12. června 2009 v 18:32
Jo a pak mám ještě divnýho bratrance

jenže to neni bratranec, ale já ho tak trochu počítám mezi bratrance...protože moje teta, která vlastně doopravdy neni moje teta, protože její táta je děda, kterej neni můj děda nýbrž babiččin druhej manžel, se podruhý vdala a ten její manžel má sestru a ta má syna a to je on

jenže to je tak divnej člověk...to snad ani neni možný...on od rána do večera buď je jenom na počítači nebo něco žere...a neni tlustej...je mu asi 15-16 fakt nevim...jenže to by ještě nebylo divný, kdyby se s náma bavil, on se s náma normálně nebaví

my sme vždycky chtěli něco hrát jenže nás bylo málo tak sme ho přemlouvali a on nikdy nechtěl, teda párkrát sme ho přemluvili...pak sme ho zkoušeli vydírat že ho jinak zabijem babiččinym pilníkem

to taky nefungovalo...pak sem měla nějakou blbou náladu, už nevim z čeho, asi prostě protože byly prázdniny a on si asi myslel, že sem se na něj naštvala a že mám v úmyslu ho nadosmrti nenávidět tak se teda obětoval a celý odpoledne s náma něco hrál

nakonec sem teda považovala za úspěch, když mě za ten tejden jednou řekl jménem

protože on se s náma nikdy nebavil, to je fakt nemožný...