21. září 2009 v 21:12
Dmesla to teda bylo něco jakože fakt něco

. Tak jsem byla konečně ráda, že mám jednou Pamírka jo..sem si říkala, to bude v klidu, hezky si zacválám a žádnej stres, protože je to lenoch. Tak jsem ho šla čistit a zdál se mi překvapivě hodnej, obvykle se otáčí na místě abych mu nemohla dát ohlávku a pak si hraje, že má strašnou žízeň a to ho teda musim nechat ať pije, protože co kdyby měl doopravdy žízeň a když pije tak mu tu ohlávku taky nemůžu dát. To dělá obvykle, ale dneska vůbec, byl úplně hodnej. Tak jsem ho začla čistit a všimla jsem si, že byl naprosto šíleně vzrušenej, tak jsem se divila. Pak mě na*ral, protože měl v hřívě zamotanej bodlák a fakt vypadal jak idiot, jenže mu to nešlo vyndat

. Pak jsme jeli se jen projít ven a bylo to dost divný, protože se většinou strašně táhne a já ho nemůžu upobízet, ale dneska se s*al dopředu fakt hrozně. Pak jsme šli na jízdárnu a klusali jsme a on to na mě už zezačátku zkoušel, jako že bude předbíhat a byl ňákej strašně naštvanej a nadrženej a kdovíco ještě. Tak jsem ho zadržela a on nepředběhl a asi mu došlo, že mu to neprojde a byl úplně zlatíčkovskej. Pak jsme šli cválat a cválali jsme asi 7 koleček na jednu ruku a on cválal šíííííleně rychle! Jízdárna je takovej obří obdélník a ty koně před náma vlastně si to zkracovali jakože nejeli přímo po obvodu a já jsem toho využila že jsem si ty rohy vyjížděla protože Pamír byl fakt k nezadrržení,takhle rychle jsem na suchdole ještě nikdy necválala a nejdivnější na tom je, že Pamča je většinou takovej ten zmetek kterýho musíš ještě přiklepnout bičíkem, aby se vůbec pohnul. Asi 4.kolečko se unavil a cválal pomalejc tak jsem si říkala jupí, konečně klid. To bylo super, jenže pak jsme cválali na druhou ruku, Pamírek úplně pomaličku a já úplně šťastná, JENŽE pak se najednou strašně rozběh jako že je machr a chtěl je všechny předběhnout..a fakt už jsem nevěděla jak ho zadržet. Potom mi předběhl ještě jednou v klusu a pak když jsme jeli v pracovním klusu, tak mi zase nacválal, ale to byla moje chyba, protože jsem se překlonila a on si myslel že mu tim dávám volnost že si může běžet. Pak jsem se bavila s naší trenérkou Eliškou jak je to možný a ona říkala že to je tim že jsem se předklonila jenže já vim že to nebylo tim, protože on byl divokej už od začátku. A je to k neuvěření, protože takovej lenoch a tak rychle?

Pak jsem ho čistila a zase byl vzrušenej

. No a to je konec příběhu o vyměněnym Pamírkovi
