Tématická diskuze (tematitska tiskuse):Čtěte nás, víme vše!

ae vcestine k tomu nmas konjunktiv ja nvm kolika casu...

ae urcite pouzivaji, dyt v cestine taky casto pouzivas kondicional.
hm, tak latina s spannou je pouzivaji ete treba k zakazum, tam mi pouzivame imperativ, nemcina snad taky, n?
tnvm. francouzstina tma taky, ae u ni sem sho ete nucil.
esperanto konjunktiv nma, n, ma kondicional a navic velmi 1duky. vic jazyku uz novladam

ae jopravdu dulezite vedet, zkojunktiv a subjunktiv jcame, pac sou lide, keri budou tvrdit, zslisi, tpo nik pak tete vysvetleni rozdilu...

k nicemu...podle me tani moc npouzivaji...ae tjjen muj nazor...

vime jeste neco o konjunktivech? jsou nejake jazyky, ktere je maji jeste slozitejsi?

asi j, nemcina vid myslim nrozlisuje.

n, ete nsme v konjunktivek dost vzdelani, za 2 roky muzeme tto tema dat znovu bme zajimalo k cemu ma spanelstina i kondicional i konjunktiv, ostatni jazyky maji bud 1 v 2.

tak ja nvm, treba stda prelozit i tak jaks tprelozil ty...fak nsem nemecky stoprocentne vzdelan...ani 50%...

mhm, skoro came, akorat sem sslisil v vidu.

nvm, tak moc sme tjeste nbrali...spis vubec...

a znamenalo to Ja byk tndelal.

a kolik casu ma nemecky konjunktiv? (latinsky 4 zj, spanelsky strasne moc... )

a preklada sjako kondicional? v cznamena ta veta? nudelal byk t?

tak u zp. sloves a sloves haben sein a wissen stvori prehlaskovanim samohlasky preteritniho tvaru - hatte -> hätte, war -> wäre, wissen -> wüsste....stejnetak ta zpusobova: durfte-> dürfte, ale pozor: wollte -> wollte a sollte -> sollte...(cas spozna jen z kontextu)

u ostatnich sloves stvori timto zpusobem:
pomocne sloveso würde + infinitiv, napr. Ich würde es nicht machen.

hmm, myslel sem, zn, ae wiki rika zj. kazdopadne csme sucili v skole, rikalo stakovym tvarum s would kondicional, ten konjunktiv, crika wiki jneco jineo.
musim rict, zv anglicke gramatice smoc nvyznam, pac 1. ma skoro sekny tvary stejne, tjpak tezke urcit, cjtza slovesny tvar... dyby mela vsude jinou koncovku, jak jt v latine v spanelstine, bylo bthned prehlednujsi a urcitejsi. a 2. sme v ajine brali gramatku hrozne nsystematicky

spis sja zeptam, jaka jtvorba konjunktivu v nemcine?

ma anglictina nejaky konjunktiv nebo neco takoveho?

tak treba konjunktiv prezentu stvori v latine i spanine dost podobne. u sloves, jejikz infinitiv skonci na -ar(e) sv jednotlivyk osobak meni a na e. napr.:
ES) cantar: cante, cantes, cante, cantemos, cantéis, canten
LA) cantare: cantem, cantes, cantet, cantemus, cantetis, cantent.
zname-li pravidelnosti vyvoje spanelstiny z latiny, pak lze rict, zsoto resi v obou jazycik naprosto stejne
mensi rozdil ju ostatnik sloves, pac zatimco v spanine s e pripadne i meni na a, tak v latine stoto a pouze pridava. napr.:
ES) deber: deba, debas, deba, debamos, debáis, deban
LA) debere: debeam, debeas, debeat, debeamus, debeatis, debeant
ES) finir: fina, finas, fina, finamos, fináis, finan
LA) finire: finiam, finias, finiat, finiamus, finiatis, finiant
ddam zv rumunstine snkunjunktiv prezentu dela podobne, avsak pouze pro 3. osobu, 1. a 2. sou totozne s indikativem a tzde o subjunktiv znasi jen 1 specialni castine pred slovesem.

cstyce konjunktivu imperfekta, tjtake podobne v obou jazycik, pridavaji sosobni koncovky k infinitivum, avsak vklada stam a, pac spanelsky infinitiv konci na souhlasku, taze vysledne stvary dcl lisi:
ES) cantara, cantaras, cantara, cantáramos, cantarais, cantaran
LA) cantarem, cantares, cantaret, cantaremus, cantaretis, cantarent
v dalsik tridak/konjugacik slisi ete vic, pac tam spanina vklada "i" za kmen
ES) debiera, debieras, debiera, debiéramos, debierais, debieran
LA) deberem, deberes, deberet, deberemus, deberetis, deberent
ES) finiera, finieras, finiera, finiéramos, finierais, finieran
LA) finirem, finires, finiret, finiremus, finiretis, finirent

aha spamek...
pojdme tedy sestavit nake skema o tom, jak sktere tvori a jeslti existuji nejake podobnosti

pouzivaji sv jinyk pripadek, n. kondicional sdycky preklada jako kondicional, subjunktiv podobne jako ten latinsky - nedy jako kondicional, nedy jako indikativ, jindy zas jako imperativ

(jako zspanelstiny dcestiny)

a prekladaji stedy rozdilne vspanelstine kondicional a subjunktiv?

ehm, na te nasi, nido... ae koncem roku tete zkusime vysomrovat, n

tak, mozna jete predcasne crovnavat, esi tjen tedka vsude zaciname.
v 1. rade jtreba podotknout, zkonjunktiv jcame csubjunktiv (tedy i spanelske subjuntivo), aby tnikoo nmatlo.
n, nlze rict, zbkonjunktiv byl nakou nahrazkou naseo kondicionalu, pac spanelstina ma i kondicional...

a kolik lidi jnrectine?

tak brali ae jen trosinku n...ae mohli bykom srovnavat, dobre tema

j, matika sotevre, n.
ae ete muzem doufam, zsotevre i rectina. ae mrzi me znsasi notevre tern mariaeho, n

hm, hee, brali ste uz v nemcine konjunktiv? zbkom mohli srovnavat latinsky, spanelsky a nemecky konjunktiv