Svet-Stranek.cz
Přejeme všem krásné léto!
TV - Nora

Dubnové reportáže (tupnove reportase):Přejeme všem krásné léto!

Dubnové reportáže (tupnove reportase)

V těchto třech podrubrikách rubriky "Starší" můžete zpětně nalézt starší články z právě probíhajícího a i dvou předchozích měsíců!

Pro vaše lepší vyhledávání v historii článků:
-> články jsou řazeny chronologicky od nejnovějšího k nejstaršímu
-> navštivte i náš archiv http://cusatalon-archiv.wgz.cz
-> v našem archivu můžete snadno nalézt všechny články od počátku věků

Objevujte i retrospektivně!
TV - Nora spol. ©2017


v tekto trek potruprikak rupriki "starsi" musete spetne nalest starsi tslanki s prave propi'aiitsi'o a i tvou pretkosik mesitsu!

pro vase lepsi vi'letavani v 'istorii tslanku:
-> tslanki isou raseni kronolokitski ot neinoveisi'o k neistarsimu
-> navstivte i nas arkiv http://cusatalon-archiv.wgz.cz
-> v nasem arkivu musete snatno nalest vsekni tslanki ot potsatku veku

opievuite i retrospektivne!
tv - nora spol. ©2017

Jiný Svět - 10. kapitola

„Co to je?“ zeptal se s nechápavým výrazem na tváři Gavner. „Řekl bych že nic bezpečného,“ odpověděl mu Kurda, i když dál hleděl do zelené díry v podlaze. Stáli kolem ní v malém kroužku Shancus, Kurda a Gavner. Díra měl v průměru asi dva metry a byla stejně tak široká. Na okrajích světélkovala zeleně a potom vedla dále dolů do tmy. „Vlezem do toho?“ zeptal se Shancus, protože z toho cítil dobrodružství a už se blížil k díře. „To ať tě ani nenapadne!“ zaječel na něj Gavner a pokračoval: „Bůhví, co v tom je.“ „No právě. Tím, že mě tam spustíte to zjistíte,“odvětil na to Shancus. „Mazej radši najít nějaký kámen nebo něco podobného,“ řekl mu Kurda a ukázal směrem za sebe. „Na co kámen?“ zeptal se nechápavě malý had. „Abych tě s ním trefil do hlavy! Na co asi? Chci zjistit, jestli to má dno. A kdyby jo, tak jak daleko,“ řekl mu místo Kurdy Gavner a o něco přidal na hlase. „No jo, no jo. Už jdu,“ řekl naštvaně Shancus, založil ruce a odešel.

*

Harkat, Darren, Vandža a Arra pomalu scházeli směrem k podlaze obrovské síně. Dno osvětlovala jen malá pochodeň, takže nebylo poznat, co se nachází na dně. “Půjdeme dál?“ zeptala se trochu vyděšeně Arra a hleděla dolů. „Proč bychom neměli?“ zeptal se Vandža a podíval se dolů taky. „Mám takový pocit, že jsem viděla, jak tam dole něco proběhlo. Vážně,“ řekla Arra a dál se upřeně dívala na jedno místo. „Já se jdu mrknout. Aby ses nebála,“ řekl Vandža a seběhl po schodech o něco níž. „Ne! Počkej! Je to nebezpečné!“ zařval Darren. „Neboj, to je v pohodě. Když tak zavolám,“ řekl Vandža, vytáhl šuriken a mrknul na něj.

*

„Myslím, že to nemá dno. Nejspíš je to zas nějaký Suddův výtvor,“ řekl Kurda asi minutu po tom, co hodil dolů kámen, který našel Shancus. „Proč myslíš, že to udělal zrovna Sudd?“ zeptal se Gavner. „Kdo je ten Xud?“ nechápavě řekl Shancus. „Ne Xudd! Sudd. Je to takový parchant, co dokáže všechno. Je jako Ježíšek, vraždící Ježíšek,“ tu poslední větu naštěstí už Shancus neslyšel. „Aha, chápu. A vy si myslíte, že tuhletu věc,“ Shancus ukázal na zelenou díru v zemi, „že tuhletu věc stvořil ten Sudd?“ „Je to pravděpodobné. I když nevím, proč by to dělal,“ odpověděl mu Kurda. „Nejspíš to má nějaký účel. Pravděpodobně-„ větu už Gavner nedořekl, protože se za dveřmi ozvaly dunivé, těžké kroky. Trojice náhle zmlkla a zaposlouchala se do zvuků za dveřmi. Neměli se kam schovat, tak jen stáli na místě. Za chvilku se otevřely dveře a dovnitř vešla vysoká postava s kloboukem na hlavě, v plášti a v ruce měla hůl z mramoru, ze které kapala krev. Přímo před nimi stál Pan Topol.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 30. 4. 2019!


Fakta - Bulvár 125

Včerejší výpravě do Šachty se konečně podařilo poklop otevřít
1. prosince 2012
Vítejte u dalších novinek z Šachty. ANO! Nenáviděný poklop, který nám bránil v dalším postupu, se podařilo pokořit. Zároveň byly pod pódiem objeveny tajuplné nápisy… Čtěte dál!


Pouze ve zkratce si připomeňme minulé objevy. Vchod do Šachty se nachází u levých schodů vedoucích z tělocvičny na pódium. Hned se rozděluje na dvě části. Doprava vede chodba, ze které se dá dostat pod pódium. Tam je studna s čerpadlem a byla tam vztyčena vlajka Republiky Tercie A (RTA). Nalevo vede třicet metrů dlouhá chodba obsahující asi třímetrovou „klouzačku“. Vede z ní odbočka do kotelny, ale samotná chodba je zakončena kovovým poklopem, který se dosud nedařilo překonat.

Po delší odmlce se v pondělí konala do Šachty další výprava. P. Š. přinesl klíč a páčidlo, takže nadšení šachtaři už nedočkavě očekávali otevření poklopu. Do Šachty se vypravila čtyřčlenná posádka složená z P. Š., V. Č., J. Š. a J. M. J. Š. udivilo, jak rychle dokáže J. M. lézt. Ten prý neleze po kolenou, ale po špičkách. Když byli u poklopu, zahájili otevírání. S klíčem to zřejmě nešlo, pokud jím to vůbec zkoušeli, tak se přešlo k páčidlu. U páčidla se vystřídali zřejmě všichni. Za chvíli už ale měl začít seminář z chemie, tak se V. Č. sebral a vrátil se. Mezitím ale k Šachtě dorazily posily: L. Kn., P. V. a J. Fa. Ti od právě vyšedšího V. Č. vyzvídali aktuality a neotevření poklopu je nemálo zklamalo. Ihned se vydali do Šachty, kde se potkali s vracejícím se P. Š., který také spěchal na seminář. V jednu chvíli bylo tedy v Šachtě nebývale rušno – uvnitř bylo až šest lidí! Nová posádka však zamířila do kotelny, neboť P. V. byl v šachtě poprvé a v kotelně dosud nebyl. Nápis u onoho tlačítka není ani „záplava“ ani „zaplavit“, nýbrž „zaplavení kotelny“. Také byly otevřeny dveře napravo od východu z Šachty, nad takovými železnými schůdky. Vedou do malé komůrky, z níž vedou další dveře k pingpongovým stolům. Komůrka je velmi vysoká, nahoře je vidět světlo, zřejmě z dvorku. Je plná různého potrubí a souvisejících konstrukcí. P. V. změřil hloubky vody na nejnižším místě ve škole (nepočítaje studnu u klubovny). Hlavní plocha je hluboká asi dva centimetry, ale čtvercová díra vedle má více než jeden a půl metru (dál už nedosáhlo měřidlo).

Po provedení nováčků kotelnou se posádka vrátila do Šachty. J. M. pokračoval v páčení poklopu. Ten se za ten den podařilo posunout snad až o deset centimetrů. Za poklopem bylo vidět láhev a jiný nepořádek a šachtaři se báli, že by je po otevření poklopu mohl zavalit. Napjaté očekávání ale přerušil ryk našeho bývalého tělocvikáře A. Ž., který bezpodmínečně vyzýval k opuštění šachty, protože za chvíli se měl střídat s tělocvikářkou J. Ch. Páčidlo P. Š. a dvě kladiva nalezená v kotelně se nechaly u poklopu pro potřebu příští výpravy a byl zahájen urychlený návrat. Poté, co A-Septimáni vylezli z Šachty, vypadal A. Ž. docela rozzlobeně a příští výpravy do Šachty zakázal. Ani do té doby je přímo nepodporoval, ale věděl o nich a toleroval je. To tímto dnem skončilo.

Včera proběhla další výprava do Šachty. Problém byl, že všechny přístupy k Šachtě byly zamčeny. To vyřešil J. Š., který si půjčil klíč od tělocvičny od Kačince, jenž zaskakoval za paní vrátnou. Posádka byla o poznání chudší, tvořili ji P. V., J. Fi., J. Š. a J. Fa. Tmavá a tichá tělocvična má své kouzlo. Už ráno při tělocviku se ale zjistilo, že Šachta je zatarasená jakýmsi plastovým poklopem. Ten je ale naštěstí snadno odendavací. Zamířilo se nejprve pod pódium, kde P. V. dosud nebyl. Od minula se tam mnohé nezměnilo, pouze J. Fi. uvažoval, zda neklesla voda ve studně. Šachtařům se ale k jejich údivu nepodařilo najít vztyčenou vlajku. Jestli se to nepovede ani příště, bude se muset vztyčit nová. V zadní části, která se nachází pod místností vedle pódia, ne přímo pod ním, byl dále nalezen hřeben. Mnohem větší senzaci však vyvolal objev nástěnných nápisů. Některé nešly vyluštit, ten největší však byl zcela zřejmý.

Rezavým písmem se na zdi skvělo „MONČA III.E 93“! Tento bezpochyby historický objev se dá vysvětlit více způsoby. Byl snad tento prostor v té době otevřený, že tam mohl kdokoliv přijít a psát po zdi? Nebo snad už před téměř dvaceti lety podnikla tato třída či přinejmenším jedna studentka výpravu do Šachty, aby tam navěky zanechala svůj otisk? Pozastavme se i nad barvou písma, taková do hněda, rezeva, červena. Nemůže nás nenapadnout: napsala snad Monča tento nápis vlastní krví? Neleží kdesi v prachu Šachty pohřbeno její bezvládné tělo? Kdo vůbec byla tato Monča? A co ta třída – III.E? V roce 1993 existovalo naše gymnázium sotva rok, ale jak víme, ve svých počátcích se dělilo o budovu s jistým čtyřletým matematickým gymnáziem. To by možná podávalo vysvětlení na tak neobvyklé písmeno třídy. To vše jsou jen dohady, celá oblast se bude muset ještě lépe prozkoumat. Třeba se nám podaří zjistit o Monče víc.

J. Š. navrhoval, že bychom měli na zdech pod pódiem zanechat o sobě zprávu i my. J. Fa. namítal, že zdi jsou historické památky a neměli bychom do nich zasahovat. Poté se ale výprava vydala k poklopu. Tam už P. V. nešel, ten chtěl jen vidět prostor pod pódiem. U otevírání poklopu se vystřídali všichni: J. Š., J. Fa. a nakonec J. Fi. Každému se podařilo poklop pootevřít, ale úplně ho otevřel až J. Fi. Dosud největší překážka v Šachtě byla zdolána.

To, co bylo za poklopem, ale trojici moc nepotěšilo. Byla tam neprůchodná hromada bordelu: lahve, kusy dřeva, kovové tyče, kousky umělé hmoty a mnoho dalšího. Bordel sahal vysoko kolmo nahoru, kam se zřejmě Šachta stáčela. J.Š. však viděl celou situaci optimisticky: bordel prý půjde uklidit a navíc také viděl za hromadou bordelu pokračování chodby rovně. K optimismu se přidal i J. Fi., který navrhoval, že nepořádek se bude muset uklidit vláčkem pod pódium. Jen J. Fa. v úspěch úklidu nevěřil.

Pak trojice zamířila zpět do kotelny, kam chtěla vrátit odcizená kladiva. Jako vždy, i nyní probíhal průzkum bezpočtu regálů a skříněk. Byla otevřena také díra v zemi, ve které se nachází soustrojí pro fungování blízkého výtahu na náklad (ten byl objeven už dříve). Ač někteří ještě chtěli zůstat v kotelně, trojice se po chvíli sebrala k cestě zpět. Pamatovala přitom na páčidlo P. Š., které tam v pondělí zanechala.

Další postup je nejistý. V první řadě je třeba si obstarat klíče od tělocvičny. Pondělní výpravy už nebudou možné, neboť A. Ž. nejspíš myslel svou hrozbu vážně, o čemž svědčí i zmíněný plastový poklop (kdo jiný by ho inicioval než A. Ž.), takže do Šachty se bude muset chodit jen tehdy, když nebude probíhat tělocvik, to ale bude tělocvična nejspíše zamčená. Také bude muset proběhnout porada o dalším postupu. Jestli se bordel za poklopem nepodaří odklidit, výpravy nejspíše skončily. Ale o jeho odkliditelnosti se budou muset všichni šachtaři nejspíše sami přesvědčit. Doufejme, že to půjde a brzy očekávejme další objevy.

By Firefox!

Provozní doba diskuzí o Vánocích 2012
Zde jsou popsány provozní doby diskuzí a některé další informace. Jedná se o aktuální dobu Vánočních prázdnin (23. 12. 2012 - 2. 1. 2013). Omluvte tyto suché informace, které však musí vyjít na povrch.

23. 12. 2012
Diskuze
-veškeré diskuze v provozu jako o víkendech
Admini
-k dispozici jako o víkendech
24. 12. 2012
Články
-nebude vydán článek série FaBu
Diskuze
-Diskuze, Mínus diskuze v provozu nonstop; Tém. diskuze v provozu nonstop, téma bude změněno až 27. 12. 2012; Plus diskuze v provozu od 5:30 do 16:00; Spam diskuze v provozu od 5:30 do 16:00
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 27. 12. 2012
Admini
-k dispozici pouze chvílemi a to max. do cca 16 hodin; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2012
25. 12. 2012
Články
-nebude vydán článek série DDF
Diskuze
-Diskuze, Tém. diskuze v provozu nonstop; Spam diskuze jako o víkendech; Plus diskuze, Mínus diskuze UZAVŘENY
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 27. 12. 2012
Admini
-k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2012
26. 12. 2012
Diskuze
-Diskuze; Tém. diskuze v provozu nonstop; Spam diskuze jako o víkendech; Plus diskuze, Mínus diskuze UZAVŘENY
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 27. 12. 2012
Admini
-k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2012
27. 12. 2012 – 30. 12. 2012
Diskuze
-veškeré diskuze v provozu jako v jiné běžné pracovní dny
Admini
-budou se snažit být vám k dispozici jako většinu běžných pracovních dní
31. 12. 2012
Články
-nebude vydán článek série FaBu
Diskuze
-Diskuze, Tém. diskuze, Mínus diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze jako v pá-ne (prodloužena do ranních hodin 1. 1. 2013); Spam diskuze v provozu od 5:30 do 23:59
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 2. 1. 2013
Admini
- k dispozici pouze chvílemi a to max. do cca 16 hodin; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 2. 1. 2013
1. 1. 2013
Články
-nebude vydán článek série DDF
Diskuze
-Diskuze, Tém. Diskuze, Spam diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze v provozu od 0:00 do 6:30; Mínus diskuze UZAVŘENA
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 2. 1. 2013
Admini
-k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 2. 1. 2013
2. 1. 2012
Diskuze
-veškeré diskuze v provozu jako v jiný běžný pracovní den
Admini
-k dispozici jako v jiný běžný pracovní den

Děkuji za přečtení a za pochopení a přeji příjemné prožití svátků!

Powered by potihcpd - 23. 12. 2012!

Searched by potihcpd - 29. 4. 2019!


Jiný Svět - 9. kapitola

„K čemu jako jsou ockové?“ zavrčel na Sudda Vandža. „Řekněme, že trochu vyčistí svět...“ klidně odpověděl Osmond. Najednou na ně zavolal Harkat. Darren s Arrou se za ním rozběhli okamžitě, ale Vandža stále civěl nepřátelsky na O. Sudda. Ten se ironicky pousmál a pokynul, aby se šel Vandža za Harkatem podívat taky. Dole byla velmi nechutná podívaná...

*

„Co tu děláš?“ zeptal se Gavner Kurdy Smolta. „Nějak mě omrzela Aljaška a rozhodl jsem se, že zmapuji zbytek hory...“odpověděl Kurda. „Zjistil jsem spoustu věcí o Strážcích krve. To je ale na dlouhý vyprávění a budu ti to říkat cestou! Tam kam jdeme teď, to musíš vidět...“ dokončil projev Kurda. „To teda budeš mluvit, protože bych chtěl vědět všechno, co se stalo! A tuším, že ty se mě taky na něco budeš chtít zeptat!“ řekl Gavner. „A ohledně té události s těmi Vampýry..." nedokončil větu Kurda, „neřešme to. Teď máme důležitější věci na práci!“ dokončil za něj Gavner. „Takže zase přátelé?“ zeptal se Kurda. „Ano, buďme zase přátelé!“ řekl Gavner a naši přátelé si podali ruku. Potom vyrazili chodbou do nitra hory...

*

„Oni ty mrtvoly snad žerou?“ znechutila se Arra. „Sudde, to je nechutný! Proč nám to do prdele furt děláš?" chtěl se Vandža zeptat O. Sudda, ale ten záhadně zmizel. „Pojďte sem!"“ zavolal Darren všechny. Před nimi svítila pochodeň. Šli až k ní. Před nimi byla všude schodiště a ohromná síň. která byla osvětlovaná velkým ohněm shora. „Tak otázku, jak se dostat dolů máme asi už vyřešenou...“ poznamenal Darren. Potom se vydali po jednom schodišti směrem dolů. Tedy, alespoň si to mysleli...

*

„A kdo je tohle?“ zeptal se Kurda. „Já jsem Shancus, syn Evry, přítele Darrena Shana!“ odpověděl Shancus. „Těší mě! Já jsem Kurda Smolt dlouhověký přítel tady Gavnera,“ řekl Kurda. „A kolik těch knížek jsi tam napsal?“ zeptal se Gavner. „Právě, že žádnou...chyběla mi podrobná mapa Upíří hory, kterou jsem tu zapomněl,“ odpověděl Kurda, „proto jsem se sem vrátil a objevil jsem tohle...“ dořekl Kurda. Pak už všichni mlčeli a jen se koukali na ohromnou díru vedoucí kamsi do nitra hory...

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 23. 4. 2019!


Fakta - Bulvár 124

Historie Lukáška a jeho neřešitelného pravidla
1. prosince 2012
Stříhání se během let své existence stalo neoddělitelnou a zřejmě nejdůležitější částí naší specifické třídní kultury. Za tu dobu se (ač v nevelké míře) rozšířilo nejen do jiných tříd, ale i za hranice školy. Bez něj bychom to už nebyli my. I proto je třeba si tuto slavnou, ale jak už krize ukázaly, mnohdy křehkou tradici, opatrovat.
Stříhání má složitá pravidla, která zpočátku stanovovala tradice, později stříhací konference a dnes ITO (Mezinárodní organizace stříhání). Nejsložitějším pravidlem, které se téměř už tři roky nedaří vyřešit je Lukáškovské pravidlo - každá jednání dosud ztroskotala. V uplynulých dnech se stříhači opět začali tímto pravidlem zabývat. Podívejme se však na celou záležitost od počátku.


Lukášek (v počátcích označován občas pouze Lukáš, brzy ale převážilo zdrobnělé označení) vznikl jako osmý znak rozšířeného Stříhání koncem března / tupna nebo začátkem dubna 2009 / kvetna 1 v Tercii. Problém, který se vleče už dlouhá léta byl zaset už v okamžiku Lukáškova vzniku. S ohledem na Lukáškův smrdutý dech a vražedné lupy se dohodlo, že Lukášek zabije všechny lidi (totiž Noru a Kačince) a jelikož i sám byl zařazen do této skupiny, měl zabíjet i sám sebe. Tento nápad přišel všem velmi zajímavý a byl přijat bez promyšlení sáhodlouhých důsledků.

Se základními znaky měl Lukášek prohrávat, nejasný byl ale jeho vztah ke hmyzu. Dnes už by asi stěží kdo uvěřil, jaký bouřlivý vývoj mohl v této záležitosti probíhat. Lukášek porazil Chrobáka, neboť ten měl být vždy nejslabším znakem. S Pavoukem a Komárem měl ale remizovat. Situace se změnila v průběhu dubna / kvetna s nástupem upgradů. Lukášek v té době obdržel svůj upgrade Pravítko, které jako svůj jediný porážený standardní znak mělo zaplácnout Komára. Kvůli tomu byl upraven vztah Lukáška s Komárem na výhru Komára – aby měla soustava Lukáška s Pravítkem větší účinek a zároveň jako posílení slaboučkého Komára.

Do konce Tercie se k Lukáškovi pozornost moc neupínala. Jako plnohodnotný znak porážel všechny ostatní znaky, které nově přišly, výjimku tvořilo jen Péro, které, ač bylo neplnohodnotné (prohrávalo s upgrady), mělo porazit vše živé, tedy i Lukáška. Po vymyšlení Lesa (dva a více Stromů), který ztrácel Noru a Kačince bez Trakaře, Lukášek stejnému osudu unikl, neboť při své hlouposti se prý nemohl ani ztratit.

Při sestavování tabulky všech znaků a soustav na začátku Kvarty byly vztahy Lukáška ke hmyzu zpochybněny a určilo se, že se jeho vztah k Pavoukovi a Chrobákovi prohodí (tedy porazí Pavouka a remizuje s Chrobákem). To se některým nelíbilo a vyřešila to až první stříhací konference konaná 15. září 2009 / 22. tupna 1, která se přiklonila ke vztahům z Tercie. Definitivně stanovila, že Lukášek porazí Chrobáka, remizuje s Pavoukem a prohraje s Komárem. Během podzimu přišla s Lukáškem nesouvisející krize o předávání neutrality, kterou ukončila až druhá stříhací konference 15. prosince 2009 / 18. letna 2. Ta si konečně povšimla, že když padnou ve hře pouze Lukášci, tak Stříhání nemá vítěze, což by se tehdy nebylo mělo stát. Určila tedy, že v tomto případě bude výjimka a Lukášci spolu remizují.

Je až udivující, jak dlouho trvalo stříhačům přijít na to, jak obrovský je problém Lukášků. Třetí stříhací konference 18. ledna 2010 / 22. unora 2 se k problému opět vrátila, avšak pouze k jeho malé části. Jelikož výjimka stanovena druhou stříhací konferencí se vztahovala pouze na případ samotných Lukášků, kdosi se pozastavil nad případem Lukášci proti Telefonu. To by totiž měl vyhrát Telefon, což bylo v té době nepřijatelné, neboť bez Nory postoupit nemohl. Konference pouze zjistila, že variant řešení problému je více a odročila je na později.

23. února 2010 / 28. presna 2 se konala čtvrtá stříhací konference. Náplní jednání této i předchozí konference byla podoba stříhací ústavy. S jejím pátým bodem, který říkal, že Stříhání musí mít vždy vítěze souvisel i problém s více Lukášky. Po konferenci bylo jasné, že Stříhání nebude mít vždy vítěze, minimálně ne v případě vnějších vlivů (rozkaz nadřízeného, zdravotní problémy), ale definitivní podobě bránilo Lukáškovské pravidlo (tehdy se zřejmě začal používat tento pojem; řeší vztahy více Lukášků). O tom se jednalo, padaly návrhy na různá řešení všech situací, ale nebyly schváleny, tak je zde raději uvádět nebudu.

Po delší odmlce v jednáních se k Lukáškům vrátila až pátá stříhací konference 7. října 2010 / 14. listopatu 2 ve Kvintě. Její hlavní náplní bylo projednání (a následné zrušení) posledních úprav ve Stříhání – nového znaku baroka a pravidla o proměně Pavouka na Papír za přítomnosti Trakaře. Kromě toho si ale našla čas na Lukáškovské pravidlo, které „definitivně“ schválila. Podle něj měla mezi samotnými Lukášky či Lukášky s Pravítkem nastávat všeobecná prohra, v případě Telefonu bez Nory měl vypadávat Telefon, s Pavoukem měli Lukášci prohrát a proti poráženému znaku či proti poráženému a porážejícímu mělo kolo dopadnout remízou. Toto znění se odsouhlasilo a na šesté stříhací konferenci konané v následujícím týdnu byl schválen i pátý bod ústavy. Konference schválila vznik ITO, a tím ukončila období klasických stříhacích konferencí. Zároveň ale odstartovala další velkou krizi související s novými znaky peß a mazur.

Dalším důležitým zásahem do problému bylo zavedení prioritního pravidla. Není jasné, zda se tak stalo někdy během podzimu, ale kvůli probíhající krizi zřejmě až po lyžáku, kde byla ukončena (tedy od konce března 2011 / tupna 3 dál). Prioritní pravidlo stanovilo Lukáškovskému pravidlu dost nízkou prioritu, nepočítaje tabulku nejnižší: mělo být uplatněno až po všech ostatních mimovztahových pravidlech a po něm následovala jen tabulka. Toto pravidlo bylo členy ITO jednomyslně schváleno.

Kdysi koncem Kvinty nebo během (spíše počátkem) Sexty se problém Lukášků opět otevřel, neboť několika stříhačům se zřejmě více než rok vyřešené pravidlo přestalo líbit. Podle nových návrhů měl porážený znak vyhrát nad Lukášky, neboť ti by se zabili dříve. Tento koncept si získal těsnou většinu, která jej prosadila, ale ta zase nebyla jednotná v jiných situacích, takže k definitivnímu schválení celého pravidla opět nedošlo.

Od té doby byl problém přehlížen. Nikdo jej nechtěl znovu otevřít, protože poslední jednání se nesla ve velmi nepříjemné atmosféře, byla plná intrik, vypočítavosti a zloby. Obě strany byly krajně neústupné, navíc někteří členové ITO byli tak otráveni neustálým řešením problému, že hrozila jejich neúčast na jednáních. Věc však nebyla vyřešena a po celý rok tvořila otevřenou krvácející ránu ve Stříhání. Navíc bylo všem jasné, že to takto zůstat nemůže a dříve nebo později se jednání budou muset opět obnovit. Jak ale napsal V.Č.: „[…] kdo ho (zasedání) navrhne, píchne do docela ošklivého vosího hnízda...“

By Firefox!

Je Lukáškovské pravidlo opravdu neřešitelné?
1. prosince 2012
Průběh nedávných jednání o Lukáškovském pravidle. Navazuje na předchozí článek.


Během nácviku našeho předtančení na XIX. Společenský večer AG si pět lidí střihlo a hned vědělo, že má problém. Nevím, zda si někdo pamatuje, kdo co dal, ale padli dva Lukášci s poráženým znakem a další dva znaky, které to ještě komplikovaly. Všem bylo jasné, že problém bude muset být vyřešen, neboť si musí dostříhat (podle ústavy). Sice si dali předsevzetí, že si do té doby stříhat nebudou, toto však brzy padlo - buď ho přestali dodržovat nebo na něj zapomněli. Na jednání se pak kvůli nadšení a průzkumu Šachty zapomnělo.

Na afterparty po zmíněném večeru si několik lidí stříhalo a přihlížející M. K. z IV.B (nejmladší bratr našeho J. Kl.) vyjádřil přání se Stříhání naučit. Toho se ujali P. Š. a J. Fa., ukázali mu všechny znaky a vysvětlily základní vztahy a pravidla. Později mu byl zaslán i souhrn celého Stříhání (jakási zmenšená podoba stále neúplné učebnice). Den na to (21. listopadu 2012 / 29. prosintse 4) se rozpoutala v Diskuzi o celé záležitosti debata, která se brzy přelila v hlasité volání po obnovení jednání. Ta byla obnovena v pátek 23. listopadu 2012 / 2. ten litovik oslav 4.

Již při onom nácviku padl návrh, že Pravítko Lukášky usmíří a bude vzájemné porážení mezi nimi rušit. Toto by znamenalo popření jednoho z nejstarších schválených bodů pravidla, totiž všeobecnou prohru Lukášků s Pravítkem. Ale návrh se setkal se spíše pozitivními ohlasy, přinejhorším, že by ho dotyčný podpořil, ač se mu úplně nelíbí. Výjimkou byl M. Mi., který trval na vzájemném vyřazení Lukášků a výhře Pravítka. Začal se řešit i druhý sporný případ: Lukášci proti poráženému znaku (jako zástupce této skupiny se vybrala Nora) a jednání o něm pokračovala o víkendu na stránkách http://strihani.freepage.cz a později i v naší nové diskuzi http://cusatalon.freepage.cz/strihani. J. Š. a J. Ko. zastávali názor, že by měla vyhrát Nora. Volali po ustanovení „priority“ pro vztah mezi Lukášky (dosud mělo prioritu pouze pravidlo jako celek). Proti tomu se postavili V. Ch. a J. Fa. V. Ch. by situaci řešil nejraději remízou, přestože sám byl vždy odpůrcem příliš velkého počtu remíz ve Stříhání. Ale byl ochoten přijmout výhru Nory za podmínek, že by se to nevztahovalo na Chrobáka, který by jakožto nejslabší znak měl prohrát a naopak by to platilo i pro Telefon, který chtěl J. Fa. řešit zvlášť. J. Fa. byl zase zastáncem všeobecné prohry, přestože kdysi byl proti tomuto výsledku obecně – i v případě samotných Lukášků. Spokojil by se ale i s remízou. Oba své teorie obhajovali tím, že Nory nikoho neporazí, ba naopak Lukášci porazí ji, takže přece nemůže vyhrát. Obě strany předkládali pádné argumenty, ale potřebovali znát názor ostatních. Do diskuze se zapojil i V. Č., který se shodl s J. Fa.

Další den J. Fa. navrhl kompromis, že by protější strana uznala všeobecnou prohru Lukášků proti Noře (poráženému znaku) a že by jeho strana uznala výhru Nory v dosud neotevřeném případě ještě navíc s Kamenem (znak porážející Lukášky a porážený Lukáškem poráženým znakem). Protistraně se ale koncept příliš nelíbil a debata pokračovala chvílemi i vyhroceně.

V pondělí 26. listopadu 2012 / 5. ten litovik oslav 4 se vyjádřili i zbylí členové ITO. M. Mi. byl dle očekávání pro výhru Nory, P. Š. buď pro remízu nebo pro výhru Nory. J. Fa. pak upravil svůj návrh, že v případě dvou Lukášků a Nory by nastala remíza místo všeobecné prohry. S tím souhlasili P. Š. i V. Ch. V. Č. se jen stěží smířil s absencí všeobecné prohry, naproti tomu J. Ko. a J. Š. také jen s velkým sebezapřením byli ochotni přistoupit na kompromis. Ještě se jednalo o tom, zda se má přidat nějaký „spámek“ tj. výjimka z ustanovených pravidel. Návrhů bylo bezpočet, ale J. Fa. a V. Č. trvali na všeobecné prohře, neboť ta nebyla obsažena v hlavním konceptu. Naopak J. Š. a P. Š. byli zcela proti ní, neboť podle nich měla být jen v případě samotných Lukášků. Nakonec se od „spámku“ upustilo a přistoupilo se k hlasování. Toho se měl účastnit i M. Mi., který na jednáních povětšinou chyběl (koneckonců jeho postoj byl všem znám), ale těsně před ním opět odešel a k bodům se vyjádřil dodatečně.

Všeobecná prohra v případě samotných Lukášků se už neřešila. Pravítko mělo Lukášky usmiřovat a ti by pak s ním i navzájem vytvořili spolkovou neutralitu. Tento bod byl schválen v poměru 6:0 (resp. 6:1). Pak následovalo kompromisní dvojbodí: situace 2Lk x „No“ (Lukášci proti poráženému znaku) měla dopadnout remízou, naopak táž situace navíc s „Ka“ (znak porážející Lukášky, ale porážený znakem „No“) měla dopadnout výhrou „No“. Obojí bylo přijato stejným poměrem 6:0 (resp. 6:1 pro první část a 7:0 pro druhou část). Slavnostní podpis pravidla byl naplánován na další den.

K tomu ale nedošlo. J. Ko. se začal zabývat situací Lukášků proti třem znakům a spolu s dalšími bádajícími stříhači po chvíli objevil nanejvýš sporný případ: Lukášci proti Noře, Kačincovi a Komárovi. Tyto tři znaky tvoří (nazvěme to prozatím takto) jakousi neutrální trojici (podobně jako základní trojice Kámen, Nůžky, Papír). To by ještě nebyl problém, kdyby všechny s Lukášky prohrály (pak postupovali všichni – třikrát porážený znak, tudíž Lukášci se všemi remizují) nebo je porazily (pak by to byla remíza bez Lukášků). Ale zde Nora a Kačinec s Lukášky prohrají, zatímco Komár je porazí.

Brzy se přišlo na to, že druhou část kompromisního návrhu (2Lk x „No“ x „Ka“) si každý vysvětloval trochu jinak. J. Ko. výhru Nory zdůvodnil tím, že prohra s Lukášky má v tomto případě menší váhu. Když si všechny prohry a výhry očísloval, dávaje vztahům s Lukášky poloviční váhu, vyšlo mu, že by měl vyhrát Komár! Pro jiné byla výhra Komára nepřijatelná, neboť byl porážen Kačincem. Navíc tento počítací systém se nedal uplatnit vždy (totiž že vyhraje ten, kdo má největší rozdíl výher a proher). To by se pak dalo obejít tím, že by se tento systém vztahoval pouze na Lukáškovské pravidlo. Tento návrh se zpočátku setkal s větší či menší podporou většiny členů ITO. Kromě M. Mi. byl ostře proti zejména J. Š. Ten chápal kompromisní návrh tak, že Lukášci v takovém případě zmizí a Nora už snadno porazí Kámen. Když uplatnil toto zmizení na diskutovaný případ, vyšla mu remíza bez Lukášků. Jakýmsi kompromisem byla opět jenom remíza.

Na nový rok přišel J. Ko. ještě s dalším nápadem: vztahy Lukášků se v probíraných případech změní na neutrality. Tím by se vysvětlila remíza v případě 2Lk x No x Kc x Km. Ale J. Š. podotkl, že v takovém případě by souboj 2Lk x „No“ musela vyhrát Nora (Lukášci s ní remizují a navzájem se vyřadí), což by bylo v rozporu s již schváleným pravidlem.

Současné přístupy k problému se pořád různí. Podle někoho by se již schválené pravidlo mělo zase změnit. Další možností by bylo aplikovat návrh J. Ko. na jiné případy, než 2Lk x „No“. P. Š., V. Ch. a J. Fa. tuto možnost upřesnili podmínkou, že by proměna vztahů nastávala jen v případě přítomnosti Lukášky poráženého znaku a znaku jím poráženého, jenž porazí Lukášky. J. Ko. zase navrhl, že nastane remíza i mezi samotnými Lukášky. Další dva dny se v jednáních moc nepokračovalo kvůli nepřítomnosti některých členů ITO.

Podotknu ještě, že v celém návrhu by se zřejmě neměly měnit na neutralitu veškeré vztahy Lukášků, ale jen jejich vítězství nad poráženými znaky. Jinak by souboj 2Lk x Nz x Ch dopadl remízou bez Chrobáka (Lukášci mají s oběma znaky remízu a Chrobák je poražen Nůžkami), což by ale jednoznačně mělo být vítězství Nůžek. O celém návrhu (o podmínce i účinku) se zřejmě snad bude co nejdříve jednat. O novinkách Vás budeme průběžně informovat.

By Firefox!

Searched by potihcpd - 22. 4. 2019!


Jiný Svět - 8. kapitola

„Jdeme za ním nebo tu budeme trčet věčně?“ ohradila se na Vandžu Arra. „JESTLI CHCEŠ MŮŽEŠ JÍT, NIKDO TĚ TU NEDRŽÍ!!!“ zařval na ni Vandža. Arra se na něj zlověstně zamračila a šla k okraji skály. Za pár vteřin už nebyla vidět. Vandža uraženě usedl na kámen. Harkat se mezitím rozhlížel z jedné strany na druhou a přemýšlel, s kým má jít. Asi půjde za Darrenem, přece jenom když už s nim došel až sem, měl by se ho stále držet. Už chtěl jít šplhat dolů ze skály, když v tom uslyšel Vandžovo tiché „u všech démonů“ přičemž ukazoval prstem někam k nebi...

*

Nebyla to hezká podívaná.
Gavner si prohlížel obličeje mrtvých. Shancus radši zůstal někde stát a sledoval Gavnera, co dělá. "Tolik mrtvých pro nic za nic!" prohlásil. „Venku zuří bitva démonů a celé populace...“ nedořekl větu, „...a oni se tu mezitím povraždili když by měli držet spolu!“ dořekl za něj kdosi. Gavner hledal kolem sebe původce tohoto hlasu. V koutě uviděl temnou postavu. Byl to Kurda Smolt.

*

V nebi se objevila zelená díra. „To nevypadá dobře!“ pomysleli si Vandža i Harkat najednou. Harkat pokynul gestem na Vandžu, že by se asi měli jít schovat. A kam? Na náhorní plošině rostly pouze dva stromy a ještě tu byla špička hory, za kterou se ale schovat nedalo. Najednou uslyšeli přidušený hlas Arry: „Hej pojďte se schovat sem. Je tu jeskyně!“
Harkat s Vandžou se přikrčeně dostali až k okraji hory, stále však sledovali oblohu. Začali slézat dolů po stěně. 50 metrů pod nimi byla velká jeskyně ve skále. „Jinou možnost nemám i když nerad ustupuji jiným...“ zamumlal si Vandža. Ještě než Vandža zalezl hlouběji do jeskyně, uviděl nějaké vznášející se tvory. „Jak se ti líbí moji Ockové?“ řekl kdosi. Vandža ten hlas znal! Doufám, že to není zase ten idiot...

Ozářený pochodní stál v koutě jeskyně Osmond.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By potihcpd - 16. 4. 2019!


Jiný Svět - 7. kapitola

„Blbost.“
„Vážně, nekecám!“
„To ti tak budu věřit.“
„Vážně! Na vlastní oči jsem to viděl!“
„A Mickey Mouse tam náhodou nebyl?“
„Možná někde jo. Toho sem si nevšiml,“ poznamenal ironicky Darren.
„Takže mi chceš nakecat, že jsi úplnou náhodou narazil na polomrtvého démona, přivázal ho ke stromu a chceš si ho ochočit?“ zeptal se Vandža. „Ochočení byl tvůj nápad, že jo?“ řekl Darren a otočil se na Arru a Harkata. Oba dva pokývali hlavami. „Už jsem si to rozmyslel. Je to blbost,“ řekl Vandža a podíval se směrem k pořád ještě zuřící bitvě nad městem i ve městě.
„Ale na něco by se využít dal, ne?“ nadhodil Harkat a zvedl se. „Ukaž mi to Darrene,“ řekl a šel za ním. „Tak si běžte. Já tady počkám,“ Vandža se otočil, sedl si na kámen a sledoval bitvu jako nějaký fotbalový zápas. „Tak pojďte za mnou,“ řekl Darren a pokynul jim, ať ho následují.
Zavedl je ke stromu, ke kterému byl ještě před chvilkou přivázaný démon. Teď tam už ale nebylo nic. Ani zbytky liány, kterou Darren ke stromu démona přivázal. Jenom na místě, kde byl přivázaný, byl strom zčernalý. Jakoby propálený. „Zdá se že macínek utekl,“ řekla Arra, otočila se a odešla. „Ty mi věříš, že jsem ho našel?“ otočil se Darren na Harkata. „No, abych řekl....pravdu, tak moc ne,“ odvětil Harkat se svou obvyklou přestávkou ve větě. „Super. Tak radši nic. Zapomeňme na to. Žádného démona jsem nepřivázal. Radši se vrátíme.“

*

„Tak co, jak vypadal démon? Nemáte mě od něj náhodou pozdravovat?“ zeptal se ironicky Vandža a dál sledoval bitvu. „Nech si toho, nebo tě z toho kamene shodím dolů,“ odsekl Darren a uraženě odešel na okraj skály. „Tak co budeme dělat teď? Chcete se vrátit těch 100 km zpátky, nebo tu zůstat a doufat, že se něco stane?“ řekla Arra aby prolomila ticho. „Já mám ještě jeden nápad,“ řekl Darren a vrátil se k ostatním. „A jakýpak, krotiteli démonů?“ zeptal se Pochod. „Jednoduše sešplháme dolů,“ řekl Darren. „Tak si posluž. Až budeš dole, tak zavolej. Já pak slezu taky. Ale i když Harkat nemůže slézt dolů, tak to nebude žádný problém že ne? Prostě ho hodíme dolů a ty ho dole chytíš, že?“ „Moc vtipný,“ ucedil Darren a začal si vyhrnovat rukávy. „Neřikej že to vážně chceš zkusit!“ zařval Vandža. „Darrene, tohle je....šílenství!“ přidal se k Vandžovi Harkat. “Nebojte. To zvládnu. A kdyby ne, aspoň se tady panu Knížeti uleví,“ při větě ukázal na Vandžu. Pak už ale nečekal na odpověď, chytil se za okraj a začal lézt dolů.
„DARRENE! OKAMŽITĚ MAZEJ VYLÉZT ZPÁTKY NAHORU, NEBO SI PRO TEBE DOJDU!“ začal řvát Vandža na Darrena, který ale dělal že ho neslyší.
„Šílenec,“ dodal Harkat.

*

Gavner se probudil z dlouhého spánku (nebo bezvědomí). Díval se do velmi povědomého kamenného stropu. Pohnul hlavou, aby se rozhlédl, ale najednou ho prudce zabolelo na spánku. Ohmatal si tam a nahmatal obrovskou bouli.
„Tak už ses vzbudil?“ Gavner se prudce otočil a uviděl malého Shancuse jak leží svázaný na zemi. „Shancusi!“ upír se rozeběhl směrem k hadímu chlapci. „Ne, počkej! Stůj!“ řval Shancus na Gavnera. Gavner ale běžel dál. Nevšiml si ale před sebou jámy plné kůlů. Gavner si to uvědomil asi až metr před ní a naštěstí ještě stihl zastavit. Až teď si uvědomil, kde to vlastně jsou. Jsou zavření v Síni Smrti. Teď se ale změnila. Všude byly kaluže krve a všude ležela mrtvá těla Upírů i Vampýrů.
„Co se to tu proboha dělo?“ pomyslel si Gavner

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 9. 4. 2019!


Fakta - Bulvár 122

Léto 2012
Tak je za námi opět další školní rok. Já jen mohu přijít s již tradičním článkem o tom, jak to tu vlastně běží...

Úvodem

Utíká to každým rokem více a více rychle. Ani jsem se nenadál a už zase píši. Asi se přidávají každou chvíli nové události a důležitosti, které předčí spravování těchto stránek. Proto jsem tak rád, že si nacházíte čas a občas (někteří i pravidelně) sem zabrousíte, něco napíšete či si přečtete apod. Je bláhové si myslet, že to takto bude pořád, ale mohu v to doufat.

Tak myslím, že jsem si počáteční nostalgicko-smutné řečičky odbyl a mohu přejít k dalšímu sdělení, které by vás možná (prosím) mohlo zajímat.

Prázdninový provoz

Jako každým rokem dochází k určitým omezením v provozu těchto stránek z důvodů nižší návštěvnosti a nepřítomnosti pracovníků, a to k následujícím:
Články
- Sériové články Fakta - Bulvár a Deník Desmonda Forda budou na období prázdnin přerušeny, ale znovu se s nimi setkáte opět v září.
- Je možné, že některý z administrátorů něco napíše, ale spoléhat se na to, je přirozeně bláhové.
Akuality
- Souvisí převážně s předcházejícím a následujícím bodem oznámení.
- Opět závisí převážně na aktivitě adminů.
Aktuální anketa
- Změna ankety při jejím naplnění není garantována.
- Pokud chcete nechat něco projít průzkumem veřejného mínění, napište přítomnému adminu.
Diskuze
- Většina diskuzí bude o prázdninách beze změny, s několika výjimkami:
> Tématická diskuze - Změna tématu každý týden není garantována.
> Plus diskuze - Otevírací doba diskuze je po celé prázdniny NONSTOP!
- Prosíme o zbytečné neporušování pravidel, zpětné dohledávání je velmi pracné.
Starší
- Články vydané v červenci či srpnu 2012 budou uloženy do složky Červen 2012.
- Celý archiv je k dispozici na stránkách http://cusatalon-archiv.wgz.cz a bude pravděpodobně aktualizován v období prázdnin.


Děkujeme za pochopení a omlouváme se za způsobené nepříjemnosti.

Změny

Se změnami je to těžké. Je pro ně třeba odhodlání a čas. Tento web se již několikrát hledal a teď se jaksi usadil na určité stabilní úrovni. Je otázkou, jak je toto umístění vyhovující, avšak zde se jedná pouze o osobní názor každého z vás (pokud máte nějaký nápad nebo připomínku, kontaktujte nás). Bojím se však, že jestli chci provést nějaké změny, můj čas se chýlí ke konci, a tak jsem se rozhodl, že se do toho zkusím pustit. Možná neuspěji, ale pokud ano, uvidíte nejspíš již konečnou a trvalou podobu těchto stránek, tak se těšte!

Přání na konec

Chtěl bych popřát všem návštěvníkům hezké prázdniny, hodně odpočinku a počasí, které máte nejradši. Blahopřeji všem oslavencům, kteří v tomto období oslaví narozeniny (tím vlastně i sám sobě), svátky či jiná výročí. Přál bych si, abyste sem stále občas zabrousili a doufám, že jsem vás neunudil k smrti.

Děkuji za přečtení a budu se s vámi těšit zase někdy po prázdninách!

P. S. Nemohu si odpustit reklamu:
Nezapomeňte se přihlásit na letní akci Sněžka 2012 na stránkách http://repiky.freepage.cz. Je také důležité včas před odjezdem potvrdit svou účast, sledovat emaily a vědět, co a jak. Těším se na vás za celý tým organizátorů!

Wroted by potihcpd - 29. 6. 2012!

Searched by potihcpd - 8. 4. 2019!


Jiný Svět - 6. kapitola

Gavner se probudil.
„Myslel jsem si, že neumřeš,“ řekl kdosi, „vypadalo to s tebou ale opravdu hodně zle...“ Gavner se pokusil promluvit a zeptat se osoby, co je zač, ale nemohl pohnout ústy. „Asi tě zajímá, kdo jsem, že?“ Gavner zakýval hlavou. „Jsem Shancus, syn Evry Fon!“ prozradil teď už poznaný Shancus.
Gavner se zamyslel. Věděl, že mu to jméno něco připomíná, ale vzpomenout si nemohl! Vždyť Evra je přece had, ale co s tím?! Hned požádal Shancuse o něco k pití. Shancus se chvíli po něčem rozhlížel. Potom uviděl nedaleko špinavou bahnitou louži. Není to sice nic moc, ale nedá se nic dělat, řekl si v duchu. Gavner potom Shancusovi řekl, aby mu vyprávěl jeho příběh...

*

„Já ho tak strašně nenávidím!!!“ zavrčel Darren po odletu Sudda. „On si sem normálně dovolí přijít a řekne nám, že smrt půlky populace lidí a ještě více upírů byla způsobena jeho nepovedeným žertíkem!!!“ dodal. „Můžeš ho nenávidět, ale kam teď půjdeme a co budeme dělat?“ zeptala se Arra. „No máme dvě možnosti. Jednu relativně bezpečnou a druhou krajně nebezpečnou!“ pravil Vandža. „Řekni radši první tu první a potom ještě popiš tu druhou!“ řekla Arra. „No tak jednak můžeme jít někam dál, skrývat se a zjistit co se děje a třeba najít nějaké přeživší a nebo...“ Vandža se ušklíbl se zlověstným výrazem „...nebo si zkusíme ochočit nějakého “Mazlíka“ a pojedeme to Suddovi vysvětlit ručně,“ zlomyslně poznamenal Vandža.

*

„...no a pak jsem skočil do té díry za panem Topolem a skončil jsem tady už bez pana Topola!“ dovyprávěl Shancus. Gavner už mohl docela dobře mluvit a tak řekl: „Nějaký návrh, co budeme dělat teď?“ Shancus se otočil za sebe a potom zpět na Gavnera a řekl: „Pro začátek bychom mohli dojít těch 100 metrů do, jak se to jmenuje...jo už vím...Upíří hory...“ navrhl. „Dobrý nápad,“ odpověděl Gavner. Tak se zvedli a šli svižným krokem směrem k jednomu vchodu do Upíří hory.

*

Darren s Arrou, Harkatem a Vandžou nemuseli jít daleko. Jen vylezli z uličky mezi skalami, naskytl se jim pohled na podívanou, kterou nikdo z nich ještě neviděl. Na ohromné planině pod skálou uviděli tisíce démonů poletujících vzduchem nad velkým městem. Pod démony běhali zmatení lidé a stříleli po démonech vším, co měli po ruce. Uprostřed města stála velká lidská armáda, která měla tanky a stíhačky. Stíhaček už bylo málo, protože démoni je vždy svým ocasem srazili k zemi, takže už jich tam zbylo jen pár. Půlka města byla sice už vybombardovaná, ale démoni byli, jak se zdálo, tanky skoro netčeni, stále jich tam zůstávaly alespoň 2 tisíce.

Darren se otočil na Vandžu. „Ehm...jsi si stále jistý, že nepoužijeme radši ten první nápad?“ řekl nejistě. „Ne! Už jsme se tak rozhodli a já mám navíc plán!“ oponoval Vandža. „Poslouchejte! Sejdeme tam dolů do města a najdeme si nějakého mrtvého démona někde mimo centrum a bitvu. Prozkoumáme ho a rozhodneme se, co dál,“ řekl Pochod. „Plán je to sice dobrý, ale je v něm trochu menší problém!“ namítla Arra. „A to jaký?“ zeptal se Pochod. „No slézt tenhle kopec bude asi trochu problém...“ řekla Arra a ukázala Vandžovi, aby se šel podívat na pokraj kopce. Vandža došel na okraj a ucukl zpátky. Byli v 2000 metrové výšce a sráz předním byl skoro 90°. „Já toho Sudda zabiju! Už mě fakt začíná dost štvát!!!“ zaklel Vandža...

*

Gavner a Shancus vstoupili do chodby sloužící jako vchod do hory. „Vypadá to tu dost opuštěně,“ pravil Gavner. Shancus přikývl. Pokračovali dál chodbou, až došli k Síni, kde měla stát upíří hlídka. Nikdo tu však nebyl. „Tohle vypadá špatně!“ sykl Gavner. Vstoupili tedy do síně. Najednou se před nimi objevily tři postavy v kápích. V rukou drželi tlusté tyče, které měly na každém konci ostnatou železnou kouli.Postavy čekaly na povel svého šéfa stojícího za nimi...

*

Stáli na 2000 metrové hoře, která měla horní plochu 50 m čtverečních. Hora byla v pravém úhlu se zemí, takže bylo skoro nemožné slézt dolů. Darren zkusil hodit kámen dolů. Napočítal do 10 a až potom slyšel zvuk, jak kámen dopadl. Řekl, že se půjde trochu porozhlédnout po plošině a zašel za špičku hory. Najednou se zastavil. Uviděl před sebou démona, který měl asi zraněný obličej a krvácela mu noha. Darren se k němu opatrně přiblížil a chlácholivě ho oslovil: „Hodný démon, hodný. Když budeš hodný, ošetřím tě. Líbí se ti jméno...třeba...Larten?“ Darren utrhl listy jediného stromu, který zde rostl a přitiskl je démonovi na zraněná místa. Potom vzal něco jako liánu visící ze stromu a přivázal démona k velkému kameni. Potom rychle utíkal zpět za Harkatem a ostatními, aby jim řekl tuto novinu!

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By potihcpd - 2. 4. 2019!


Fakta - Bulvár 121

Florbalový turnaj vyššího gymnázia
Znovu po roce se uskutečnil florbalový turnaj vyššího gymnázia. Hrálo celkem osm týmu, každá třída vyššího gymnázia (kvinty až oktávy). Jedinou výjimkou byla 5.A, která kvůli nedostatečnému počtu způsobilých hráčů byla nahrazena vítězem turnaje nižšího gymnázia (tj. 4.A).

Naši borci měli ve skupině mladíky ze 4.A, novou neznámou 5.B a největší rivaly 6.B. Jelikož jsme hráli první zápas až jako poslední mohli jsme si v klidu lehce přispat a pořádně se připravit. Do turnaje jsme šli s vědomím jednoho z favoritů a celý tým v duchu věděl, že má na titul, který mu loni proplul mezi prsty. Právě loňská famózní jízda podceňovaného týmu bez klíčového hráče (J.Š. byl nucen hrát florbal jinde a účastnil se jen prvního zápasu) byla motivací k bojovnému výkonu. Do turnaje jsme nastoupili v bílých trikách připraveni hrát jako bílý balet.

První zápas jsme odehráli s 5.B a nikdo nevěděl co si o zápasu myslet. Věděli jsme, že jsme favorité, ale nikdo nevěděl na jaké úrovni bude soupeř. Do zápasu jsme vlétli v se stavě: V.Č. - M.Mi, J.Kl (oba se střídali po střídání), V.Ch, J.Š. - J.Fi., J.Ko, P.Š. Po rozpačitém začátku jsme si nakonec s chutí zastříleli a vyhráli 5:0. V.Č. vychytal první nulu a tým se v poklidu rozehrál a získal důležité 3 body do tabulky. Góly postupně stříleli V.Ch po akci s J.Š, další střídání P.Š, poté znovu V.Ch po akci s J.Š, dále se 2x prosadil J.Š nejdříve po krásné akci s J.Kl a poté po individuální akci.
6.A : 5.B - 5:0 (3:0)
Góly: V.Ch (J.Š) P.Š (J.Ko) V.Ch (J.Š) J.Š (J.Kl) J.Š (V.Ch)

Druhý zápas jsme narazili na vítěze turnaje nižšího gymnázia - 4.B. O soupeře jsme věděli že hraje velice důrazně a na pár individualit. Na soupeře jsme hned začátku vlétli a J.Š dal gól po třech vteřinách prakticky hned z buly. Pak jsme ale polevili a nechali si dát gól na 1:1. Na to ale nemohla koukat druhá lajna a J.Fi s J.Ko "praštili" do balónku ve stejný moment a ten se zatřepetal v síti. Soupeř bohužel do poločasu kvůli našemu vypuštěni znovu vyrovnal a bylo o drama postaráno. O přestávce hrající trenér hráčům dal co proto a nabudil je do druhé poloviny. Také jsme vyměnili brankáře, za V.Č nastoupil J.Fa. Dlouho se nám nedařilo se proti poctivě bránicím kvartánům prosadit. Kvartáni vycítili šanci a začali na nás pokřikovat, že jsme nervózní a to se prokazovalo. Až to vzal na triko J.Š a z výběhu vstřelil gól a propukla radost. Výsledek ještě pojistil po krásné nahrávce J.Ko P.Š a bylo hotovo. Byla to vydřená výhra, ale i ta se počítá.
6.A : 4.A - 4:2 (2:2)
Góly: J.Š, J.Fi (J.Ko), J.Š, P.Š (J.Ko )

Naše skupina A se vyvíjela podle předpokladů. Obě sexty vyhráli proti mladším třídám a utkali se o postup z prvního místa ve skupině. My jsme měli lepší skóre, takže nám stačila k první příčce remíza, ale proti takovýmhle rivalům se na remízu nikdy nehraje. Naši měli soupeřům co vracet. Na posledním turnaji s nimi prohráli 2:4, i když nám to narozdíl od soupeře stačilo na postup ze skupiny z 1.místa. Do zápasu jsme šli ve stejné sestavě, ale kvůli hektičnosti zápasu se sestava často náhodně prohazovala. Utkání začalo v náš prospěch, když se J.Š. prosadil z výběhu po V.Ch přiťuknutí. Soupeř, ale dvěma slepenými góly zápas otočil. Do poločasu si ale ještě počkal na chybu v útoku Béčka J.Š a po útěku nedal brankáři Karančovi nárok. Druhý poločas byl zprvu vyrovnaný, ale po chvilce se ukázalo kdo je na hřišti pánem. J.Š dvěma góly - střelou od mantinelu a po výhozu brankáře - převážil misky vah na naši stranu. J.I ještě snížil na 4:3, ale byla to jen labutí píseň, protože J.Š dal gól z dalšího výběhu a bylo to znovu o dva góly. I když se to početnému fanklubu Béčka nelíbilo skóre bylo jednoznačné - 5:3.
6.A : 6.B - 5:3 (2:2)
Góly: J.Š (V.Ch) J.Š, J.Š, J.Š (V.Č) J.Š (J.Fi)

Skupinu B vyhrála podle předpokladů Oktáva B bez ztráty bodu. Na opačném konci tabulky se krčela Oktáva A naopak bez jediného bodu. O postup si to tedy rozdaly septimy. Šťastnější nakonec byla běhavá Septima B náš soupeř v semifinále. Zápas jsme začali laxně a kvůli tomu, že se J.Š nevrátil do obrany jsme prohrávali o gól. Poté ale vstřelil veledůležitý gól po akci s V.Ch J.Š a do poločasu otočil P.Š. Soupeř ovšem rychle zareagoval a vyrovnal na 2:2. Tím skončil i první poločas již prodlouženého času. Hned po začátku dal J.Š gól a proběhlo znovu střídání brankářů. Poté se projevila genialita J.Fi, který nádhernou střílenou přihrávkou přes půlku hřiště našel úplně volného J.Š, který jen nastavil hokejku a balónek se třepetal v síti. Soupeř ještě krásnou křiznou střelou snížil a porušil tím J.Fa neprůstřelnost, ale na víc se již nezmohli. Poté ještě jednou zaúřadoval J.Š a byl tu postup do finále.
6.A : 7.B - 5:3 (2:2)
Góly: J.Š (V.Ch) P.Š (J.Ko) J.Š (V.Ch) J.Š (J.Fi) J.Š (P.Š)

Ve druhém semifinále se střetli Oktáva B a Sexta B. Oktáva B se utrhla do vedení 4:1 a i přes mohutnou stíhací jízdu podporovanou mohutným publikem složeného především z něžného pohlaví se Sextě nepovedlo nic víc než snížení na 4:3. V souboji o třetí místo si Septima B s psychicky zničenou Sextou poradilo a slavila bronz po vítězství 4:2.


Do finále jsme šli 100% koncentrovaní se vzpomínkami na loňské prohrané finále, které jsme prohráli 1:2 po prodloužení. Zápas jsme začali klasickým pokřikem Bataná Bhi a šli jsme do boje. V prvním poločase chytal Oktávě slabší gólman, ale naši toho nedokázali využít. O přestávce jsme si řekli, že pokud budeme takhle pokračovat tak gól tomuto brankáři určitě dáme. O to více nás překvapila výměna gólmanu mezi poločasy. Druhý poločas jsme většinu zápasu útočili, ale soupeř měl také několik slibných brejků. Největší šanci měl J.Š když se ocitl sám před brankářem, ten ale vytáhl střelu zákrokem, který by se nestyděl ve Zlaté helmě. Po nerozhodné základní následovalo 4-minutové prodloužení. V tom i přes další tlak Sexty zůstal stav pořád nerozhodný 0:0 a tak na řadu přišli samostatné nájezdy. Dohodnuty byli tři série a poté případně náhlá smrt. Ke kuriózní situaci se dostalo při stříhání J.Š s Lu.K, když si J.Š chtěl střihat v rozšířeném stříhaní. Pro neznalost bylo nakonec rozhodnuto ve prospěch klasického stříhání. J.Š prokázal svoji zkušenost ve stříhání a po počáteční kamenové remíze porazil soka nůžkami. Na nájezdy se přihlásili J.Š, V.Ch a P.Š, kteří také bez vystřídaní hráli celé prodloužení. J.Š jel jako první, proti němu stál nemalý brankář Drobek. Jel pomalu a před brankářem začal rychle driblovat se snahou rozhýbat brankáře a dát gól na volnou stranu. Brankář se opravdu pohnul na jednu stranu a tak J.Š vystřelil na uvolněnou stranu. V jeho smůlu trefil pouze růžek tyčky od které se míček v jeho štěstí odrazil do Drobkových zad a od nich se za napjatého sledování celého publika došoural za brankovou čáru. První střelec Oktávy se pomalu rozjel a zvolil střelu, která naštěstí jen lízla spojnici. Druhý jel V.Ch, který vyhrál s P.Š stříhání o to kdo pojede jako druhý, a rychlým forhendovým blafákem zavěsil. Jako druhý jel za Oktávu D.D - náš kat na minulém turnaji, když vstřelil oba góly. Jel rychlí hokejový nájezd, ale trefil pouze tyč a tak propukla obrovská radost. Všichni naskákali na V.Č a začalo dlouhé radování.
6.A : 8.B - 1:0 po.sn (2:0)
Góly: nájezdy - J.Š - dal, V.Ch - dal

Nakonec šel tým ještě společně na oběd do luxusní restaurace a poté do společně do sprch a na kyblík fo KFC.

Jako dodatek musím ještě říci, že jsem si turnaj opravdu užil a kromě jednoho zápasu jsme v každém zápasu všichni jezdili na 100%. Jsme parta co se naučila vyhrávat tak to pojďte potvrdit na příštím turnaji. I kdybych tam nebyl, tak každý v tomhle týmu udělal své. Je jedno jestli dal 7 gólu nebo jen na jeden nahrál. Všichni udělali to, proč v týmu jsou a každý měl podíl na vítězství nebyl to jen úspěch dvou tří lidí, jako by tomu bylo třeba při vítězství Béčka. Proto všem děkuji, protože to je výhra V.Č, J.Fa, M.Mi, J.Kl, V.Ch, J.Š, J.Fi, J.Ko a P.Š!!!

Wroted by čegi - 16. 2. 2012!

Ve škole se zákeřně šíří ničivý společenský mor
25. dubna 2012 / 30. kvetna 4
305 - Už je to tady! Před dvěma lety se to zrodilo jako nepříliš významná činnost několika jednotlivců ve třídě. Už tehdy však vyvstaly obavy, kam tento zhoubný fenomén spěje. Jak vypadá situace dnes? Naše třída, ba dokonce celá škola, je sžírána touto špinavostí, která ožebračuje slušné studenty a všechny nás vede do záhuby. Každodenně se desítky žáků stávají obětmi hrůzostrašných praktik těch nemorálních individuí, které nejsou s to si ani zaopatřit vlastní svačinu. Čím dál tím víc parazitují tito nehanebníci na počestných lidech a ještě se odvažují to nazývat dobrem! Řeč není o ničem jiném než o somru - hrůzostrašném sociálním moru dneška!


O somru

Somro je nepochybně záležitost velmi stará, ale jeho rozpoznání od klasického žebráctví je věcí nedávné minulosti. Poprvé bylo popsáno v naší třídě přibližně na konci Kvarty. Jednalo se o maličkost, zasazenou v článku mezi řadu dobových zajímavostí. Už tehdy někteří předpokládali, že somro není ta správná cesta pro naši třídu, ale snad nikdo nečekal takové obludnosti, jaké jsou u nás každodenní realitou dnes.

Význam slova
Patrně každý od nás ze třídy se somrem musel někdy setkat. Přesto však vysvětleme, oč přesně jde, abychom uvedli věci na správnou míru. "Somro" je tradičně slovo mnohoznačné, přestože jeho významy spolu souvisí. Vzniklo z běžně užívaného slovesa "somrovat", což znamenalo přibližně "žebrat". Významy obou sloves se ale časem rozešly. Totiž žebrat může žebrák (např. bezdomovec) sedící na ulici s kelímkem před sebou v naději, že mu do něj někdo vhodí peníze. Ten, kdo somruje, však aktivně běhá po třídě, chodbě či jídelně (nebo jiném jemu vlastním prostředí) a po všech žádá jídlo, dokonce všechny nutí, aby mu ho vydali. Takový člověk se nazývá somr, dnes už také somro.

Další význam tohoto slova je právě vysomrované jídlo. Nemusí se jednat nutně o jídlo, přestože to bývá somrem nejčastěji, ale může jím být vlastně cokoliv (kromě jídla často také pití, peníze, úkoly, repiky...). Jako somro se také označuje činnost vykonávaná somry, tedy somrování. Ale možná nejdůležitější význam tohoto nepěkného slova je právě somro jako společenský jev.

Somro je velmi škodlivé pro každou komunitu lidí, ve které se rozšíří. Toto rozšíření může mít několik příčin, zpravidla se jedná o reakci na nějaký podnět. Je pravděpodobné, že rozšíření somra v naší třídě koncem Kvarty bylo způsobeno prudkým poklesem životní úrovně během anarchie. Naše třída disponovala přibližně v polovině Sekundy obrovským bohatstvím, o které pak v průběhu několika období anarchie přišla. Pro běžné občany se tato prudká změna stala neúnosnou a to některé z nich dohnalo k této nekalé praktice. Avšak tuto teorii nelze podložit ověřenými čísly, takže nemůžeme zaručit její správnost. Patrně se tedy nikdy přesně nedovíme, jak se u nás somro vzalo. Je možné, že se k nám dostalo z nějaké jiné třídy, která o jeho existenci nevěděla či ho u sebe nerozpoznala (je možné, že společenský systém v nějaké třídě je na somro stavěný, tedy taková třída slouží jako přenašeč somra, aniž by jí uškodilo).

Průběh somra
Toto je právě hlavní způsob šíření somra, mezi třídami i mezi jednotlivci stejné třídy. Osoba, která se stává častou obětí somra, je více náchylná k tomu, aby se k somru sama uchýlila. Somři ji oberou o všechnu svačinu a tací lidé nemají jinou možnost, než trpět hladem, nebo se k somru připojit a ožebračovat ještě někoho dalšího. Takto se somro šíři jako nákaza, až celou třídu zničí.

Samotné somrování probíhá následovně: v infikovaném prostředí se objeví slušný člověk, který se chystá rozbalit si svoji sušenku, kterou mu doma připravila jeho maminka nebo kterou si právě koupil za své peníze. Zajisté má na sušenku velkou chuť. Když však zašustí obalem, aby ji otevřel, seběhne se kolem něho skupina somrů, kteří ho začnou ze všech stran prosit, aby jim dal kousnout. Často přitom zvyknou zdůrazňovat, že mají hlad, že by stačilo jenom trošku. Toto je zjevný psychický nátlak, kterým chtějí vzbudit u své oběti lítost. To je umocněno jakýmsi vymýváním mozku oběti, neboť žádosti jsou opakovány velmi rychle za sebou ze všech stran. Somrování má však i svou fyzickou část. Skupinka somrů své oběti přirozeně zastoupí cestu, čímž omezuje její svobodu. V okamžiku, kdy oběť začne ustupovat (ať už kvůli vyhnutí se jejich prosbám či z důvodu obejití zastoupené cesty) se dají somři na postup a nebohou oběť zatlačují dozadu. Ta chce opět uniknout a postoupí znova o kus vzad. Vytrvalá oběť (která nepodlehla už dřív) je nakonec zatlačena kamsi do kouta a když už nemá kam dál ustupovat, vydá sušenku a zničeně se svalí na zem, zatímco nenažrané hyeny si pochutnávají na její sušence! Takovéto kruté věci jsou u nás na denním pořádku.

Morální hodnota somra

Možná se to někomu zdá nemožné, ale existují i tací, kteří somro obhajují! Sami somři se často ke svému způsobu obživy hrdě hlásí místo toho, aby lezli po kanálech a umírali studem za to, jaké nemorální věci provedli svým bližním. Ano, otázka pomoci bližnímu je jedním z hlavních bodů, kterými se somro ohání. Totiž že dát somrovi somro, je ve skutečnosti dobrý skutek. To nemůže být pravda, neboť vynucená almužna už almužnou samozřejmě není. Pokud by se dotyčný rozhodl někomu nabídnout svou svačinu sám od sebe, je to dobrý kamarád a ano - koná dobrý skutek na svém bližním. Ale když po něm nějaký somr tu svačinu somruje, věc je zcela odlišná - nejenže ho tím k tomuto činu přímo nutí (a dobré skutky musí přece vycházet ze srdce darujícího, ne z úst somra), ale také znevažuje jeho dobrý skutek, pokud by ho onen i chtěl vykonat (degraduje ho z dobrého skutku ze srdce na skutek podnícený somrem).

Distribuce somra
Mohou však být i lidé, kteří sice sami somrovat nezvyknou, ale proti somru v zásadě nic nemají. Tito lidé nemají problém s tím, dát somrovi somro, nevědě přitom, co činí. Činnost somra totiž závisí na tom kolik se mu toho podaří vysomrovat (teoreticky, pokud by mu nikdo nikdy somro nedal, musel by se ho vzdát; avšak v současnosti je taková situace zhola nereálná). Tedy i když se daná osoba necítí somrem nijak poškozena, dává tím somru se rozvinout, aby somři mohli somrovat i od lidí, kterým to vadí. Takový člověk se nazývá distributorem somra.

Distribuce somra (termín o málo mladší než samo somro) je závažný zločin, mnohdy srovnatelný se samotným somrem. Svým efektem je to v podstatě jakési nepřímé somro. Neboť somr podpořem somrem od distributora dál somruje a ožebračí nějakou ubohou oběť. Je možné, že somr neposílen distribuovaným somrem by se v okamžité situaci somrování vzdal a rozhodl se něco si koupit a k ožebračí třetí osoby by dojít nemuselo. Z toho vyplývá, že ten distributor somra má podíl na ožebračení oné oběti. Distribuce somra je tzv. doprovodným jevem somra a společnost by proti ní měla zakročit stejně důrazně jako proti somru samotnému.

Druhy somrů
Ovšemže ne všichni somři jsou stejní. Somr, který se nechá snadno odbít, nesnaží se ožebračovat svou oběť a záleží mu pouze na jeho vlastním prospěchu či somruje jenom příležitostně a z největší nouze, má menší vinu než někdo, kdo somruje pravidelně každou přestávku, jemuž se somro stalo základnm způsobem obživy a kdo má potěšení z toho obírat své spolužáky o svačinu. Podobně somr, který byl k somru dohnán somrem jiných somrů je méně vinen než ten, kdo ho k somru dohnal. Nejhrozivější skupinou jsou však tací somři, kteří somrují pouze z přesvědčení - sami mají svačinu, peníze na její koupi a nemají hlad, ale přesto somrují - pravidelně, vytrvale, vzbuzujíce lítost falešnou přetvářkou. Tací, jimž činí požitek obrat co nejvíc lidí, tací, kdo tráví přestávky somrem na chodbách prvního patra somrováním od nezkušených občánků zdejších tříd. Tito lidé už dávno překročili hranice přijatelné morálky, stojí mravně zcela naspodu společnosti a jsou hodni pouze našeho nejvyššího opovržení.

Zásadní zlom

Dnešní případ, který situaci nenadále vyhrotil, však byl mnohem horší než výše popsaný obecný postup somrů. O přestávce mezi čtvrtou a pátou vyučovací hodinou přišel M. Mi. do naší současné domovské učebny (přirozeně pouze přechodné, naše skutečná třída se nachází o dvě patra níže) na přátelské povídání se svými kamarády ze španělské skupinky. V ruce se mu skvěl právě otevřený perník, na něhož dostali P. V. a L. Kn. ihned zálusk. Spustili klasické somrování, ale M. Mi. se vytrvale bránil a odmítal jim somro dát. Potom se však stalo něco, co dosud nemělo v dějinách somra obdoby. Oba somři se po neúspěchu tradiční techniky rozhodli vzít si perník násilím a vrhli se na nebohého M. Mi. Na pomoc mu však hned přispěchali J. Ko. a J. Fa., zatvrzelí odpůrci somra. Strhla se prudká rvačka, ale naštěstí se podařilo perník M. Mi. ubránit, za což onen svým přátelům nabídl kus z něj. Po celý zbytek přestávky P. V. i L. Kn. plánovali, jak perník přece jen získat, ale každý jejich plán byl včas zaražen. Příhoda však stejně neměla šťastný konec. M. Mi. dal zbytek svého perníku L. Ko. V tom vycítili oba somři slibnou příležitost a neúprosně se vrhli na nebohou dívku. L. Ko. nemajíc zřejmě se somrem tolik zkušeností, jako její přítel, snadno podlehla a po chvíli si tamti oba pochutnávali na vytouženém perníku. Ještě dodejme, že po bujaré diskuzi o somru během páté hodiny se P. V. a L. Kn. rozhodli jít na somro výpravu kamsi do Prim. Do učebny biologie se dostavili plně obtěžkáni jídlem a s plnou pusou hrdě (bez jakékoliv výčitky svědomí!) popisovali, jak obrali chudáky primány o jejich svačiny.

To se dnes děje! Toto je realita dneška! Společnost skrz naskrz prolezlá somrem, ve které je být počestným občanem něco ponižujícího, divného a nanejvýš nevýhodného. Co si řekne takový člověk, snaže se žít slušně, když mu kručí v břiše, všichni kolem somrují, s plnými ústy somrují, somrují i od něj, přestože sám má hlad a všecku jeho svačinu od něj již vysomrovali dvě přestávky zpátky? Ó kam jsme to jen dospěli! Cožpak budeme i nadále zavírat oči nad touto nehoráznou obludností, strašlivou prohnilou ohavností, která nás ničí, a tvářit se, jakoby se nic nedělo?! Nastal čas přestat si zakrývat oči, postavit se k problému hrdě a čelem a zahájit boj, který by nás navěky zbavil této hrozné nákazy!

Boj proti somru

Důsledky somra
Mnozí z nás si možná neuvědomují, co somro způsobuje. Přijmeme-li tvrzení, že somro je reakcí na pokles životní úrovně ve třídě, jaký bude jeho důsledek? Pomůže nám snad se z choulostivé situace vymanit? Vůbec ne. Somro poškozuje i dosud zdravou (totiž soběstačnou) část třídy a ta pak trpí také nedostatkem somrované suroviny (nejčastěji tedy podvýživou). To vede opět ke zhoršení životní úrovně, takže se vlastně dostáváme do kruhu.

Vězme, že situace se v poslední době stala neobyčejně vážnou. Nízká životní úroveň způsobila drastické snížení počtu obyvatel v naší třídě. Za poslední dva roky odešli z naší třídy tři studenti, zatímco během prvních téměř čtyř let odešel pouze jeden. Navíc ze čtyř odšedších občanů dva odešli v posledním roce! Tyto demografické statistiky nás nezpochybnitelně přesvědčují o tom, že somro má na tomto vývoji zásadní podíl. Ale somro se stále rozmáhá a v příštích letech bude jeho obětí ještě víc. Ozývají se odborné hlasy, že do konce Septimy se počet obyvatel naší třídy sníží v důsledku somra skoro o třetinu a k maturitě dojde ani ne pouhá polovina naší třídy!

Způsoby boje
Zde je na místě konečně otázka, co bychom měli proti somru dělat? V první řadě zde musí být vůle se somrem skoncovat. Doufejme, že se pořád, ještě i dnes, v době prolezlé somrem, dokáže sejít skupina lidí, která se odhodlá říci somru jasné "NE". Nesmíme se somra bát, naopak, je nutno se mu odvážně postavit. Všichni slušní lidé by měli držet při sobě a společně proti somru postupovat. Tak by vznikla organizace, která by měla za cíl chránit poctivé občany a vymítit somro. Přirozeně, musela by mít na to adekvátní prostředky. V tak závažné věci, jako je boj proti somru, se možná slušní lidé nevyhnou ani násilným střetům, zvláště když se somři už sami k násilí uchylují, jak dnešek ukázal. Takovou organizací bývá většinou stát, který v naší třídě už velmi dlouho chybí. Právě zřízení republiky, byť orientované jen na boj proti somru, aby nedošlo k popuzení anarchistů ve třídě, by v našem boji mohlo nesmírně pomoci.

Dále se musíme naučit pečlivě rozlišovat mezi oběťmi a distributory somra. Jak se pozná, zda osoba, která dává somro tak činí ze své vůle nebo lépe lhostejnosti, či dokonce škodolibého potěšení, nebo zda je jen ubohou obětí tohoto zhoubného živlu a má pouze malou schopnost klást odpor. Musíme vyzvat všechny dobré lidi, aby somrům za žádných okolností somro nedávali a sami se musíme vždy ochotně postavit na jejich obranu.

Nakonec neseme odpovědnost za somro ve své třídě. Každá třída by se měla před somrem bránit nejen seb