Tématická diskuze (tematitska tiskuse):Čtěte nás, víme vše!

tak popsali sme jeji puvod a rozdil od normalni vecnosti. dukaz jeji existence sprovede nalezenim 2 vecnyk subjektu s stejnou poctatou. dyz jneco vecne, tak tnpodleha casu, tedy ony vecne subjekty nmuzeme hledat v nasem casnem svete. cjvecne?

s tim bych i asi dokazal souhlasit...

ale dalsi otazkou je tedy, pokud existuje ta podstata, musis ji skutecne popsat...nemuzes jen tvrdit zexistuje, protoze samotna souvecnost existovat prece vubec nemusi! to dokazuje prave ta jeji podstata a tu jsme nenasli...

oprava k onomu vyroku: subjekty sou vuci sobe souvecne prave tehdy, dyz maji stejnou poctatu a zaroven jsou oba vecne

jisteze musi byt vecne, snad ste sttam dmysleli. pac pak sem uz pracoval s timto

tak svou souvecnost. dycky souvecnost s nekym/necim.
hm, zajimava myslenka. tak treba muzes urcit nekolik "typu" vecnosti", ae cast poctaty vsek typu musi byt stejna, totiz ta cast rovna poctate vecnosti jakozto zakladnio pojmu, nadpojmu nad svymi "typy".
jjasne, uz asi kapu, jak tmyslis! jakoze rikas, zsouvecnost muze byt sdilena vecnost 2 odlisnyk vecnotsi, tudiz z tho nvyplyva, zsubjekty sou soupoctatne, j? jako nvm, ae jak bji pak mohli sdilet - prozivat spolecne, zaroven - dyby ji kazdy mel jinou. esi ja mam jinou poctatu jak nedo jiny a z me poctaty vykazi jina vecnost nez jeo, tak ta vecnost prece musi byt nesdelitelna. pac esi vykazi z me poctaty, tak poctate te vecnosti prebira cast me poctaty, kera jjina, jako poctata tho 2. tedy sbudou lisit poctaty nasik vecnosti a nsme skopni zazivat spolu souvecnost. domnivam szsouvecnost jmozna pouze pri shode poctat obou ucasnyk vecnosti.

tedy esi sou 2 subjekty souvecne, maj jejik vecnosti stejnou poctatu, tudiz i ony subjekty maj stejnou poctatu. z tho muzem vyvodit 2stranny zaver: subjekty sou vuci sobe souvecne prave tehdy, dyz maji stejnou poctatu.

nma smysl resit esi existuje poctata souvecnosti. esi existuje souvecnost, tak musi mit poctatu. obmenene: esi nni poctata souvecnosti, pak nni souvecnost. existence poctaty souvecnosti vyplyne z existence souvecnosti. a ta zas bude dkazana esi (dle vyse uvedeneo poznatku) najdeme min. 2 soupoctatne vecne subjekty

Hi: kdyby neexistovala podstata vecnosti, byl by problem i s podstatou souvecnosti, nebot by se dalo pochybovat, zdali vuebc existuje vescnost a souvecnost...

ff: kazdy svou souvecnost muze prozivat jinak...nemuzes jiste rict, ze podstata kazde vecnosti je stejna! tedy nemuzes vytvorit soupodstatu vecnosti... nemylsim, ze by se timto vyresila existenc epodstaty souvecnosti, nema tedy smysl zatim resit jeji ucel...

Hi: dodej argumenty

Ne, podstata souvěčnosti neexistuje

tak ok. jaky jucel souvecnosti? jaky ma puvod? v cem slisi od jinyk "vecnosti"?
tak rozdil jjasny. termin vecnost nrika nic o tom, zda jvecnost sdilena. tedy vecnost muze byt i souvecna. ae musime pouzit termin souvecnost, esi sou ssekny subjekty podilejici sna ni navzajem npostradatelne. jakoze vecnost 1 bbez tek ostatnik nbylo skopna existovat. n, cem prehnal mozna, tasi n. ae proste zskutecnost, zsekny subjekty prozivaji tuto vecnost spolu, sdilene, jniddelitelna od samotne skutecnosti jejik vecnosti. nae proc bmelo byt jejik prozivani vecnosti noddelitelne spjato s jejik... (ja nvm "spolutosti"... skutecnosti, zji prozivaj spolu, nazveme tblizkosti.)?
n, treba proto, zi ony (subjekty) samy sou s sebou navzajem nrozlucne spjaty. lepe receno - sou spolu nrozlucne spjaty jeji podstaty - sou soupoctatne! sdileni poctaty (soupoctatnost) zpusobuje sdileni (nci rikat vsek) dalsi vlasnosti, v pripade, zsou subjekty vecne, pak musi byt nutne souvecne. tedy de svezme souvecnost? v okamziku (v vecnosti jtrosku zavadejici mluvit v casnyk pojmek - okamzik - ae budiz), dy zacaly sdilet poctatu. n, esi sou souvecne, tak i tu poctatu sdileji vecne, z... pro zkoumani hlubsio puvodu souvecnosti bpak bylo treba zkoumat puvod soupoctatnosti (de 2 subjekty (od sebe rozdilne) vezmou stejnou poctatu!?!), ae nvm, esi tnni nad ramen nasi diskuze.

pak bnam zbyval ete treba ucel souvecnosti.

ff: ano, mylsim zby mohla byt...ae my hledame jeji podstatu

tvuj prispevek velmi prispel k diskuzi, manne
tedy souvecnost jspolecna, sdilena vecnost. vn?

tak si diskutuj

jak n? urcite j. v takle, esi existuje souvecnost, tak ma poctatu. na pak muzem diskutovat o tom ctjsouvecnost, esi existuje a esi j, tak jaka jta poctata.

ne

co to je zase za blbost

a kdybyk somrovi rek, uz ti nikdy nedam! pomuzu si? tezko...vrati s eznova zitra...

n s loupeznictvim, ae j, ntoleruje. tznmusi vyhovet - prave somrem ho k tomu nutite.
vhanite svou obet drozpaku prave argumentem, zdyz vam nda, propasne moznost udelat dobry skutek. cpak tjdobry skutek, ustupovat pred zlem, zavirat pred nim oci a raci smu prizpusobit nez smu postavit?
jisteze tnikoo nnapadne - kazdy ma svou svacinu a v klidu sji sni. a casto jnprijemne uz prvni somrovani. uznavam, zsomr, kery po prvni otazce s negativni odpovedi somrovat prestane jmene zkazeny nez ten, do zadost opakuje, ae zle konaji oba.

tcspopsal jdle me prijatelna vykovna metoda. reakce "ne, sry ndam ti" snekomu muze jevit jako moc mirna a somra od somra nodradi. prudsi reakce muze dsahnout lepsik vysledku. tedy nni tvubec zadne zlo, jtjen tvrdsi forma obrany proti zlu - somru.

Spamy píšeš ty, navíc celkem demagogický. Dobrej skutek může bejt iniciovanej někym jinym, ba dokonce, když si "somr" o jídlo neřekne, nikdy nikoho nenapadne rozdělit se s nim o běžnou svačinu. Somro o tvojí dobrý vůli nerozhoduje (to ty), somro ti jenom dá tu možnost. A neopakovaný somro se zachováním seriozity nemá s citovym vydíráním nic co dělat, narozdíl od toho, když někdo šilhá hlady a dotázaný majitel svačiny kousek udrolí, rozdupe po zemi a ještě začne na "somra" křičet, místo respektovatelný odpovědi "ne promiň, nedám ti". Tohle je zlo, který by se mělo násilím postihovat, A když to nebude dělat pověřenec, ujme se toho milice. A somro způsobený chutí nepopíram, ale upřímně přiznávam. Chuť je (stejně jako hlad) přirozený a nijak neřestný "hnadlo" ke konkrétnímu jídlu, který všichni znaj.

uz pises spamy himbajsi...
pokdu mam zajem provest dobry skutek, nabidnu sam od sebe...nikdo by nemel upozornovat na sve nedostatky...a nikdo nema pravo rozhodovat o me dobre vuli nebo ji nejak ovlivnovat...somro je psychicke vydirani a je spatne

slova jako mit na neco chut bych jako argumenty u somra vazne necekal...

Somro není z principu, ale z hladu nebo z chuti. "Somr" je každej, kdo má hlad/chuť dát si kousek cizí svačiny, ne někdo, kdo nenosí svačiny a proto jí cizí. Nemluvě o tom, že každej čestnej somr je zároveň ochotným distributorem a poskytnutou svačinu po čase na požádání s úsměvem vynahradí (dobře, až na L.L, ale to je prototyp negativních jevů u somra). A somro že netoleruje hlad poskytovatele? To se trošku pleteš s loupežnictvím. Somro je žádost, má-li poskytovatel důvody k jejímu zamítnutí (např. vlastní hlad), vyhovět ji nakonec ani nemusí. A proč je o jídlo větší zájem při jeho vytažení je jasný, člověk uvidí možnost, začnou se mu sbíhat sliny a navíc se vyhne trapný situaci, kdy vysomruje např. něco, na co má alergii.