20. ledna 2010 v 18:15
já vám to budu vyprávět jo? My jsme tam čekali..čtvrt hodiny a nic. Půl hodiny a nic. Třičtvrtě hodiny a NIC. Už nás to tam nebavilo, ale zavolat jsme mu nemohli protože mi řekl, že má novej mobil že ten starej se mu rozbil a chtěl po mně číslo (který jsem mu dala a tak jsem nechápala proč nenapsal že nemůže přijít) a tak jsme mysleli, že má teda jiný číslo. Čistě náhodou jsem měla číslo na jeho bráchu Fandu tak jsme mu zavolali aby nám řekl to číslo a bylo to stejný číslo jako měl předtim. Tak jsme pepovi volali. Nic. Podruhý, nic. Potřetí, nic. Počtvrtý, nic. Napsala jsem mu smsku že když nemůže přijít tak mi to aspoň mohl napsat a šli jsme domů. Byla jsem příšerně naštvaná. Načež mi zavolala jeho máma
říkala, že Fanda přišel domu a že říkal: pepo máš průser! A že pepa za nic nemůže, protože ona ho zavřela v pokoji aby se učil a zabavila mu mobil.
blbý je to, že když to Fanda řekl tak to vypadá jako bychom mu nadávali že je pepa nevimco, což sice byla pravda ale jeho máma by se to dozvědět neměla. No a tak jsem jí řekla, ať pepovi řekne že je to v pohodě a že se domluvíme na jindy.
dobrý co?
. Ne, když mi to říkala jeho máma 
