Svet-Stranek.cz
TV-Nora!
TV - Nora

Červnové reportáže (tservnove reportase):TV-Nora!

Červnové reportáže (tservnove reportase)

V těchto třech podrubrikách rubriky "Starší" můžete zpětně nalézt starší články z právě probíhajícího a i dvou předchozích měsíců!

Pro vaše lepší vyhledávání v historii článků:
-> články jsou řazeny chronologicky od nejnovějšího k nejstaršímu
-> navštivte i náš archiv http://cusatalon-archiv.wgz.cz
-> v našem archivu můžete snadno nalézt všechny články od počátku věků

Objevujte i retrospektivně!
TV - Nora spol. ©2017


v tekto trek potruprikak rupriki "starsi" musete spetne nalest starsi tslanki s prave propi'aiitsi'o a i tvou pretkosik mesitsu!

pro vase lepsi vi'letavani v 'istorii tslanku:
-> tslanki isou raseni kronolokitski ot neinoveisi'o k neistarsimu
-> navstivte i nas arkiv http://cusatalon-archiv.wgz.cz
-> v nasem arkivu musete snatno nalest vsekni tslanki ot potsatku veku

opievuite i retrospektivne!
tv - nora spol. ©2017

Létem s námi

Stručný návod na nezbláznění se z letních omezení těchto stránek.

Zdravíčko, již dlouho jsem vás touto formou neoslovoval, naposledy před půl rokem, z čehož se posledních pár let stala poměrně silná tradice.

Jestli čekáte po přečtení výše stvořených řádků něco světoborného, tak se bohužel těžce mýlíte, v tomto článku zábavu ani nějaké významnější poučení neshledáte.

Já vám totiž povím jeden příběh. Příběh o tom, jak to bude. Tak.

Posledním červnovým týdnem klasicky končí příval pravidelných článků. Již několikrát jsme projeli bohatou článkovou historii těchto stránek pomocí nekonečné série Fakta - Bulvár a já slibuji, že v tom budeme pokračovat i nadále. Je však třeba doplnit seriál o novinky, a proto se FaBu odmlčí na červenec a srpen, aby vám v září mohlo poodhalit několik zbrusu nových dílů!
Nejinak tomu bude se sérii z DS blogu. První zářijový týden se můžete těšit na 3. kapitolu Deníku Desmonda Forda a nyní je opravdu předčasné prozrazovat, zda-li se dočkáme již tentokrát dlouho očekávaného pokračování.
No a s jinými články víte jak to je - třeba budou...

Rubrika Aktuality vám naopak přináší perfektní zpravodajský novinkový servis týkající se těchto stránek bez ohledu na roční období, takže nezapomeňte sledovat pravidelně nové příspěvky, ať vám něco neuteče. A budete-li mít chuť, rozhodně vyjádřete svůj názor v pravidelně aktualizované Aktuální anketě.

Volnost prázdnin je patrna i v Diskuzích. Na jednu stranu pravidla nerušíme, všechna bezvýhradně platí, ale na druhou stranu zase žádná nová nepřidáváme a admini budou určitě též k různým drobným pochybením shovívaví. Taktéž očekávejte jejich delší odezvu, neb si budou zcela jistě vybírat své zasloužené dovolené.

Za zmínku stojí ještě plánovaná rekonstrukce rubriky Starší, na kterou bohužel nezbyly v loňském rozpočtu finance, ale věřím, že by se mohla v letošní prázdninové odmlce uskutečnit.

Nakonec je třeba popřát příjemné strávení letních dní a zachovejte nám věrnost!

Lined up by potihcpd - 1. 7. 2019!


Deník Desmonda Forda - 2. kapitola

Začíná mě bolet už i hlava. Nejspíš na tom jsem hodně špatně. Jak by mi taky mohlo být dobře, když jsem ještě před hodinou stál na šibenici a před dvaceti minutami jsem měl v břiše šíp. Ale to už předbíhám. Budu muset pokračovat tam, kde jsem minule skončil...

*

Probudil jsem se se strašnou bolestí hlavy. Cítil jsem, jak ležím na studené podlaze se svázanýma rukama a nohama. Radši jsem nechal zavřené oči, poněvadž jsem se děsil toho, co uvidím, když je otevřu. Nic jsem si nepamatoval. Netušil jsem, proč jsem tam ležel, proč jsem byl svázaný a proč mě tak ukrutně bolela hlava. Jediné, co jsem věděl bylo to, že už bych měl otevřít oči. I když jsem měl ukrutný strach, oči jsem po menším váhání otevřel.
Do očí mi okamžitě vtrhlo ostré bílé světlo. Radši jsem je ihned zavřel. Pro příště jsem měl ponaučení. Oči jsem radši otevíral pomaličku, aby si přivykly. Chvilku jsem tam ležel s pootevřenýma očima, než jsem je otevřel úplně.
Zjistil jsem, že ležím v jakési oválné místnosti, která byla celá natřená na bílo. Neviděl jsem žádné dveře. Jen jsem se díval do zdi. Zděsilo mě taky, že tam ležím nahý. Proto mě tak studila podlaha. Nevím, odkud se bralo tak ostré bílé světlo. Nikde jsem neviděl jedinou lampu, nebo nějaký jiný zdroj světla.
Ale nejdivnější mi přišlo to, co tam vůbec dělám. Snažil jsem se vzpomenout, co se dělo, ale na nic jsem si nepamatoval. Absolutně na nic. Nevěděl jsem, co mám dělat. Zkuste si taky představit, že byste se probudili, ani nevíte proč, a leželi byste svázaní a nazí v nějaké naprosto cizí holé místnosti. V takové situaci jsem byl já. Tak co jsem taky měl začít dělat jiného, než ječet a řvát o pomoc.
„HALÓÓÓ! KDE TO JSEM?! POMOZTE MI! HALÓÓÓ! CO SE TO TU SAKRA DĚJE?!“ začal jsem ječet jako o život. Doufal jsem, že mi někdo odpoví, ale doufal jsem marně. Žádná odpověď mi nepřišla. Žádná.

*

Asi po pěti minutách řvaní jsem si uvědomil, že to je k ničemu. Rozhodl jsem se proto, že jediný způsob, jak se z téhle šlamastyky dostat, je osvobodit se z těch provazů. Začal jsem zjišťovat, jak jsou provazy uvázané a kde všude jsou, aby se mi pak lépe rozvazovaly. Tohle vše jsem zjistil, ale to nejlepší co jsem zjistil bylo, že provazy nejsou moc utažené. Přišlo mi to divné. Když už mě sem zavezli a měli tolik času mě svázat, tak proč to takhle „odflákli“?
Využil jsem toho a začal jsem s osvobozováním. Za chvilku jsem měl volné ruce. Uvolněnýma rukama jsem si rozvázal i nohy. Byl jsem už celý volný. S nesmírnými obtížemi jsem vstal, ale povedlo se mi to až na druhý pokus, protože při tom prvním se mi tak zamotala hlava, že jsem si musel sednout. Když jsem stál pevně na nohách, poprvé jsem se mohl rozhlédnout po místnosti, ve které jsem byl.
Jak už jsem zjistil z předchozího zkoumání, byla to oválná místnost, která měla v průměru zhruba 6 metrů. Vysoká byla asi dva metry. To, co jsem hledal, jsem našel hned, jakmile jsem se otočil. Přímo za mnou byly kovové dveře obarvené na bílo. Ihned jsem se k nim rozeběhl a zabral za kliku. Jak se dalo čekat, byly zamčené. Začal jsem do nich bušit, mlátit a křičet o pomoc, ale žádná odpověď. Bušil jsem vší silou, kopal, ječel, ale všechno marně. Došlo mi, že je to k ničemu. Přemýšlel jsem, jak se odsud dostat. Nic jsem u sebe neměl, byl jsem tam nahý. Nemohl jsem si tudíž otevřít dveře násilným způsobem.
Uvědomil jsem si, že v místnosti je obrovské horko. Po čele mi tekly kapky potu. Setřel jsem je a otřásl si ruku, aby kapky stekly. Ale když jsem se podíval na kapky potu, které kapají na zem, najednou jsem si vzpomněl na to, co se dělo předtím, než jsem se tu objevil. Nejdřív se mi díky kapičkám potu zobrazil jen pohled na skleničky vody, jak padají nějakým dvěma mužům v obleku k nohám, pak jsem si ale vzpomněl na všechno. Na mého otce, na ty dva muže, na to jak jsem převrhl stůl a jak do mě střelili uspávací šipku a odvezli mě sem. Cestu jsem si ale nepamatoval.
Dostal jsem poslední zoufalý nápad, jak se odtud dostat. Nejspíš to nevyjde, pomyslel jsem si, ale byla to má poslední naděje.
„NIKOMU NIC NEŘEKNU! NIKOMU! PŘÍSAHÁM!“ řval jsem, protože mě nejspíš zavřeli právě kvůli tomu, že bych mohl někomu říct tuhle informaci. Proto jsem jim taky odpřísáhl, že si tajemství nechám pro sebe.
Vyšlo mi to. Slyšel jsem, jak se za mnou otevřely ty kovové dveře. Byl jsem volný.
„No sláva...“ řekl jsem si a vyšel jsem ze dveří.

To be continued!
All rights reserved! ©2010 by Cusatalon spol. - Don’t copying!!!

By Mrs Mann - 25. 6. 2019!


Fakta - Bulvár 133

Volné kalhoty a košile zapnutá po krk – A. M. pod vlajkou feminismu!
Vždy hrdě angažovaná bojovnice za práva utlačovaných A. M., která již 14. 05. 2008 konfrontovala náš štáb ve snaze zastat se několika jedinců, kterým naše redakce nastavila spravedlivé zrcadlo kruté reality, vyrostla v plnohodnotnou feministku.

Barevné sukýnky a šatičky s příjemným náznakem výstřihu postupně vyměnila za unisex košile a nudné kalhoty, své melírem donedávna projasněné vlasy ostříhala nad úroveň věčně zahalených ramen a namísto genderově nekorektního pijáka, hochštaplera a požitkáře D. L. skončila v duhové náruči svého nového unisex přítele A. Sc.

Co ji přivedlo do takto pokročilé fáze sufražetství? Byla to zhrzenost z mužského plemene, v jejím případě prezentovaná nechvalně proslulým ex-přítelem D. L.? Nebo za to mohly jiskrné oči moudré ženy, usazené v kypře vnadné materiální základně její kamarádky V. F.? Jaká bude další fáze tohoto vývoje, při kterém zapláče nejeden šovinista?

By Himbajs - 6. 4. 2016!


Na výslovné přání autora nebyl článek přeložen do T-jazyka. V případě zájmu vám překlad můžeme poslat na váš email - kontaktujte nás. Děkujeme za pochopení.

Vyhlášený sukničkář si vyžení hnízdečko lásky!
O tom, že věhlasný proutník, kontroverzní zakladatel L.A.V.I.Č.K.A a všestranně zvrácený deviant M. Mi. (20) vybral vhodnou lagunu k zakotvení svého donedávna rozháraného života svědčí i útulné hnízdečko lásky, které brzy vyžení. Věděl o tomto nezanedbatelném věnu už předtím, než si jej pojistil E. M. (-1)? V zázemí jakého luxusu si tento repasovaný král promiskuity vysedává a vzpomíná na staré excesy, plánujíc excesy nové? Máme exkluzivní informace!

Naši reportéři navštívili jeho rozmařilý palác na pražské Babě. Přiženění se do této lokace bylo pro M. Mi. velice taktickým krokem – nejenže se jedná o drahou a prestižní vilovou čtvrť, ale válet se „na babě“ není pro tohoto vysloužilého záletníka ničím novým!

Z množství potěšení, které jeho nová rezidence marnosti nabízí, lze kromě jeho nepřehlédnutelně těhotné snoubenky L. Ko. (20) jmenovat tři komfortně zařízené pokoje, jejichž interiér je často designovaný na motivy Star Wars. Zda se jedná o infantilní přežitek, způsobený nedokončeným dětstvím jakožto následkem velice brzy se projevující hypersexuality, či zda jde o společný fetiš mladého páru, se lze jen dohadovat.

Byt je také vkusně ozdoben pastelovými kresbami samotné L. Ko., která jsa zbouchnuta začala projevovat umělecké ambice. Tuší snad už, že bude těžké si svého zhrzeného hřebce udržet? To proto vybavila pracovnu rotopedem, aby její tělo po porodu neztratilo na sexappealu?

A nám nezbývá, než šťastnému páru přát, aby se mezi Darth Vadery spokojeně miloval a množil. A aby si M. Mi. co nejpozději uvědomil, že z ložnice není slyšet do koupelny a naopak. A že byt by snesl nezanedbatelně vyšší množství nezanedbatelně méně těhotných slečen.

By Himbajs - 30. 3. 2016!


Na výslovné přání autora nebyl článek přeložen do T-jazyka. V případě zájmu vám překlad můžeme poslat na váš email - kontaktujte nás. Děkujeme za pochopení.

Searched by potihcpd - 24. 6. 2019!


Deník Desmonda Forda - 1. kapitola

Rozhodl jsem se, že si budu psát deník pro případ, že bych doopravdy zemřel. Nikdy nevíte, co může číhat za dveřmi. Proto bych taky chtěl zaznamenat to, co jsem za svůj život udělal. Není toho zrovna málo, protože osud mi přichystal ne zrovna lehký život. Takže proto tu teď ležím nejspíš na smrtelné posteli s dírou v břiše, krvácím, bolí mě žaludek - snad ještě deník stihnu dopsat. Kdyby ne, tak... Doufejme, že se to nestane a že tenhle deník aspoň k něčemu bude. Docházejí mi síly, takže bych si měl pospíšit. Takže...

*

Jak už jste jistě poznali, mé jméno je Desmond Ford. Ani nevím, jak jsem tohle jméno dostal. Snad kvůli automobilce, nevím. Každopádně to je teď jedno. Narodil jsem se v malém městečku ve Washingtonu. Tatínek jezdíval kvůli práci každý den brzo ráno do Washingtonu D. C. Prý pracoval na něčem velmi důležitém, ale on přede mnou i před mou matkou tajil, co vlastně dělá. Rodiče se kvůli tomu často hádali, ale já si na jejich hádky časem zvykl. Ale prvních pár let to bylo k nevydržení. Má matka se často sebrala a odešla ke své matce, ale pak se vždy vrátila.
Ale jednou, když mi bylo tak zhruba dvanáct let se pohádali víc než obvykle. Tatínek přišel obzvlášť pozdě a to mou matku rozlítilo natolik, že otci dala facku. Tu noc se otec naštval, sbalil si kufry a někam odjel. To bylo naposledy, co jsem ho viděl. Matka hodně brečela. Každý den. Žili jsme spolu sami do mých dvaceti let. Nechtěl jsem ji moc opouštět, když jsme teď byli bez otce. Stal jsem se takovým „maminčiným mazánkem“. Ale mně to nevadilo. Avšak nemohl jsem napořád být se svou matkou, tak jsem si jeden den našel vlastní bydlení. K mému údivu nic nenamítala, tak jsem šel. Bydlel jsem nedaleko od ní a často ji navštěvoval. Žilo se mi krásně. Měl jsem slušnou práci, slušný plat, matka nedaleko a nikdo mě s ničím neobtěžoval. Kdyby se ovšem jednoho dne něco nezvrtlo tak, jako se to zvrtává v trapných typických amerických filmech.

*

Ležel jsem si na pohovce a díval se jako každý den na bůhvíco, když najednou někdo zazvoní u dveří. Bylo asi 11 večer. Nikdo mě nikdy nenavštěvoval, až na mou matku, která přicházela vždy dopoledne, tak mi to přišlo divné. Podíval jsem se kukátkem, kdo to je. Stáli tam dva muži v obleku. Uhlazení, navonění, učesaní. Vypadali jako dealeři. Pořádně bohatí dealeři. Kdybych věděl, kdo jsou ti muži, nejspíš bych tenkrát vyskočil z okna. Ale já to nevěděl, tak jsem jim otevřel. Nejspíš to byla největší chyba, co jsem kdy v životě udělal...
„Dobrý večer, pane Forde. Máte na nás prosím chvilku času?“ řekl jeden z nich a nepatrně se uklonil, což jsem nepochopil.
Nejdřív jsem si myslel, že to jsou nějací obchodníci, kteří mi chtějí nabídnout nějaké jejich zboží, ale na to mi přišli moc...elegantní. Nevím, jak to jinak popsat. Tak jsem jim odpověděl že ano a co chtějí.
„Nemohli bychom prosím na chvíli dovnitř? Jedná se docela o soukromou záležitost a nechci, aby nás někdo slyšel,“ řekl ten druhý z nich. „Kdo by nás jako tady mohl slyšet?“ zeptal jsem se, protože tohle mi přišlo už hodně divné. „Prosím, pane Forde,“ řekl ten první. „Nevidím jediný důvod, proč by jsem to měl dělat,“ řekl jsem jim a už jsem se chystal zavřít dveře, když jeden z nich řekl něco, co mě doslova porazilo.
„Možná proto, že váš otec dnes zahynul a vy jste jediný, kdo nám může pomoci.“
Strnul jsem na místě a musel jsem se chytit dveří, abych neupadl. Zamotala se mi hlava a udělalo se mi špatně od žaludku.
„Můžeme tedy dovnitř?“ zeptal se muž. Okamžitě jsem jim otevřel dveře a vpustil je dovnitř. V garsonce jsem měl sice nepořádek, ale to mi teď vůbec nevadilo. Jestli mluví pravdu, jestli je můj otec opravdu mrtvý, tak....

*

„Můžeme se posadit?“ zeptal se ten druhý muž, který doteď mluvil méně. „Jistě. Tady se posaďte...“ řekl jsem jim a ukázal na ještě rozválenou pohovku. „Promiňte, já jsem jen...trošku...dezorientovaný,“ řekl jsem jim a napil se vody, která stála na stole. „V pořádku. Chápeme to. Nejspíš je pro vás velká rána, že se to dozvídáte takhle.“ „Takže je to pravda?“ zeptal jsem se jich, i když jsem sám věděl odpověď i přesto, že jsem ty muže nikdy v životě neviděl a neměl jsem důvod jim věřit, tak jsem sám věděl v hloubi duše, že mluví pravdu...
„Bohužel. Je nám to líto. Nejspíš vás ale zajímá, jak se to stalo a proč jsme vlastně přišli. Nemáte prosím něco k pití? Bude to nejspíš na dlouho.“ „Jistě. Tady prosím,“ řekl jsem jim a podal jim dvě sklenice vody, „tak co se teda stalo? Proč jste tady? Pochybuji, že to je jen kvůli tomu, abyste mi to řekli," řekl jsem jim.
„Máte pravdu. Proto tu nejsme,“ řekl ten druhý a na chvilku se odmlčel. Bylo neuvěřitelné, jakou souhru spolu měli. Nejspíš si tenhle rozhovor nacvičovali dostatečně dlouho.
„Váš otec Vám asi nikdy neřekl o své práci, že?“ pokračoval jeden z nich. „Ne, to neřekl. Vy o tom něco víte?“ zeptal jsem se jich zmateně a docela mě v tu chvíli naštvalo, že tihle dva cizí muži vědí o mém otci víc, než jeho samotný syn. „Ano, víme. Měl byste o jeho práci něco vědět. Měl totiž...velice zvláštní práci. Určitě vám o ní nikdy nic neřekl. Taky k tomu měl důvod. Měl byste se psychicky připravit na to, že nám nebudete věřit a že nás okamžitě, jakmile se to dozvíte, vykážete z vašeho bytu, z vašeho domu, z vašeho života. Připraven?“ zeptal se jaksi tajuplně výmluvnější muž.
„Snad ano, povídejte,“ řekl jsem jim plný zvědavosti.

*

„Dobrá. Tak tedy... Vím, že je možná složité to pochopit. Nedivím se vám. Přijdou k vám dva naprosto cizí muži a začnou vám vykládat o vašem otci, ale to co právě uslyšíte je vše čirá pravda. Takže... Váš otec pracoval ve speciálním odděleni Washingtonské vlády. Na oddělení, o kterém vědělo jen pár zasvěcených lidí. Prezident a samotní pracovníci. Pracovalo tam zhruba 200 lidí...“ začal muž.
„Přejděte k věci, prosím,“ řekl jsem jim, poněvadž jsem začínal ztrácet trpělivost. „Jistě omlouvám se. Tito lidé se zabývali celkem zvláštním jevem, který se vyskytuje po celém světě, ale ví o nich jen pár lidí. „O nich?“ zeptal jsem se s nechápavým výrazem. „Ano, jde totiž o Upíry, Desmonde. Žijí po celém světě. Jsou jich stovky. Jsou to krvelačná stvoření, která pouze sají lidem krev a snaží se nás zabít. Proto je naším úkolem eliminovat je a to jakýmkoliv způsobem. Váš otec o nich věděl a pracoval v tomto oddělení. Vyhledával pro naše účely upíry. Pár z našich lidí jsou profesionální zabijáci. Váš otec byl nedávno zabit jednou z těchto bestií. Zjistili, kdo je vyhledává a zavraždili ho. Je nám to líto. Víme, že to je pro vás asi rána a že je těžké nám věřit, ale tohle všechno je pravda,“ dokončil svůj projev.
„Takže vy přijdete do mého domu, oznámíte mi, že mého otce zavraždili nějací upíři a snažíte se mi namluvit, že je to pravda?“ zeptal jsem se a nevěřil jsem vlastním uším. „Všechno tohle je bohužel pravda. Prosím, věřte nám,“ řekl druhý muž, který během vyprávění mlčel. „Ven. Ven! Ven z mého bytu! NIKDO mi tu nebude vykládat takovýhle blbosti! Vypadněte!“ zařval jsem na ně a prudce jsem vstal, čímž jsem převrhl stůl se vším, co na něm bylo. „Je nám líto, že to takhle berete, ale pokud nehodláte spolupracovat, jste pro nás nebezpečný. Je nám to líto,“ řekl jeden z nich a vytáhl na mě pistoli. „Co hodláte dělat?!!“ zařval jsem na ně. „To, co je potřeba." řekl muž se zbraní a zmáčkl spoušť.
Ze zbraně vystřelila šipka, která mě trefila do hrudi. Na chvilku se mi zamotala hlava, upadl jsem, praštil se hlavou o stůl a pak už si nic nepamatuji...

*

Tohle je první část z mého deníku. Omlouvám se, ale víc si pro tuto chvíli nepamatuji. Nemám moc sil, ale proto musím brzy pokračovat...

To be continued!

All rights reserved! ©2010 by Cusatalon spol. - Don’t copying!!!

By Mrs Mann - 18. 6. 2019!


Fakta - Bulvár 132

Provozní doba diskuzí o Vánocích 2015
Zde jsou popsány provozní doby diskuzí a některé další informace. Jedná se o aktuální dobu Vánočních prázdnin (23. 12. 2015 - 3. 1. 2016). Omluvte tyto suché informace, které však musí vyjít na povrch.

23. 12. 2015
Diskuze
- veškeré diskuze v provozu jako v jiný běžný pracovní den
Admini
- k dispozici jako v jiný běžný pracovní den
24. 12. 2015
Diskuze
- Diskuze, Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze v provozu od 6:00 do 16:00 vč.; Spam diskuze v provozu od 5:00 do 16:00 vč. (noční provoz neřídí Firefox)
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 27. 12. 2015
Admini
- k dispozici pouze chvílemi a to max. do cca 16 hodin; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2015
25. 12. 2015
Diskuze
- Diskuze, Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Spam diskuze jako v sobotu (noční provoz neřídí Firefox); Plus diskuze UZAVŘENA
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 27. 12. 2015
Admini
- k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2015
26. 12. 2015
Diskuze
- Diskuze; Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Spam diskuze jako v sobotu (noční provoz neřídí Firefox); Plus diskuze UZAVŘENA
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 27. 12. 2015
Admini
- k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2015
27. 12. 2015 – 30. 12. 2015
Diskuze
- veškeré diskuze v provozu jako v neděli resp. jiné běžné pracovní dny
Admini
- budou se snažit být vám k dispozici jako v neděli, resp. většinu běžných pracovních dní
31. 12. 2015
Diskuze
- Diskuze, Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze jako v běžný pracovní den (prodloužena do ranních hodin 1. 1. 2016); Spam diskuze v provozu nonstop
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 2. 1. 2016
Admini
- k dispozici pouze chvílemi a to max. do cca 12 hodin; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 2. 1. 2016
1. 1. 2016
Diskuze
- Diskuze, Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze v provozu od 0:00 do 5:59 vč.; Spam diskuze v provozu od 0:00 do 4:59 vč. (noční provoz neřídí Firefox)
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 2. 1. 2016
Admini
- k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 2. 1. 2016
2. 1. 2016 a 3. 1. 2016
Diskuze
- veškeré diskuze v provozu jako v sobotu, resp. neděli
Admini
- k dispozici jako v sobtou, resp. neděli

Děkuji za přečtení a za pochopení a přeji příjemné prožití svátků!

Powered by potihcpd - 23. 12. 2015!


Zpráva z šesté Chaty
Od 18. 12. do 22. 12. se uskutečnila tradiční zimní Chata. Jednalo se v pořadí již o šestou Chatu, avšak letos bylo mnoho věcí poprvé.

První Chata proběhla před Vánoci v roce 2010 a odstartovala tak tzv. třídní akcičky, jejichž hlavní náplní byly právě zimní Chaty a letní vody. Postupně každý rok stoupal počet účastníků Chaty, až se loni sjelo na Chatu 23 lidí. Loni šlo také o první Chatu po konci studia naší třídy na AG. Letos dorazilo nakonec 22 chatařů, avšak jen část byla na celém pobytu. Poprvé v historii Chat byl na Chatě více než jeden mimotřídní host. Byli jimi P. H., A. K. a A. Ch. (dále se dá počítat i A. R., která ukončila členství v naší třídě o 4 roky dříve než ostatní). A. Ch. se také stala nejmladší účastnicí Chaty v historii, naopak P. H. tím nejstarším.
Poprvé bylo také na Chatě auto. Jedno měl V. Ch., který ho vzal pravděpodobně hlavně z důvodu A. Ch. a jejího snadného příjezdu na chatu. Druhé auto přivezl L. Kn. a odvezl si ho s sebou už v neděli. Auto pomohlo příjemnější a rychlejší dopravě mezi Prahou a Úpou. Také je automobilová doprava levnější než autobusová.
V pátek se ubytovalo dohromady 18 účastníků a strávilo na Chatě první noc. V sobotu přijeli postupně ještě H. B., P. H., kterého většina občanů RTA viděla poprvé v životě, J. Š., E. Š. a A. R. Opačnou stranou se vydali D. I. B. a A. K. Večer se účastníci rozdělili na dvě skupiny. Jedna hrála hru Městečko Palermo a druhá hrála hru na pravdu. Po asi třech hrách Městečka se všechny holky (a P. H.) přidaly ke hře na pravdu zatímco všichni kluci si konečně po dlouhé době pořádně zastříhali. Také po více než roce zasedlo ITO® a odhlasovalo zrušení jednoho typu dávání Nory. To bylo dlouhou dobu kritizováno, hlavně kvůli podobnosti s Hovnivou kuličkou, až se dne 19. 12. konečně zrušila v poměru 4 ku 2 (V. Č. nebyl přítomen – musel se učit). J. Fa. se snažil rozhodnutí rady zvrátit, ale jeho argumenty byly vyvráceny, takže nakonec musel přijmout porážku. Poté si šli postupně všichni lehnout. Poslední vzhůru zůstali P. Š. a J. Š., kteří zdokonalovali své pyromanské schopnosti, výsledkem byl ale pouze velký smrad a spálená třídní vlajka, kterou J. Fa. důsledně maloval (i na úkor teploty své večeře).
V sobotu se krátce po poledni šlo na tradiční výlet na Růžohorky. Nešlo se ovšem typickou cestou, protože V. Ch., který má nejlepší geografické schopnosti z této oblasti ČR, prosadil jinou cestu přes Pec pod Sněžkou. Těsně před odbočkou z cesty se ovšem V. Ch., J. Ch. a A. Ch. oddělili a zbytek skupiny se ztratil. Navíc se ze skupiny ztratili ještě J. Š., P. Š. a J. Ko, a tak byl výsledek expedice v ohrožení. Naštěstí ale V. Ch. skupinu došel a dovedl ji správnou cestou k cíli. J. Š., P. Š. a J. Ko. šli přímým směrem skrz les a dokonce se jim povedlo najít i sníh! I přes ne úplně jednoduchou cestu se jim nakonec také podařilo na Růžohorky dojít, dokonce i o 15 minut dříve než zbytek výletníků. Po pozdním obědu se celá skupina vrátila již tradiční cestou zpátky na Chatu. Zpáteční cesta byla mírně ztížená tmou a hlavně velmi kluzkou cestou, na které upadli všichni členové rodiny Ch.
Velmi důležitým tématem řešící se hlavně na výletě byla otázka nabývání občanství v RTA. J. Fa. totiž prosazoval iniciační obřad, který měl oficiálně potvrdit občanství A. Ch. v RTA. To bylo postupně všemi odsouhlaseno. Samotný obřad se měl skládat z příchodu (za zvuku hymny), z krátkého proslovu, poté z předání symbolické vlaječky (tu nejdříve vytvořil J. Fa., ale byla zničena, takže její náhradu nakreslil J. Š.) a na závěr ze symbolického udeření uzlem. Iniciační obřad byl stále odkládán a TV-Nora neví jistě, zda byl nakonec 21.12.2015 vykonán. (pozn. byl vykonán, TV-Nora ví vše)
Dalším problémem byla otázka, kdo všechno má na občanství právo. Nakonec byly vytvořeny tři skupiny občanů: prvotní, přirození (dělící se ještě na čisté a nečisté) a umělí. Jednotlivé skupiny sice neměly rozdílné postavení ve státě, ale rozdíl spočívá v možnosti nabytí občanství.
Prvotní občané jsou ti, kteří chodili do třídy, která založila RTA (a byli tedy u založení republiky) po osm let. Jedná se tedy o 31 lidí a nikdo jiný takto nabýt občanství již nemůže.
Přirození občané jsou ti, kteří se narodili minimálně jednomu z občanů RTA. Tito lidé dostávají občanství okamžitě po narození (iniciační obřad už je pouhá formalita). Tuto skupinu jde ještě dělit na tzv. čisté a nečisté. Čistí přirození občané jsou ti, jejichž předci jsou jen prvotní nebo čistí přirození občané RTA. Zatímco nečistí přirození občané jsou ti, kteří mají alespoň jednoho předka umělého občana, nečistého přirozeného občana nebo dokonce i člověka bez občanství RTA.
U umělých občanů byl způsob nabývaní občanství nejproblematičtější a není stále plně dořešený. Nejdříve byl problém, v jakém momentě může zažádat člověk o občanství v RTA. Vznikly dva proudy odpovídající na tento problém. První navrhoval, že člověk může zažádat občanství v RTA po uzavření manželství s občanem RTA a proti byl druhý proud, tvrdící, že by to mělo být až po narození manželského potomka s občanem RTA (tento proud obhajoval pouze J. Ko.). Problém vznikl v případě rozvodů. Vznikl totiž problém známý třeba z USA (tam je to problém tzv. nelegálního zisku zelených karet). Nešlo by totiž určit, zda někdo neuzavřel sňatek pouze kvůli zisku občanství. Řešení bylo navrhnuto mnoho, ale žádné se ještě plně neprosadilo. První řešení navrhovalo, že by se při rozvodu našel speciální komisí viník rozvodu a tomu by bylo občanství odebráno. Od tohoto řešení bylo nakonec odstoupeno z mnoha důvodů. Druhým řešením bylo vrátit se k druhému proudu (občanství až po narození dítěte) a při rozvodu nikomu nevzít občanství. Tento problém stále ještě nebyl dořešen a jeho dořešení se dá očekávat v nejbližších dnech.
Po návratu z výletu a společné večeři se všichni snažili vytvořit co nejlepší odhad stavu porodnosti RTA za 10 let. Došlo se k velmi zajímavým číslům a na závěr ještě byla uzavřena sázka mezi všemi kluky o přesnost tipu.
Do časného rána doufali J. Š. a P. Š., že budou moci opět zlepšovat své pyromanské schopnosti, avšak V. Ch. zůstal hlídat hlavní místnost až do časných ranních hodin.
V pondělí se už žádný výlet nepodnikl a po krásném závěrečném večeru se všichni v úterý odebrali do svých domovů.
Pobyt byl opět velmi důležitý i pro udržování kultury RTA. Kromě obvyklých znaků kultury (stříhání, och, atd.) byl hlavním přírůstkem do rozmanitosti třídní kultury přidáním výroku: „Ou, ou ou ou.“ Tato věta se používala nejčastěji ze všech vět po celou druhou půlku pobytu a je dosti pravděpodobné, že v kultuře RTA zůstane napořád.

By čegi - 22. 12. 2015!

"pozn." by potihcpd 23. 12. 2015!


Searched by potihcpd - 17. 6. 2019!


Jiný Svět - 16. kapitola

„Jste si jistý, že víte, co děláte?“ zeptal se náhle Kurda. „No, doufám, že to bude fungovat...“ odpověděl nejistě Hibernius a přidal do kroku. Gavner s Kurdou ho následovali chodbou. Každý z nich si nesl dřevěnou desku, asi 2x1,5 metru velkou, které vzali v jedné ze síní. Rychle se blížili k Popravčí síni. „Vůbec nechápu, k čemu nám tohle těžký dřevo bude!“ postěžoval si Kurda polohlasem Gavnerovi. „Taky nevím. Kam vůbec jdeme?“ zavolal Gavner na Hibernia, ten však neodpověděl. Gavner a Kurda se na sebe otočili a pochybovačně zakroutili hlavou. V tu chvíli narazili oba do Topola, který se na místě zastavil. „Jak se můžeš takhle zast-„ začal rozzlobeně Kurda, ale Topol mu dal ruku před ústa, aby mlčel. Všichni ztichli a poslouchali.
Když už chtěl Gavner promluvit, uslyšel svištění křídel. „Rychle, pojďte se schovat sem!“ špitl Topol a ukázal na místnost vedle sebe. Kurda s Gavnerem se otočili a s údivem, jak se Hibernius objevil za nimi, rychle vběhli do místnosti. Byla to jedna z Tělocvičen. Schovali se za roh a jen opatrně nahlíželi do chodby. Po krátké chvíli před vstupem prošli dva Strážci a za nimi asi 10 démonů. Poté, co prošli, vzal pan Topol dřevěnou desku a chtěl jít dál, ale Gavner ho chytil za rameno a řekl: „Nechci vám kazit váš geniální plán, ale co kdybychom prostě ten průvod sledovali?“ Hibernius se otočil a poprvé po dlouhé době se trochu pousmál a řekl: „Ano, tentokrát máš pravdu. Můj plán uděláme potom, stejně jsem ho ještě úplně nedodělal. Tak za nimi vyrazme!“
„Tak tuhle odpověď jsem nečekal,“ divil se Kurda.

*

Seba odvlekl muže na zápraží jednoho z domů. „Jste v pořádku?“ zeptal se Seba. „No, už mi bylo i lépe. Kdo jste? Předtím jsem vás tu neviděl,“ pravil muž. „Řekněme, že jsem se sem přišel mstít...“ nervózně odvětil Seba. Pak se podíval oknem do budovy a přitáhl si prostěradlo. „Tady máte tohle, nic lepšího není. Obvažte si to, snad přežijete. Já půjdu bojovat,“ dodal. „Tak hodně štěstí!“ pokusil se muž o úsměv. Seba se rozeběhl směrem k „náměstí“, pokud se rozbořené kašně tak dalo říkat. Stále zde bojovalo asi 50 přeživších. Démonů již moc nezbývalo, asi tak 5. Vypadalo to, že tady byli lidé vítězi.
Seba běžel dál městečkem hlavní ulicí směrem k lesu. Předpokládal, že Leonard bude utíkat právě sem. U posledního řadového domku u lesa jeden člověk ošetřoval raněnému ruku, vedle nich ležel mrtvý démon. Seba tam doběhl a zeptal se: „Neviděli jste tu takového divného kluka?“ Ten zraněný odpověděl: „Jo, jeden tu byl. Byl hodně zvláštní, ale zachránil nám život. Došla nám munice a tak jsme mysleli, že nás tenhle hajzl - kopl do démona vedle sebe - určitě zabije. Ale pak sem strašnou rychlostí přiběhl ten kluk, zařval na něj, vzal kus plotu a probodl mu krk.“ „A kam běžel nevíte?“ otázal se jich Seba. „Asi běžel do většího města, co je cca 10 km daleko po téhle stezce. Ptal se nás na cestu. My jsme mu řekli, že tam půjdeme taky po lepší silnici, až tu všechny démony zabijeme, ale on poděkoval a utíkal do lesa. A proč se ptáte, vy ho znáte?“ dovyprávěl druhý muž. „On je můj velmi dobrý přítel...a nechci, aby se mu něco stalo,“ dusil v sobě nenávistný smích Seba. Pak pokynul na pozdrav a rozeběhl se do lesa.
Běžel už asi 5 minut a stále rozeznával stopy Steva Leonarda. Někde stopa, někde zlomená větev nebo sešlapaná tráva. „Jsem se s těmi lidmi ani nemusel zdržovat vybavováním, bylo jasné, že půjde tudy!“ pomyslel si Seba. Najednou uslyšel zakašlání. Zastavil se a dál postupoval jen tichým plížením. Přiblížil se ke keři, kde se skrčil. Za keřem stáli tři ozbrojení vojáci a rozhlíželi se po okolí, za nimi byl vstup do jakéhosi bunkru. Teda Seba si na první pohled myslel, že to jsou vojáci. Když se však jeden natočil tváří k němu, zděsil se a skrčil se, co nejvíc mohl. Ozbrojení muži měli nachovou tvář a každý v ruce samopal. Museli to být vampýři. Ale bylo divné, že měli střelné zbraně, takhle normální vampýři nebojují. Takže to mohli být vampáni. Z přemýšlení Sebu vytrhnul výkřik z bunkru. Všichni 3 vojáci se hned sebrali a vběhli dovnitř. Seba vylezl ven ze křoví a došel před bunkr. Zkusil zabrat za kliku, dveře byly odemčené. Potichu se vkradl dovnitř. Bylo tam šero, jen nouzové osvětlení slabě osvětlovalo chodbu. Šel rovnou chodbou, na stranách byly různé kanceláře a místnosti s postelemi. Byla tam i jídelna, ale jinak nic. Došel na konec chodby na ochoz. Pod ním se rozprostírala poměrně velká místnost. Uprostřed stála malá lokomotiva s 3-mi vagóny. 2 byly osobní plné vampýrů a poslední byl prázdný, jen tam bylo pár beden. Tři vojáci z venku již doběhli k vlaku a nastoupili. Vlak se rozjel. Seba na nic nečekal, sešplhal nenápadně dolů a rychle naskočil na poslední vagón. Pak se celý vlak zahalil do temnoty tunelu.

*

Postava došla až k nim. Bylo na ní vidět hodně šrámů, krok nebyl úplně jistý jako předtím. Ale zrzavé vlasy a červený plášť dokazoval, že se skutečně jedná o Lartena Hroozleyho.
„A-ale ty si přece mrtvý...“ prolomil po minutě hluboké ticho překvapený Vandža. „Viděl jsem tě umírat!“ dodal. Chvíli bylo strašné ticho a pak Larten promluvil: „Tohle je skutečně vyprávění nadlouho a vy mi taky máte určitě co říct.“ Darren se šťastně usmál a objal Lartena: „Já jsem skutečně myslel, že už tě neuvidím.“ Larten odstrčil Darrena od sebe a řekl: „Tak dost tohohle úchylného objímání a řekněte mi, kde to jsem!“ „Vždy mi-lý Larten, to se...pozná,“ řekl Harkat a všichni se rozesmáli. „Jsme v takový hoře a nikdo vlastně neví kde. Je strašně vysoká a před chvílí tu byla ještě spousta démonů. Takže bych šel někam jinam, než se vrátí,“ řekl Vandža. „Můžeme jít do chodby, co je támhle naproti,“ navrhl Darren a ukázal směrem napravo od velké brány. „Předpokládám, že za tou bránou není nic hezkého, že jo?“ zeptal se Vandža Lartena. „Tak to máš pravdu. Tam bych už nikdy být nechtěl, jsem rád že jsem zpátky,“ odpověděl Hroozley. „No, na druhou stranu, kdybys viděl, co je venku, tak nevím, jestli bys byl tak nadšený,“ opanoval Vandža. „Myslíš ty démony, červy a podobný potvory? Tak ty přišly právě tudy, jako já,“ ukázal Larten na zavřenou bránu. Když došli k tmavé chodbě, Larten se vyděšeně zeptal: „A kde je vůbec Arra?! Až teď jsem si uvědomil, že jste jen 3!“ Vandža nervózně začal vysvětlovat: „Víš, jak my jsme sem přišli, tak se tu objevilo mnoho démonů. A my jsme museli utíkat tou chodbou támhle,“ ukázal Vandža na chodbu naproti, „a při rychlém běhu jsme Arru tak trochu ztratili...“ Vandža se na Lartena smutně podíval a chtěl pokračovat, ale někdo ho hlasitě přerušil: „...a nechali jste mě tam napospas démonům!“
Na druhé straně se objevila Arra a šla s úsměvem směrem k nim...

To be continued!
All rights reserved! ©2010 by Cusatalon spol.

By potihcpd - 11. 6. 2019!


Fakta - Bulvár 131

Provozní doba diskuzí o Vánocích 2014
Zde jsou popsány provozní doby diskuzí a některé další informace. Jedná se o aktuální dobu Vánočních prázdnin (23. 12. 2014 - 2. 1. 2015). Omluvte tyto suché informace, které však musí vyjít na povrch.

23. 12. 2014
Diskuze
- veškeré diskuze v provozu jako v jiný běžný pracovní den
Admini
- k dispozici jako v jiný běžný pracovní den
24. 12. 2014
Diskuze
- Diskuze, Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze v provozu od 5:30 do 16:00 vč.; Spam diskuze v provozu od 5:00 do 16:00 vč. (noční provoz neřídí Firefox)
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 27. 12. 2014
Admini
- k dispozici pouze chvílemi a to max. do cca 16 hodin; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2014
25. 12. 2014
Diskuze
- Diskuze, Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Spam diskuze jako v sobotu (noční provoz neřídí Firefox); Plus diskuze UZAVŘENA
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 27. 12. 2014
Admini
- k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2014
26. 12. 2014
Diskuze
- Diskuze; Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Spam diskuze jako v sobotu (noční provoz neřídí Firefox); Plus diskuze UZAVŘENA
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 27. 12. 2014
Admini
- k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2014
27. 12. 2014 – 30. 12. 2014
Diskuze
- veškeré diskuze v provozu jako v sobotu, resp. neděli resp. jiné běžné pracovní dny
Admini
- budou se snažit být vám k dispozici jako v sobotu, resp. neděli, resp. většinu běžných pracovních dní
31. 12. 2014
Diskuze
- Diskuze, Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze jako v pá-ne (prodloužena do ranních hodin 1. 1. 2015); Spam diskuze v provozu nonstop
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 2. 1. 2015
Admini
- k dispozici pouze chvílemi a to max. do cca 12 hodin; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 2. 1. 2015
1. 1. 2015
Diskuze
- Diskuze, Tématická diskuze a Stříhací diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze v provozu od 0:00 do 5:29 vč.; Spam diskuze v provozu od 0:00 do 4:59 vč. (noční provoz neřídí Firefox)
Anketa
- v případě naplnění bude změněna nejdříve 2. 1. 2015
Admini
- k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 2. 1. 2015
2. 1. 2015
Diskuze
- Diskuze, Tématická diskuze, Spam diskuze a Stříhací diskuze v provozu jako v jiný běžný pracovní den; Plus diskuze jako v pá-ne
Admini
- k dispozici jako v jiný běžný pracovní den

Děkuji za přečtení a za pochopení a přeji příjemné prožití svátků!

Powered by potihcpd - 23. 12. 2014!

Letní provoz TV-Nora
Již tradičně bude provoz TV-Nora po letní prázdniny částečně omezen. Čtěte níže!

Rok se s rokem sešel a je tu opět léto.
A já se bez delších průtahů vrhnu přímo na omezení.

Články
Série Jiný Svět vás nechá čekat napjaté až do září, kdy ji opět v pravidelných úterních intervalech potkáte na svých monitorech.
Nápodobně to bude s již zažitým pondělním článkem Fakta-Bulvár. Taktéž se vrátí opět po letních měsících.
Je možné, že vyjdou ojedinělé články, ale zkušenost z posledních měsíců jim moc šancí nepřináší. Ovšem překvapení jsou možná vždy...

Aktuality
Doufáme, že budou v provozu vždy, pokud se něco nového stane, mějte však ohledy k dovoleným administrátorů a omluvte prosím možná zpoždění.
Aktuální anketa nemusí být změněna vždy při hlasování 25 lidí vč.

Diskuze
Administrátoři budou diskuze kontrolovat co nejčastěji to bude možné. Žádáme vás však o nezapomenutí dodržování pravidel, spamy patří výhradně do Spam discussion.
Témata v tématické diskuzi nemají přes letní měsíce garanci změny každý lichý týden.
Speciálním letním pravidlem je, že všechny diskuze bezvýhradně jsou v období od 1. 7. do 31. 8. 2015 vč. v provozu nonstop. Doufáme, že toto uvolnění uvítáte a využijete.

Ostatní položky menu
Může dojít k jejich renovaci.
Starší články vydané v červenci a srpnu hledejte v červnových reportážích, děkujeme za pochopení.
PTW jsou stále platná s jedinou výjimkou pravidel napsanou v odstavci výše.

Toť vše, přeji vám za celý admin tým krásné léto a děkujeme za celoroční přízeň.

Těšíme se na vás v plné síle v září 2015 - TV-Nora spol.!

Powered by potihcpd - 30. 6. 2015!

Searched by potihcpd - 10. 6. 2019!


Jiný svět - 15. kapitola

„Takže...co teď?“ zeptal se Gavner po dlouhé odmlce. Pan Topol právě dokončil své vyprávění o Strážcích krve. Tedy o takzvaných „Dharmech“.
Trojice seděla uprostřed velké síně Perty Vin-Grahla. Ze stropu tryskaly ohromné ledové vodopády, přes hluk dopadající vody je snad nebylo slyšet. Jeden ale nikdy neví. Právě proto Kurda Gavnerovi odpověděl: „Neměli bychom moc dlouhou dobu setrvávat na jednom místě. Naší prioritou je nyní najít Shancuse.“ Gavner potichu přikývl, ale Topol zakroutil hlavou.
„Především se odsud musíme dostat živí. To je hlavní. Shancus počká, teď hlavně musíme-“
„Tak to ne. Shancus je desetiletý chlapec! Nemůžeme jen tak utéct za cenu toho, že možná zemře. Musíme ho zachránit!“ vykřikl najednou blonďatý upír. „Je to zbytečné riziko. Mohli bychom všichni možná i zbytečně zemřít. Ale je to vaše rozhodnutí. Takže jdeme najít Shancuse,“ řekl a zvedl se z chladné země. Poté se vydal směrem k východu, aniž by počkal na Gavnera a Kurdu, kteří stáli za ním. Jakmile ho dohnali, zeptal se Kurda: „Víte, kde by mohl být?“ směřoval svá slova na něj. „To nevím. Strážce se s ním přemístil. Nemohou se ale přemisťovat moc daleko, takže stále je někde v hoře.“ Pomalu nahlédl do chodby před síní a vyšel ven. „Měli bychom to tu prozkoumat od největší síně po nejmenší,“ navrhl Gavner.
„Souhlasím,“ řekl Kurda. Hibernius opět zakroutil hlavou. „Síní jsou tu stovky. Po cestě můžeme potkat mnoho Strážců, kterým bychom se neubránili. Jak jste viděli, nejspíš spolupracují s těmi démony, co poletují venku.“ „Takže co navrhuješ? Budeme stát na místě a čekat?“ šeptem se zeptal Gavner. „Ne. Navrhuji vrátit se zpátky do Popravčí síně, kde jsme začali. Bylo tam mnoho zbraní a navíc i portál.“ „Portál? Jaký portál?“ zeptal se Kurda. „Ta zelená díra, co vedla do země. Měli jste pravdu, je to Suddovo dílo a slouží k přesouvání po celém světě z místa na místo. Takže by mohl sloužit jako jakási úniková cesta. „Dobrá,“ kývl pomalu a nejistě Gauner, „ale bez Shancuse tam nevlezu!“ „Jak myslíš,“ kývl Hibernius.
„Ale stejně tam nemůžeme jít hned. Nejdřív musíme Shancuse NAJÍT!“ řekl Kurda a podíval se za roh, jestli tam někdo není. Bohudík byla chodba liduprázdná, jen tam byla obrovská kaluž krve. Ale žádné tělo. Trojice vkročila do další chodby a všichni se vyhnuli louži.
„To není tak úplně pravda...Mám plán,“ pronesl tiše Hibernius...

*

„Arro?! Kde je Arra?!“ vyhrkl najednou Darren a za sprintu klepl do Vandžova ramene. Ten se se zděšeným výrazem otočil. Za nimi byl slyšet jen pleskot křídel, ale po Aře ani stopy. Vandža však běžel dál. „Musíme se pro ni vrátit!“ zařval Darren. „Nemůžeme! Je mrtvá! Poběž!“ řval a chytil Darrena za rukáv. Poté vzal Harkata do náruče, aby je nezdržoval, poněvadž se oproti upírům šinul rychlostí šneka. Všichni tři vyběhli z jeskyně na prostranství, které se rozprostíralo na vrchu skály. „Co teď?“ zeptal se udýchaný Harkat. I ten krátký běh ho zmohl. Démoni už pomalu vylétávali z jeskyně. „Za mnou!“ křikl Vandža a chytil Darrena opět za loket. Poté rychle došel k okraji skály, kde se podíval dolů a poté se zavěsil na okraj a slezl ještě asi metr dolů, aby ho nebylo vidět. Tam zaryl nehty hluboko do skály. „Pojďte!“ Darren ani chvilku neváhal a udělal totéž. Harkat měl ale problémy. Zavěsil se proto visícímu Vandžovi na záda. Démoni přelétli přes okraj a letěli dál do pustiny, aniž by si všimli trojice visící na skále. Jakmile houf přeletěl, vylezli opět na vršek. Darren ani chvilku neváhal a rozeběhl se zpátky do chodby a na dřevěné schody, kde naposledy viděl Arru. „Darrene! Počkej!“ řval Vandža, ale nebylo to nic platné. Darren proběhl dlouhou chodbou, vyhloubenou do skály a došel až k dřevěným schodům. „Arro!“ zařval do tmy, ale žádná odpověď. V tu chvíli za ním dorazil i Vandža s Harkatem. Všichni tři se dívali po celé síni, ale nikde nic neviděli. Žádný pohyb, ani žádné bezvládné tělo, nic. „Kam se ksakru poděla?“ mumlal si pod vousy Vandža.
Darren opatrně seběhl po nestabilních schůdcích, ale ani pod schody nic nenašel. Všichni tři poté prohledávali všechny rohy místnosti, nikde nic. Jen ta brána u zadní stěny, která neměla žádnou kliku, ani žádný zámek. Darren se na bránu zamyšleně díval a přemýšlel, jestli Arra nemohla utéct tam. Vandža vytušil jeho myšlenku, když viděl, jak Darren sleduje bránu, proto řekl: „To je nesmysl. Ta brána je obrovská, Arra by ji sama neotevřela.“ „Asi máš pravdu,“ řekl potichu a pokračoval: „Ale kde teda je?!“ zběsile se rozhlížel po síni. V tu chvíli se stalo něco, co ticho a zmatek přerušilo. Brána se pomalu začala otevírat a všechny tři najednou ozářil silný paprsek světla. Všichni si zakryli oči rukou, aby světlu na chvíli přivykli. Všichni se dívali, co se to za bránou děje. Viděli jen nejasné obrysy čehosi, co vypadalo jako lidská postava.
Jakmile si oči přivykly světlu, všichni tři nestačili překvapením dýchat. To co viděli jim všem naprosto vyrazilo dech. Darrenovi vhrkly do očí slzy.
„Lartene...?“ vykoktal potichu.

*

Steve se pomalu po zádech sunul k popraskané zdi už tak téměř rozpadlé budovy. „Po-počkejte!“ koktal a snažil se uklidnit šedivého upíra, který se k němu pomalu blížil se zakrvácenou kudlou v ruce. Vypadal šíleně. Vlasy a oblečení celé od krve, stejně tak boty a lem rudého pláště, který tahal po zemi. „Já vím, co jsi za zrůdu...“ šeptal potichu a sevřel pevněji kudlu. Steve se mezitím doplazil až ke zdi. „Vím, že to kvůli TOBĚ vedeme tu nesmírně krvavou válku s vampýry. Ty jsi způsobil smrt mnoha mých přátel...Snad jim nyní pomsta dopřeje trochu klidu!“
Steve nebyl schopen jediného slova. Sledoval upíra, který vypadal, že naprosto zešílel. Přímo mu to čišelo z očí. „Sbohem, Leonarde...“ Seba se pomalu napřahoval s kudlou v ruce. Nestihl to. V okamžiku se venku ozvala střelba a řev démonů. Vesnicí procházela kolona přeživších. Jak Steve moc dobře věděl, pár lidem se konečně podařilo démony přemoci. Po cestě sem jich nalezl několik mrtvých. Většinou měli rozstřílený obličej. Vypadalo to docela morbidně. Seba se zarazil a začal se rozhlížet. Steve toho využil, sebral veškeré zbývající síly, rychle vstal a srazil Sebu na zem. Poté přeskočil barový pult a vyběhl ze dveří. V tom chaosu venku si nikdo nevšiml, že z budovy někdo vyběhl. Seba se uvnitř malého baru rychle oklepal, vytáhl z pochvy krátký meč a vyběhl do vřavy ven. Asi třicet lidí bojovalo s démony, kteří na ně nalétávali ze vzduchu. Seba to oněměný pozoroval. Pak se ale vzpamatoval a rozeběhl se k jednomu muži, který ležel na zemi a držel se za nohu. Tedy spíše za pahýl, který mu zbyl. Nohu mu utrhl démon, který se ležícího zrovna chystal rozcupovat celého.
Seba skočil mezi upíra a démona. Ten se na chvíli zastavil, ale poté vycenil zuby a vystartoval ještě rychleji. Seba však stihl zareagovat a uhnul. Když kolem něj démon prolétával, upír mu bodl meč hluboko do oka. Démon se těsně před mužem ležícím na zemi zastavil, zavrávoral a dopadl na zem mrtvý.
„Díky...“ špitl tiše a vystrašeně.

To be continued!
All rights reserved! ©2010 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 4. 6. 2019!


Fakta - Bulvár 130

Vznik a vývoj Stříhání v politickém kontextu RTA
27. dubna 2014 / 1. tservna 6
Již před nekrátkou dobou jsem se zamýšlel nad vztahem těchto dvou naprosto determinujících prvků naší třídní kultury. Pokud se někdo aspoň zhruba orientuje v důležitých datech naší historie, nemůže se nepodivit, jak mohly oba tyto prvky vedle sebe paralelně existovat, přičemž se zdánlivě vůbec neovlivňovaly. Rozhodl jsem se tedy, zejména po včerejším průzkumu starých diskuzí a článků, provést tuto stručnou studii, která, aspoň doufám, pomůže poodhalit důležité souvislosti.
Proč zrovna teď? Výročí vzniku Stříhání bylo zřejmě už před více než měsícem. Ale předmaturitní shon je snad dostatečná omluva pro takové zpoždění. Nyní v klidu svaťáku je tedy konečně víc času se věnovat důležitým věcem. Tedy tato studie může být povážena za výroční článek k pátému roku Stříhání.


Pro pochopení situace je nejprve nutné seznámit se s děním v Republice Tercie A (RTA) na začátku března 2009 / tupna 1. Totiž 19. února / 24. presna vypukla válka se Sekundou B, která ale odmítla bojovat, a tak jediná bitva této války dopadla, připusťme si to, menším fiaskem. Jenže tento neúspěch vlády RTA nebyl něco jednorázového, představoval obrovskou ránu, neboť republika se na války zbrojením, výcvikem armády a vytvořením aliance s primami připravovala vlastně ještě před svým vznikem. Najednou tedy jakoby ztratila svoji hlavní náplň, přišla o to, k čemu se po měsíce upínala.

Téměř dvě dekády se nedělo vůbec nic. Poté se třetí vláda RTA pokusila aspoň trochu zvednout svoji aktivitu a iniciovala dělení přilehlé chodby se spřátelenými Primami nebo se pokusila opět se věnovat úpravě terciánštiny. Ale nic z toho nepřekonalo atmosféru prázdnoty, která opanovala republiku po de facto neúspěšné válce. Tuto situaci dokumentuje můj článek "Repuplika Tertsie A znovu ožívá" z 9. března / 12. tupna.

Do tohoto prostředí se tedy rodí Stříhání. Ve své původní variantě bylo rozšířeno ve třídě v několika vlnách už předtím (poprvé podle mě na lyžáku v Sekundě, zcela jistě pak na výletě v Žihli, a poté od podzimu v Tercii stále víc s vrcholem v únoru 2009 / presnu 1). První dochovanou zmínku o Stříhání obsahuje čegiho článek "Stříhání", jehož datum napsání však není známo. Je v něm uvedeno přesné datum vzniku Stříhání, a to 13. březen 2009 / 16. tupen 1. Následující články jsou z 18. března / 21. tupna, tedy tento článek musel vzniknout v rozmezí od 13. do 17. března / od 16. do 20. tupna, avšak je vcelku pravděpodobné, že byl napsán už v den vzniku Stříhání.

V článku jsou uvedeny čtyři znaky, které toho dne vznikly: Chrobák, Nora, Komár a Kačinec (za pozornost stojí, že Nora byla psána velkými písmeny jako NORA). Navíc se zmiňuje i o dvou mimovztahových pravidlech: o pravidle tří Kamenů a o pravidle dvou Chrobáků ("Dva chrobáci zničí Kačince."). Druhé jmenované bylo postupem času několikrát upraveno až do dnešní podoby pravidla více Chrobáků. Je tedy pravděpodobné, že obě tato pravidla vznikla ještě v tentýž den.

Poté ale následuje pár dní temna. V nich musel vzniknout Lukášek a Pavouk. Je otázka, zda vznikli najednou či zvlášť. Tradice jejich vznik většinou kladla do stejného dne, avšak ve druhém článku o Stříhání je popsán vedle upgradů ještě i Pavouk jakožto novinka, kdežto Lukášek ne, což by nasvědčovalo tomu, že vznikl o něco dříve. V těchto dnech, konkrétně 16. března / 19. tupna, Sekunda B kapitulovala slavnou výměnou za úhloměr, ale své závazky plynoucí z mírové smlouvy nikdy neplnila a RTA nad ní nikdy skutečnou moc nezískala.

Článek z 18. března / 21. tupna "Politické dění v RTA i mimo ní ve druhé tupnové dekádě", který tyto události popisuje, se zmiňuje mimo jiné o tom, že A-terciány více než politika zajímá Stříhání, a dodává, že toho dne se rozrostlo na dvanáct znaků a další se projednávají. Tedy tohoto dne vznikly v kroužku ve vestibulu první upgrady. K devíti standardním znakům přibyl určitě Trakař, nejspíše Strom a zřejmě Hovnivá Kulička. Telefon byl toho dne navržen, ale očividně se jeho dojednání odložilo na další den. Pravítko bylo vymyšleno až v metru po rozpuštění tohoto přelomového kroužku.

Téhož dne vznikla i stránka o Stříhání s diskuzí, takže od této chvíle máme k dispozici i jiný zdroj informací než články. V diskuzi se řešil především vztah hmyzu a Lukáška, tak sporný mnohé měsíce poté.

Dalšího dne, 19. března / 22. tupna, proběhlo jednání o upgradech v učebně Stříhání (tehdejší učebně chemie). Byl nejspíš dořešen Telefon a schváleno Pravítko. Také byla schválena sekera, aby byla za malou chvíli hned zrušena; její pán Kačinec se sekerou schválen vůbec nebyl. Večer vyšel potihcpdův článek "Aktuální změny" popisující všechny nové změny od vzniku Pavouka. V článku je obsaženo mnoho pravidel, která se zjevně neujala: např. že jeden Pavouk poráží nejvíce tři kusy sebou porážených znaků. Článek dokumentuje také změnu pravidla více Chrobáků pod vlivem Hovnivé Kuličky a dokumentuje také četné návrhy.

V úterý 24. března / neděli 27. tupna se v diskuzi objevuje stížnost na silný Telefon, což dokumentuje probíhající telefonovou krizi. Ta stěží vypukla v den schválení Telefonu, tedy nejdříve v pátek 20. března / středu 23. tupna, ale spíše až po víkendu, neboť pokud by byla vyplanula před ním, zřejmě by se během víkendu byla řešila v diskuzi. Ve středu / sarkanu se objevuje zpráva o zdárném vyřešení krize, z čehož ji můžeme přesně datovat do tří dnů 23. až 25. března / 26. až 28. tupna.

Nakonec už 6. dubna / 10. kvetna se objevuje v diskuzi zmínka o Mrtvém Pavoukovi. Zanedlouho po něm se objevilo i Péro, ale k tomu bohužel není k dispozici žádné datum. Lze se ale domnívat, že vzniklo jistě do poloviny dubna / kvetna. Tedy všechny znaky Stříhání vznikly během jediného měsíce!

Někdy v červnu / tserventsi vznikl Les a byl spolu se dvěma dubnovými / kvetnovými znaky popsán v článku "Novinky ve stříhání" od potihcpda. Další komentáře v diskuzích jsou až z Kvarty z 11. září / 18. riina, kdy J. Š. sepisoval duelovou tabulku.

To byl tedy podrobný popis průběhu vzniku Stříhání. Jaký byl vztah tohoto procesu k republice? Jedna věc je zřejmá téměř na první pohled: Stříhání využilo oné prázdnoty vzniklé po nepovedené válce, aby na sebe upoutalo pozornost A-terciánů. Právě v druhé polovině března 2009 / tupna 1 byla RTA dosti neaktivní. Naopak po zrušení politických stran a během příprav na volby do sektorů v dubnu / kvetnu se Stříhání nijak zvlášť nerozvíjelo. A Les s novým článkem jakožto známka opětovného zájmu o Stříhání přicházejí po zrušení republiky. Z tohoto všeho můžeme vyvodit jednu zajímavou a snad i přesvědčivou hypotézu: Stříhání i RTA spolu po několik měsíců "soupeřili" o zájem kluků ve třídě.

Tedy ona nesouvislost mezi oběma elementy je zřejmě mylná. Republika i Stříhání spolu souvisely naprosto zásadně: vyprázdnění politické scény po válce umožnilo rozmach Stříhání, a to dále možná přispělo k obecné ztrátě zájmu společnosti o politiku, tedy možná i částečně k zániku republiky, i když toto by už bylo velmi odvážné tvrzení.

Zároveň tuto hypotézu můžeme ještě dále rozšířit. Od začátku Primy můžeme pozorovat vznik stran, řádů či států a válek mezi nimi. Téměř tři roky vkuse byla naše třída politicky velmi aktivní a tato aktivita najednou utichá v době vzniku Stříhání. To asi nebude náhoda. Je možné, že společnost vždy potřebovala řešit nějaké problémy, nejdříve formou válek, později formou jednání. Jednání o Stříhání, přestože řešené problémy nebyly politického rázu, jí je také poskytovala. Nemůžeme si nevšimnout podobné formy jednání vlády RTA např. o státních symbolech z prosince 2008 / letna 1 a o upgradech. Podobají se nikoli obsahem, nýbrž formou. Už po několika dnech rozdělila telefonová krize stříhače na dva tábory, což nám až nápadně může připomenout politická rozdělení minulých měsíců či let. Tedy můžeme tvrdit, že a-terciáni jednání nezbytně potřebovali a nepřetržitě o něčem jednali a měnil se jen předmět těchto jednání, nikoli jejich povaha. V průběhu druhého pololetí Tercie se tedy co do jednání střídaly období zájmu o republiku a o Stříhání.

Tento model tonsurálně-politické komplementarity je možná k překvapení některých snadno aplikovatelný i na Kvartu. V září / riinu byla sepsána tabulka, konala se první stříhací konference a po ní se rozhořela obrovská krize s předáváním neutrality. Ta do konce měsíce jaksi zamrzla a Stříhání se neřešilo až do poloviny prosince 2009 / letna 2, kdy krizi rozmrazila a zdárně vyřešila druhá stříhací konference. Máme zde tedy dva a půl měsíce stříhací neaktivity a hle: na přelomu října a listopadu / začátku prosintse se pohled společnosti upřel k brutální válce v prvním patře a konečně na přelomu listopadu a prosince / začátku letna se konala série neúspěšných referend o vzniku nové republiky. Po pádu všech nadějí na její vznik, tedy s koncem politické aktivity ve Kvartě, se pozornost upírá opět ke Stříhání a umožňuje konání zmíněné konference. Tedy i zde je velmi dobře vidět, jak se období zájmu o Stříhání a o politiku vzájemně přesně doplňují.

Blíže se k závěru bych se rád dotkl ještě jednoho aspektu celé problematiky, vlastně trochu takové kontrafaktuální historie. Již brzy po vzniku Stříhání bylo zřejmé, že se jedná o senzaci. V té době sice republika stagnovala, ale ještě měl nadejít čas, kdy měla dostat příležitost vzchopit se. Zjevně ji nevyužila. Ale nemůže nás nenapadnout, proč sama svoji pozornost neobrátila ke Stříhání. Tedy, nejpsíš to nikoho nenapadlo, ale co kdyby ano? Co by se bylo stalo, kdyby se RTA byla ujala správy Stříhání v naději, že jí to zvedne prestiž?

Jednou z možností mohlo být například zavedení ministerstva na ochranu a šíření Stříhání. Nebo mohla na základě svých spojeneckých vazeb exportovat Stříhání do Prim. Nebo naopak anarchisté mohli prosazovat změnu schvalovacího systému z hlasování na Stříhání. V té době bylo Stříhání natolik oblíbené, že pokud by se ho jedna ze stran byla chopila jako zbraně proti té druhé, bylo by jí to mohlo velmi pomoci. Zejména republika se svoji propracovanou správou a systémem skýtala ideální půdu, na níž by byla mohla být jednání o Stříhání přenesena.

Pokud by to byla udělala, kdo ví, jak by se situace byla vyvinula? Je možné, že by se někteří anarchisté byli vzdali svého tlaku vůči republice vidíce, že funguje jako garant Stříháni, které mají i oni rádi. Ale pravděpodobnější by dle mého názoru bývala byla opačná možnost, že v slepé nenávisti vůči republice by byli zničili i Stříhání. Přece jen, tradice sporů mezi republikány a anarchisty byla mnohonásobně delší než Stříhání. A i přes popularitu této hry už od počátku si myslím, že by Stříhání nebylo mělo takovou sílu, aby těmto sporům zabránilo. Pokud by se RTA nějakým způsobem byla ujala Stříhání, to by bývalo bylo v očích anarchistů pošpiněno a byli by ho nevnímali jako něco sobě vlastní, nýbrž jako výdobytek republiky, který je třeba zničit.

Chci říci, že přestože zánik RTA byl jednou z nejhorších věcí, jaké nás během osmi let potkaly, bylo určitě dobře, že v té pohnuté době nedošlo k žádné politizaci Stříhání, neboť to by bylo znamenalo zničení této krásné hry hned v jejím počátku. Zároveň mě to ale velmi udivuje. Tím, že si žádná ze stran Stříhání nepřivlastnila, se stalo, že Stříhání je vlastní opravdu všem klukům ze třídy a všichni ho vnímáme jako svoji součást.

Touto úvahou tedy skončím svoji studii. Snad naším odchodem ze školy Stříhání neupadne v zapomnění. Přeji Vám příjemný svaťák a mnoho úspěchů při maturitě (pokud už žádný článek do té doby nenapíšu). Pěkný zbytek dne,

Firefox!

Prázdniny 2014
Jako každý rok, tak i letos dojde k určitým omezením a změnám v období prázdnin. Věnujte tedy prosím pozornost těmto pár důležitým informacím.

Prázdniny jsou obvyklým obdobím častých dovolených a nepřítomností vašich provozovatelů stránek. Proto je třeba, aby byl provoz v určitých oblastech omezen. S danými změnami a pravidly provozu vás nyní seznamujeme.
Omezení se vztahují na období od 1. 7. 2014 do 31. 8. 2014 vč. (možné následující změny provozu budou uvedeny v Aktualitách)

Články
Jako každé léto budou pozastaveny 2 pravidelné seriály, konkrétně Fakta - Bulvár a Deník Desmonda Forda. Setkáte se s nimi opět v září 2014.
Co se týče ostatních článků, je možné, že budou nějaké během prázdnin ostatními autory vydány, ale vzhledem k vysoké nepřítomnosti je tato pravděpodobnost poměrně nízká.
Aktuality
Aktuality budou zveřejňovány beze změn s možným teoretickým zpožděním.
Aktuální anketa bude měněna, ovšem méně často než je obvyklé. Vše záleží na momentální přítomnosti adminů.
Diskuze
Nejprve bychom vás rádi vřele požádali, abyste v průběhu prázdnin nepřidělávali práci přítomným adminům zbytečnými spamy, překlepy a podobnými nešvary. Za to vám předem děkujeme.
Všechny diskuze budou v letním období v provozu NONSTOP.
Téma v tématické diskuze zůstane pravděpodobně nezměněno po celé období, pokud zde bude probíhat diskuze na jiná témata, daní účastníci debaty nebudou postihováni, jak je obvyklé (nevztahuje se samozřejmě na urážení a spamy).
Administrátoři se vynasnaží diskuze sledovat, ale jejich aktivita může být částečně snížena.
Obrázky
Naše galerie je vám k dispozici po celý čas prázdnin v nezměněné, dokonalé formě!

Děkujeme vám, za přečtení, přejeme krásné prázdniny a doufáme, že se tu s vámi po nich opět setkáme v plné síle.

Za tým administrátorů

Wroted by potihcpd - 30. 6. 2014!

Searched by potihcpd - 3. 6. 2019!