Svet-Stranek.cz
Reportéři vždy a všude!
TV - Nora

Květnové reportáže (kvetnove reportase):Reportéři vždy a všude!

Květnové reportáže (kvetnove reportase)

V těchto třech podrubrikách rubriky "Starší" můžete zpětně nalézt starší články z právě probíhajícího a i dvou předchozích měsíců!

Pro vaše lepší vyhledávání v historii článků:
-> články jsou řazeny chronologicky od nejnovějšího k nejstaršímu
-> navštivte i náš archiv http://cusatalon-archiv.wgz.cz
-> v našem archivu můžete snadno nalézt všechny články od počátku věků

Objevujte i retrospektivně!
TV - Nora spol. ©2017


v tekto trek potruprikak rupriki "starsi" musete spetne nalest starsi tslanki s prave propi'aiitsi'o a i tvou pretkosik mesitsu!

pro vase lepsi vi'letavani v 'istorii tslanku:
-> tslanki isou raseni kronolokitski ot neinoveisi'o k neistarsimu
-> navstivte i nas arkiv http://cusatalon-archiv.wgz.cz
-> v nasem arkivu musete snatno nalest vsekni tslanki ot potsatku veku

opievuite i retrospektivne!
tv - nora spol. ©2017

Larten Hroozley - 2. část

„Mika je mrtvý!!! Zabil ho ten Steve! Ten Pán Vampýrů!“ Larten vyběhl na chodbu. Uslyšel zprávu, kterou řval jeden upír po celé hoře. Jeho zlost, která před několika hodinami trochu opadla teď znovu začala soptit. Ten de*il! Ne, že by Larten Miku přímo miloval, ale byl to upír. A zabil ho ten malej parchant!
„Já ho uškrtím! To malý ho*ado musím zabít! Musím pomstít všechny jeho oběti!!!“

*

Vandža někoho zaslechl. Poznal v tom výkřiku Lartenův hlas a byl neskutečně naštvaný. Zavolal na Arru, aby rychle s ním běžela zastavit Lartena, ale bylo už pozdě. Larten zaběhl hluboko do chodeb a běžel směrem k východu hory.
„To je v pytli! Musíme ho dohnat!“ křikl na Arru. Domluvili se, že se rozdělí a půjdou ho najít. Nevěděli, že chytit ho bude tak těžké...

*

Larten chytil stopu. Chtěl se rozeběhnout po stopě, ale zarazil se. 200 metrů od sebe uviděl vampýra. Rozhodl se, že ho bude sledovat.
Po dvou hodinách vampýr došel do vesnice. Vlezl do nějakého domu. Larten ho sledoval. Zjistil, že se šel jen napít a tak čekal. Za 10 minut vampýr pokračoval v cestě. Když došel do města, vůbec nepřemýšlel a vydal se rovnou k opuštěnému domu na konci města. Vlezl dovnitř. Larten zde uviděl asi 10 vampýrů, kteří si spolu povídali: „Víte, že Mika zemřel?! Zabil ho prý náš Steve,“ hlásil vampýr, kterého Larten sledoval, „ten se učí rychle! Musíme ty upíry vyvraždit! Ještě však nesu jednu špatnou správu, že zemřel Gannen, věčný ochránce Steva! Nyní je Steve někde sám, ale...“ vampýr se zasmál „...doufám, že vraždí ty chudáčky upíry...když to zvládne i malý kluk, tak nevím kam spějí...!“ Larten se naštval. Rozhodl se, že je tam všechny pozabíjí. Pomsta bude sladká!

*

„Vzdejte se, tady policie!“ překvapení vampýři zvedli ruce nad hlavu. Jeden z nich uviděl v okně Lartena, který se na něj šklebil a mával s anonymním dopisem v ruce. Ten šmejd! Já si myslel, že mě někdo sleduje...
„Konečně jsme tu bandu chytili! Až to řekneme seržantce! To bude nejmíň povýšení!“

Plukovník přešel do vyslýchací místnosti.
„Tak co, už jste se rozhodl mluvit pravdu? Budeme to brát jako polehčující okolnost, ale to vám při vašem obvinění nepomůže. Dvacet osm vražd na krku je poměrně hodně!“. Vampýr mlčel.
„Dobře, tak tedy navrhuji elektrické křeslo a i to je pro vás moc mírné...“ do místnosti vešla seržantka a promluvila: „...vy byste si zasloužil tak mučení minimálně...to nám ale zákony nedovolují, tak to bude tedy jen to elektrické křeslo!“
„Prozraďte nám, kdo je ještě součástí té vaší ‚sekty‘ ?“ Mlčení pokračovalo. „Je mi tedy líto, pošlete dalšího, třeba bude chytřejší!“

*

Larten dorazil na místo smrti Miky. Stále tam byla ještě krev a byl tam kříž připomínající mrtvého upíra. Stále byl naštvaný, ale smál se tomu, co provedl těm vampýrům. Když prověřil celou mýtinu našel ve křoví známky stop. Stopy pokračovaly dál a Larten si dovtípil, že to asi budou stopy Steva. A mám tě ty zmetku...

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By potihcpd - 31. 5. 2022


Fakta - Bulvár 117

Steve Leonard – 2. část
Vampýři se začali radit co se Stevem udělají. Steve mezitím přemýšlel o tom, co na to řekne Darren, že je vampýr, až se s ním někdy setká... jestli se setká. Po chvíli se vampýři rozhodli a Gannen promluvil: „Domluvili jsme se, že z tebe udělám polovampýra příští noc, až se podíváš, co to obnáší být vampýrem.“ Steve přikývl. Mohl se snad rozhodnout?!
Okolo půlnoci se Gannen se Stevem vydali k blízkému městu. Gannen řekl, ať mu Steve vleze na záda. Poté se rozběhl a po chvíli začal míhat, takže oba zmizeli v dáli.

*

Po dvou „odmíhaných“ kilometrech za 5 minut dorazili do centra. Gannen si vybral ulici a tou se Stevem za sebou zamířil k jednomu domu. Ukázal na otevřené okno ve druhém patře. Steve přikývl a Gannen vylezl rychle nahoru. Po značném úsilí se za ním dostal i Steve. Prolezl oknem dovnitř a zůstal stát. Gannen se skláněl nad nějakou dívkou. Dívka měla na stěně plakáty svých oblíbených skupin. Na jednom bylo napsáno: „Věnuji své milované Debbie k...“ dál už nedočetl. Gannen rychle udělal Debbie na krku malou ranku a začal jí pít krev!
Za 5 minut byl hotov. Debbie již nedýchala a byla neskutečně bledá. Vampýr zato znachověl a vypadal spokojeně. Gannen pravil: „Má dobrou krev. Nechceš taky ochutnat Steve?“ Steve naznačil něco jako, že by to zkusil a sklonil se nad Debbie. Začal sát. Za pár vteřin slezl. Měl ve výrazu, že mu krev moc nejede, ale nedal to moc znát a nepromluvil. Poté se odebrali pryč, ale Gannen si celou cestu mumlal něco jako: „Co jsem to jen v té krvi cítil...chutnalo to jako...jako upír!“

*

Vrátili se zpět za město.
„Myslím, že jsi již připraven na zasvěcení,“ řekl Gannen. Vyzval Steva, aby dal ruce před sebe a aby ukázal dlaně. Poté mu udělal na bříšku každého prstu malou ranku a přiložil k nim své prsty. Steve chvíli necítil nic, ale pak do něj začala proudit vampýří krev a síla a on jen tak, tak, že nespadl na zem. I Gannen měl potíže s lidskou krví. Za pár minut dali ruce od sebe a Gannen šel spát, protože se již rozednívalo. Steve šel po chvíli za ním a přemýšlel o tom všem co se mu stalo v poslední době.

*

Steve se probudil celý rozlámaný a unavený, ale potom, co se protáhl, v sobě ucítil novou sílu. Rozhodl se, že ji vyzkouší. Vyšel ven. Oslnila ho odpolední zář zapadajícího slunce. Bál se, že když vyleze ven, tak zemře. Potom se ale odhodlal a vylezl ven. Nestalo se nic. Začal běhat kolem stromu. Po 150. kolečku usoudil, že tu nemá cenu běhat, protože se vůbec neunavuje a šel zpět do jeskyně. Stále mu vrtalo hlavou proč na slunci nezemřel. Jako kdyby mu četl myšlenky se ozval Gannenův rozespalý hlas: „Nemůžeš zemřít dokud jsi jen polovampýr nebo poloupír. Slunce škodí jen plnohodnotným upírům a vampýrům a to až po pár hodinách!“ Poté pravil: „Dnes půjdeme znovu do města. Zkusíš si vysát prvního člověka.“ K večeru se vydali k nic netušícímu městu, kde lidé nevěděli, že vražda Debbie nebyla poslední...
Vlezli do jiného domu, dnes již mnohem snáz, kde ležela mladá žena. Gannen ukázal směrem k ní a Steve se k ní vydal. Nejprve udělal malou ranku, podle vzoru Gannena a pak už následovalo ticho rušené jen jako když vampýr vysává z někoho krev...

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 27. 9. 2011!

Steve Leonard – 3. část
„Mohla by jste mi prosím říct, v kolik hodin jste jí našla?“ ptala se vrchní vyšetřovatelka Alice Burgessová plačící paní, která seděla před ní na posteli v pokoji své dcery a plakala.
„Já už si nepamatuji... myslím, že jsem ji volala na večeři, ale pořád nepřicházela, což pro ni bylo neobvyklé. Tak jsem se šla podívat do jejího pokoje, podívala se na postel a...“ větu už nedokončila, protože se znovu rozplakala.
„Promiňte, asi to pro vás je těžké popsat, ale neviděla jste něco podezřelého v pokoji, nebo nevíte, kdo by to mohl udělat?“ ptal se jeden policista, který stál vedle vyšetřovatelky.
„Ne. Ničeho jsem si nevšimla. Omlouvám se, ale můžu už jít?“ ptala se vzlykající paní Rulíková.
„Jistě, běžte. Nashledanou a ... upřímnou soustrast,“ řekla Burgessová.
Právě stáli v malém pokoji malé dívky, u které se stalo znovu to samé, jako se ve městě dělo už dříve. Tehdy tam řádil nějaký šílenec, který sál lidem krev z těla. To samé se teď stalo dívce. Bylo jí asi 15. Podle vyšetřování, se to stalo přibližně v 5 hodin odpoledne. A ještě bylo podezřelé, že pod oknem ve zdi byly malé škrábance, asi jako když kočka ryje do gauče. Ale jak se tam mohl dostat oknem? Tenhle případ asi zůstane nevyřešen. Vrah je už určitě někde několik set kilometrů pryč od města. Ten už se neukáže.

Kdyby tehdy jen věděla, jak hluboce se mýlí.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 4. 10. 2011!

Searched by potihcpd - 30. 5. 2022!


Larten Hroozley

Poloupír hleděl do údolí. Jeho silueta se rýsovala na nevysokém, ale strmém kopci. Jeho červený plášť se blýskal a vyjímal v posledních paprscích zacházejícího slunce. Normálně takhle brzo Larten nevstával, ale dnešní noc bude dlouhá... Musí toho strašně moc stihnout. Proč mu to jen Seba dělá. Myslel si, že když se stane upírem, tak bude silnější a lepší, ale pít krev - ble! A ještě k tomu lidi nemají rádi upíry v této době. No jo, je toho moc na 20-letého mladíka...

*

To vše se Lartenovi promítalo v hlavě. Takové byly jeho úplně první vzpomínky na upíry. A nyní to má skončit? Larten se rozhodl, že to tak nenechá. Odrazil se, nadechnul a hbitě zamířil jednou chodbou vodního tunelu. Plaval potopený asi pět minut. Rychle mu docházel dech. V poslední chvíli však jeho upíří štěstí zabralo a on vrazil do kříže na stěně. Okamžitě se i s vodou vyplavil ven z vodního bludiště. Poslední co slyšel než upadl do bezvědomí, byl křik Seby: „Já jsem věděl, že to dokáže, já to věděl!!!“
*

Co na něj ten kluk tak zírá? Kdyby se alespoň díval na jeho pavoučici, ale on kouká jen na něj, jemu do očí! V tom bude něco nekalého!
Vystoupení skončilo. Larten zalezl do zákulisí a pan Topol pokračoval v programu. Bylo fajn žít v Circo Monstruoso. Larten měl kde spát, měl zde své přátele a našel zde pochopení, ne jako ve světě. No jo, byl to prostě cirkus stvůr.
Pan Topol se loučil s posledními návštěvníky představení. Larten zrovna procházel krajní chodbou, když něco zaslechl. Byl to dialog dvou dětských hlasů. Larten se přiblížil a uslyšel jen kousek rozhovoru: „Já tam prostě musím jít! Musím si jít ověřit mě úvahy. Jdi domů Darrene a počkej tam na mě. Snad brzy přijdu!“ ozval se něčí hlas.
„Ne, neblbni Steve! Vždyť se ti tady něco může stát. Půjdeme radši domů...“ ozval se hlas druhý. Steve však neoblomně pokračoval: „Bude to jenom chvíli. Jestli chceš počkej před kinem, ale rozhodně nechoď za mnou! Chci si to užít sám...“ Potom uslyšel rozcházející se kroky. Larten vyběhl na hlavní chodbu a trochu se polekal. Uviděl toho chlapce v hledišti! Co mu asi Steve chce?

*

Larten uslyšel smluvené znamení a vyběhl ze skříně. Murlough se polekal a vytáhl zbraň. Larten byl naprosto v klidu a bez problémů šíleného vampýra zabil!
„Dobrá práce!“ pochválil ho Darren, „teď bychom ho měli někam ukrýt!“
„Hodíme jeho tělo do kanálu, na jeho oblíbené místo, když se mu tam tak líbilo!“ řekl Larten.

*

Larten uslyšel hlasy: „Lartene slyšíš mě?“ poznal hlas Arry.
„Pane Hroozley jste v pořádku?“ přidal se Darren.
„Ještě , aby to tenhle klikař nezvládl!“ usmíval se Vandža. Larten se probral ze svých mdlob a posadil se.
„Co se stalo?“ řekl.
„No víš jak tě shodili do té jámy s kůly. Tak ty ses, tedy spíš tvůj plášť se zachytil o hranu díry a v poslední chvíli tě tady pan Shan vytáhl!“ osvětlil Vandža.
“Jak dlouho jsem spal?“ zeptal se Larten.
„Asi hodinu,“ pravil Vandža.
„Měli bychom se vrátit do Síně Smrti a bojovat s vampýry. Třeba ještě přežili nějací upíři,“ řekla Arra. Vydali se směrem do Síně Smrti...

*

„Á známý pan Hroozley! Těší mě, že jsme se setkali. Já sám zabiji Lartena Hroozleyho! To až budu vyprávět,“ řekl nějaký vampýr. Najednou ze shora seskočil Vanez a shodil vampýra do jámy.
„Tak už se zase setkáváme!“ V tu ránu Vanez vyvalil oči a Larten uviděl ostrý konec dýky, která probodla Vanezovo srdce. Larten uslyšel zlý smích. Podíval se na vraha Vaneze a zařval: „Ne!!! Proč ty Vanezi?! Ty hnusná svině!!!“ Larten se rozeběhnul na Steva. Chvíli spolu bojovali a když mu Larten rozsekl bok, Steve zařval: „GANNENE!“ Steve utekl a naskočil Gannenovi na záda.
„To si spolu ještě vyřídíme Steve Leonarde! Ty hnusná svině, já tě dostanu!!! To ti přísahám!“ Potom si kleknul k Vanezově tělu a začal truchlit a řvát nadávky na adresu Steva!

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By potihcpd - 24. 5. 2022!


Fakta - Bulvár 116

Arra Plachetová – Konec
Upír otevřel oči a ihned ho oslepilo oslňující světlo. Radši oči přivřel, aby si mohl přivykat světlu postupně.
Vážně už umřel? Vzpomněl si na kůly, které viděl a na mrtvé Vampýry. Nepřežil to někdo z jeho přátel? Zemřel Darren nebo Arra? Nebo možná i Vandža? A všiml si někdo Steva s Gannenem a chytili je? A kam se najednou vytratil O. Sudd?
Jeho hlava byla plná otázek, na které si nedokázal odpovědět. A dozví se vlastně někdy odpovědi na tyhle otázky? A naplní se hrozba Pána Vampýru? Vymítí Vampýři doopravdy Upíry nebo to byla jen povídačka, kterou si O.Sudd vymyslel, aby zasel nenávist mezi dva klany?

*

Tak takhle to vypadá v Ráji? Nebo že by byl pod Rájem? Tolik světla? Naprosté ticho všude kolem, až na kroky, které byly slyšet blíž a blíž. Moment... KROKY? Kde by se tu vzaly kroky? Kdo to bude? Osmond Sudd, nebo samotná smrt? A nebo že by...
„Lartene! No konečně Už jsme mysleli, že se neprobudíš!“ ozval se najednou ženský výkřik štěstí.
„Cože?“ nezmohl se na nic jiného Larten. Teď už otevřel oči úplně a zjistil, že sedí ve spoře osvětlené komůrce, ve které byla pouze jedna pochodeň a dvě lůžka.
„Kde to jsem?“ zoufale a bolestně se zeptal.
„Jsi v Upíří hoře, Lartene! Ty žiješ! Nezemřel jsi! Zachránil tě-“
Víc už Larten nestačil postřehnout, protože znovu upadl do bezvědomí.

*

Probudil se znovu, asi po 10 minutách. Ležel v té samé místnosti a kolem něj stálo několik postav. Rozeznával pouze vlasy. Těch postav bylo 5. Rozeznal jen zelené dlouhé vlasy, potom šedivý zjizvený obličej se zelenýma očima a pak už poznal i Sebu Nila, který měl obrovský krvavý šrám nad okem, Darrena, který měl useknuté dva palce a byl samá modřina a Arru, která měla obě ruce v obvazech.
„Jak to, že jsem to přežil? Já jsem se nenapíchl na kůly?“ zeptal se zmateně Larten.
„Ne, nenapíchl! Zachránil tě tady mladý pan Shan. Na poslední chvíli, když už jsi padal a byl jsi v bezvědomí, ses zachytil svým pláštěm o roh jámy. A když už se ti plášť trhal, všiml si tě Darren a skočil po tobě. Na poslední chvíli tě zachytil,“ vysvětloval Vandža s úsměvem na tváři.
„Ale bylo to jen taktak,“ usmál se Darren.
„A co Steve a Gannen?“ zeptal se ještě Larten. Vandžovi se po téhle otázce najednou objevil ve tváři bolestný výraz.
„Utekli. I s tím Glaldou. A cestou bohužel smrtelně zranili jednoho druha,“ znovu se ujal slova Seba a poslední větu dokončil smutným tónem.
„Cože? Kdo to byl?“ ptal se zoufale Larten. Všichni se smutně podívali na druhé lůžko vedle Lartena. Až teď si všiml, že je obsazené. Ležela tam mohutná postava s vyholenou hlavou a s tetováním šípů nad uchem. „Šípe!!! To ne!“ zařval Larten.
„Zatím ještě žije... ale bohužel… je to smrtelné,“ dokončil Vandža.

*

Všichni Upíři z hory se shromáždili na pohřbu Upírů, mezi nimiž byl i Vanez, Paris, Šíp...
Strážci krve dokončili obřad a spálili mrtvé. Všichni v síni buďto brečeli nebo měli na krajíčku.
Nejvíc ale brečel Larten, od kterého by to nikdo nečekal. Truchlil nad mrtvým Vanezem a Šípem a vzplála v něm nenávist ke Stevovi Leonardovi.

Jednou tě zabiju Steve Leonarde! Sliby se protnuly... až tě příště potkám, zabiji tě!!!

All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 13. 9. 2011!

Steve Leonard a vampýři
Na nebi svítil měsíc. Tajemná postava v plášti běží lesem. Před někým (něčím?) utíká. Ví, že už nemůže utéct…
Otočí se, vytáhne kříž, svěcenou vodu a stříbrnou kudlu. Slyší jak před ním šustí křoví. Nohy se mu třesou od strachu. Kudlu sevře pevněji a otevře láhev se svěcenou vodou. Zvuky křoví jsou čím dál blíž a blíž. Po tváři mu stéká pot. Proč to vůbec dělal? Měl radši zůstat doma? Měl jen tak sedět a vzpomínat na nejlepšího přítele a upíra, kteří mu zničili život?
Křoví se najednou rozhrnulo a vyšla z něj ohromná postava. Měla na sobě kápi. Nebylo jí vidět do obličeje. Ale na první pohled bylo poznat, že to není člověk. V ruce držela krátký meč z bronzu, ale když uviděla malého kluka se svěcenou vodou, kudlou a křížem, zandala meč zpátky do pochvy.

*

Pomaličku přicházel k postavě. Malý kluk se třásl od hlavy až k patě. Zařval a vyřítil se s kudlou proti ohromné postavě. Ale neuběhl ani metr, když se proti němu ohromná postava vyřítila rychlostí, jakou by to nedokázal žádný člověk. Přiřítila se k němu, vykroutila mu kudlu z ruku a chytla ho pod krkem. Malému klukovi vypadly všechny jeho zbraně z ruky.
„Co tu děláš?“ zeptal se ledově klidným hlasem vampýr. Teď mu byla vidět nachová tvář a červené oči.
„Jsem lovec Upírů!“ řekl přidušeným hlasem Steve.
„Ty?! Takové malé dítě?“
„Ale vždyť ty vůbec nevypadáš jako Upír?“ všiml si najednou Steve.
„Taky že nejsem,“ odpověděl Vampýr.
„Tak jak to, že...?“
„Já jsem Vampýr. Jsme pokrevní příbuzní Upírů. Ale bojujeme proti nim už téměř sedm set let. Máme stejné schopnosti. Ale nikdy nepijeme krev jenom trošku. To je ostudné. Vždy, když pijeme krev, zabíjíme.“

*

Steve s napjatým výrazem poslouchal a nemohl uvěřit vlastním uším. Že by existovala další rasa? A co když je to jen potulný blázen? Ale to by se přece nemohl takhle pohybovat. Že by se konečně jeho sny vyplnily? Vůbec neváhal a hned řekl Vampýrovi.
„Chci se taky stát Vampýrem. Chci vraždit Upíry. Budu ten nejlepší Vampýr. Prosím. Zasvěťte mě do vašich řad. Budu nejhouževnatější bojovník. Prosím.“ Ve Vampýrově tváři se objevil překvapený a zároveň pobavený výraz. Často se mu stávalo, že ho lidé prosili. Ale o život. Ne o zasvěcení.
„Teď jsi mě pobavil. Proč bych tě měl zasvěcovat? Jsi moc mladý na to abych tě zasvětil. A vůbec nic o nás nevíš. Nemůžu tě zasvětit. A teď když sem ti vyzradil naše tajemství, tě musím zabít...“ dořekl Vampýr a napřahoval ruku s červenými nehty. Ve Stevově tváři se objevil výraz strachu. V jeho výrazu bylo něco zlého a krutého. A to Vampýra přivedlo na nápad.
„Vlastně by jedno řešení existovalo,“ řekl Vampýr.
„Jaké? Zvládnu všechno! Prosím, řekněte mi ho!“ znovu prosil Steve.
„Pokud jsem se mýlil, zemřeš, pokud ne, čeká tě sláva.“
„To beru!“ zaječel Steve. Vampýr pomohl Stevovi na nohy.
„Jmenuji se Steve Leonard,“ řekl chlapec.
„Těší mě Steve. Mé jméno je Gannen Sochor. A nyní musíme vyrazit na cestu. Čeká tě Rakev ohně,“ dokončil strašidelným šepotem.

*

Stáli v podivné jeskyni. Do stěn byly vytesané různé nápisy a obrázky škvařících se nachových tváří. Uprostřed jeskyně stála rakev. Vedle ní stáli dva strážní Vampýři. Do víka rakve byly vytesané různé nápisy podobné, jako na zdech.
Steve váhal. Gannen mu vysvětlil, co se bude dít. Když není Pánem Vampýrů, plameny ho zahubí. Pokud ale Pánem Vampýrů skutečně je a tím si byl jist, vyjde z Rakve bez jediného škrábnutí. Steve vykročil k Rakvi. Lehl si do ní a nad ním zaklapli víko. Poslední co viděl, byla Gannenova tvář, jak se povzbudivě usmívá. Připravil se na žár, který vyšlehne a pak zavřel oči.

*

Gannen stál před rakví. Slyšel, jak v rakvi plápolají plameny. Nemohl vzrušením téměř vůbec dýchat. Najednou plameny ustaly. Vampýr položil ruku na víko a psychicky se připravil na to, jak se z rakve vysype popel Steva. Otevřel rakev a podíval se do ní. Pak zařval, jak ho ještě nikdy nikdo neslyšel.

Z rakve totiž vyšel Steve bez jediného škrábnutí.
„JÁ TO VĚDĚL!!! JSEM PÁNEM VAMPÝRŮ!!!“

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 20. 9. 2011!

Searched by potihcpd - 23. 5. 2022!


Steve Leonard a vampýři – Konec

Steve se ohlídl. Za ním se tyčila Upíří hora. Gannen mu právě slinami ošetřoval poraněný bok a rána se rychle hojila. „Kam půjdeme?“ zeptal se Steve.
„To opravdu nevím. Ale teď jsme vyhnanci a jestli nás bude pronásledovat Larten, tak to bude velmi těžké uprchnout!“ Gannen tímto Steva moc nepotěšil. Steve si řekl, že už radši bude zticha a spolu s Gannenem vyrazili zpět do civilizace...

*

Mika podpíral Lartena, který se málem zhroutil. Larten řval sprostá slova na adresu Steva. „Nemůžeme ho pustit ven. Ještě by mohl udělat nějakou blbost. Necháme ho v hoře a ty Arro s Darrenem se o něj budete starat! Ano?“ řekl Mika. Darren přikývl a Arra po chvíli trucovaní přikývla s nevrlým pohledem taky. „Nebude to na dlouho. Jen co se uklidní,“ pravil Mika, aby vrátil Aře úsměv do tváře. Mika je tam nechal samotné a řekl, že musí jít vyřídit pár důležitých věcí.

*

Došli k městu. Přivítal je jeden vampýr a zalezli si do sklepa jedné budovy. Bylo tam ještě pár dalších vampýrů.
„Tady zůstat nemůžete!“ řekl nějaký vampýr.
„Tady by vás našli...“ dodal jiný. Gannen jim dal zapravdu. Příští noc vyrazili, předtím se samozřejmě napili krve nějaké dívky, pryč z města. Večer došli do nějaké jeskyně. Připravili se ke spaní, když v tom něco prozářilo noc.
Svit baterky Steva úplně oslepil. Někdo zařval: „Vyvražděme ty upíry! Ať poznají co je to smrt!“ Gannen stihl jen zblednout ve tváři a lovci upírů zajali Steva i jeho. Odvedli je ven z jeskyně a přivázali ke stromu. Zapálili oheň a začali nahlas komunikovat. Asi po hodině Gannen něco uslyšel. Podíval se do křoví a odtud vylétly přesně mířené šurikeny a přeřízly lano. Gannen pomohl Stevovi, ale když už byli volní, lovci si jich všimli. Rozběhli se k nim a z křoví vylítly další šurikeny. Steve na nic nečekal a vlezl Gannenovi na záda. Gannen se rozeběhl a začal míhat. Bitva venku stále pokračovala, ale Steve už viděl jen tvář zachránce. Poznal v něm Vandžu Pochoda!

*

Běželi celou noc až doběhli na nějakou mýtinu. Sedli si na kameny, aby si odpočinuli. Proseděli tam asi hodinu. Potom ale nic nerušené ticho přerušilo křupání větviček. Gannen zamumlal Stevovi, aby se schoval. Z křoví vylétl nejprve šuriken a za ním Mika. Šuriken minul Gannena, ale údiv ze setkání nemohl Gannen skrýt.
„Kde máš toho tvého kamarádíčka, co zabil Lartenova přítele? Pokud mi ho vydáš, nic ti neudělám!“ Gannen zakroutil hlavou a vytáhl si dýku. Mika si vzal velký meč. Začal boj!
Nejprve Mika vykrýval Gannenovy útoky, ale potom najednou zaútočil na hlavu. Gannen to vykryl. Znovu zaútočil, ale dýka se zlomila. Hodil ji po Mikovi, toho to trefilo do paže. Rozzlobil se a zařval: „Dej mi toho parchanta a nechám tě žít!“ Gannena polil pot, ale mlčel. Mika se napřáhl a probodl ho. Gannen se svalil na zem. Mika nechal meč v Gannenovi, ovšem nevěděl, že je to jeho osudová chyba...

*

Steve vyběhl ze křoví a zarazil Mikovi klacek do břicha. Potom asi ještě další tři. Mika krvácel, ale mluvil výhružně a pevně na Steva: „Tohle ti neprojde Steve Leonarde! Upíři si tě najdou a pomsta Lartena bude strašná! Uvědom si, že jsi přišel o ochránce Gannena! Je mi ho líto, že jsem ho musel zabít! On za nic nemůže, to ty, ty jsi ten špatný!“ Mika naposledy vydechl. Steve se sice zbavil jednoho nepřítele, ale co s ním teď bude? Už opravdu nemá ochránce... Larten ho chytí... proč jen se chtěl stát vampýrem... proč?

All rights reserved! ©2009 by TV-Nora spol.

By potihcpd - 17. 5. 2022!


Fakta - Bulvár 115

Budoucnost
A jak to vidíme s TV-Norou dnes?

Dobrý den!

Zdravím vás věrné po nekonečné době, kdy jsem sem naposledy psal. Předem se chci omluvit, že jsem nenapsal výroční článek na konci roku. Ne, že bych na to neměl čas, ale zkrátka jsem na něj zapomněl a vůbec ztratil zvyk psát cokoliv. Tento fenomén však (bohužel) postihuje všechny autory, píšící na tyto stránky.

Nových článků je skutečně minimum, většinou se jedná o různé seriály, z nichž navíc většina již dávno byla prezentována anebo o prosté archivované články. Jsem realista. Vím, že už to nemůže být nikdy jako dříve, vezmeme-li v potaz například oblast bulváru, neboť já už nemám ten elán a sílu psát, ne vždy hezké, věci o vztazích apod. (mimo jiné i proto, že sám ve vztahu jsem, tudíž bych svými články mohl ohrozit právě mé blízké).

Časy se tedy mění a nechci psát, že TV-Nora skomírá, to doufám, že ne a věřím tomu (i když návštěvnost občas mluví proti tomuto tvrzení), zdá se mi, že se jen vyvíjí a to tak, jak se vyvíjí společnost naší třídy. Posouvá se takovým způsobem, aby se držela co nejvíc konzervativně svých zásad, ale zase aby neskončila a byla stále něčím zajímavá.

Nejsem naivní a vím, že dnes nejsou hlavní náplní články, i když na druhou stranu je to spekulativní. Články v rámci vzdělávacího programu TV-Nory jsou využívané širokým publikem, dokonce jsem zaznamenal i mimotřídní zájem, zmiňme pro příklad třeba rubriku Latinské úkoly. Do pomoci našim návštěvníkům se zvládnutím těžkých nároků a odlehčení a relaxu pomáhá i Diskuze, jež sice zůstává asi nejstálejší nepozměněnou formou komunikace, ale nyní je zcela otevřená vašim dotazům ohledně čehokoliv. Proto se tu snažíme být co nejvíce, každý den, i když náš osobní čas často naše snahy hatí...

Jsem si také vědom, že TV-Nora je nositelem mnohých tradic. Proto stále vycházejí občas nostalgické články, aby si čtenář mohl vzpomenout na doby minulé, které byly tak bohaté na zážitky. Ne, že by to tak v dnešní době nebylo, tradice přibývají stále a některé novější zážitky předčí ty starší, ale přece jen, bývalo to jiné a byla by velká škoda o tyto paměti přijít. Chceme proto tedy dávat prostor všem nápadům a projektům souvisejícím s naší třídou, které by naši hutnou a obsáhlou historii mohly obohatit ještě víc. Pokud máte tedy nějaké návrhy, nebojte se ozvat. Zde se vám vždy dostane podpory a pomoci.

Abych vyvrátil nějaké mýty, chtěl bych napsat, že se nebojíme konkurence. V tomto případě myslím firmu AbcdA. S touto firmou plně spolupracujeme a jsme velmi rádi, že existuje, neboť její přínos do oblasti technické a vzdělávací je obrovský. Tímto bych chtěl poděkovat za spolupráci a doufám, že to tak bude pokračovat i v dalších letech, protože společnosti s odlišnými cíli si konkurovat nemohou.

V dnešní době ale vidím jako největší cíl spojování a komunikaci. S tím souvisí i třídní život, jako jsou různé akce a výlety a s výhledem do delší budoucnosti (však ne až tak vzdálené) bych si přál, aby zde bylo něco i po gymnáziu, aby to maturitou neskončilo. Chceme tedy o různých akcích dávat více do podvědomí pravidelnými oznámeními.

A jak to tedy bude pravděpodobně vypadat v budoucnosti TV-Nora?
Články

Nové články určitě budou vycházet a budou se týkat většinou takových témat jako jsou Výročí, Fenomény třídy, Výlety či jen zkrátka významné Aktuality.
Dále se můžete těšit na pokračující sérii Fakta-Bulvár, jež v tomto roce oslaví již úctyhodný stý díl. Uvidíte každé pondělí.
Nemám sice nějaké přesnější informace o nových povídkách, ale chystáme pro vás rekapitulaci velkých sérií z DS-blogu. Pravidelná povídka na vás bude čekat každé úterý.
Pokud se mi podaří oslovit a nadchnout Himbajse, tak i občasné páteční povídky by se mohly brzy objevovat.
A samozřejmě jsme připraveni řešit nově zadané Latinské úkoly. Třeba se pustíme i do něčeho jiného, ale v této oblasti je přece jen stále větším lídrem firma AbcdA, na něž vás rádi budeme odkazovat.
Diskuze

Nebojte se nás oslovovat v hlavní Diskuzi. Když napíšete, máte jistotu, že budete přečteni a admini se vám budou snažit co nejdříve a nejpřesněji odpovědět, samozřejmě však nejsme vševědoucí a všemohoucí. Ale nemusíte nás oslovovat se svými problémy. Budeme rádi, když si přijdete jen tak popovídat a sdělíte své zážitky širšímu okolí. Každý je rád, když ví, co se kolem něho děje a Diskuze rozhodně pomáhá ucelovat si obraz o současnosti.
V Tématické diskuzi naleznete každé pondělí nové téma, jak už je zvykem. Snažíme se o vybrání, co nejaktuálnějšího a vámi oblíbeného tématu. Pokud nějaké máte, nestyďte se jej napsat!
Plus diskuze stále čeká na objevení nejvyššího čísla. Zapojte se i vy a pomozte nám jej nalézt! Otevřena každý den.
Spam není minulostí, je potřeba. Volný prostor k tomu naleznete ve Spam diskuzi, jež však není pouze pro spam, ale i pro různé vtipnosti a zajímavosti, které se vám zdají nevhodné do Diskuze. Jsme připraveni i na pikantnosti...
I Mínus diskuze pro úzký počet návštěvníků pokračuje.
Všechny diskuze jsou bedlivě sledovány a pokud máte nápad pro nějakou novou, napište.
Anketa

Je zajímavé znát průměrný názor na různé otázky. K tomu slouží Aktuální anketa. I nadále se v ní budou objevovat jak vážná, tak odlehčená témata. Pro aktualizaci stačí jen 25 hlasů.
Archiv

Všechny články vydané na TV-Nora archivujeme a jejich ukázky můžete vidět v sériích typu FaBu. Pro větší zájemce o archiv bych chtěl připomenout, že na stránkách http://cusatalon-archiv.wgz.cz najdete jistě vše historické, co chcete. Stránky jsou nově předělané do honosnější podoby a aktualizované o články minulého roku. Nově bez reklamy!

Chýlím se k závěru tohoto článku, neboť víc toho zde asi neuvidíte. Osobně si však myslím, že se vyplatí sem občas na stránky zabloudit, ať už hledáte pomoc, či se jen tak nudíte. Pravidelným a věrným návštěvníkům a našim fanouškům moc děkuji za přízeň a doufám, že neochabne i v následujících měsících a letech.

Tak zase někdy u článku se s vámi těším na viděnou!

Powered by potihcpd - 2. 9. 2011!

Arra Plachetová - 10. část
Larten se zaraženě a s otevřenou pusou díval na útočníka. Nemohl tomu uvěřit. Malý kluk, který před několika lety žádal Upíra o zasvěcení teď stojí před ním a bodá jeho přítele do zad. Ten malý Leopard, který přísahal, že ho zabije, teď stojí před ním se slabě nachovou tváří a s tím samým zlem v očích, které už měl před tak dlouhou dobou.
„To koukáš, co? Zase se setkáváme. Dyť jsem říkal, že se pomstím, ne? A víš co jsem říkal ještě? Že tě zabiji! A to taky udělám!“ zlomyslně se zasmál Steve. A sekl po něm krátkým mečem, který byl ještě od Vanezovy krve. Larten uhnul a se vztekem ve tváři se díval na bezvládné tělo Vaneze, které se řítilo k zemi.
„Ty parchante mrňavej!!!“ zařval Larten a hodil po něm nůž. Leonard cuknul hlavou, jak by to žádný jiný člověk nedokázal. Upír si všiml, že bitva už se blížila ke konci. Pouze pár Vampýrů se bilo do posledního. Tihle poslední Vampýři stáli v kruhu kolem jámy a Upíři se k nim pomalu blížili. Kolem kruhu bylo ještě pár dalších bojovníků. Vyvíjelo se to pro ně dobře. Larten se rozhlížel, ale pak musel rychle uhnout před mečem Steva, který mu chtěl useknout hlavu.
Larten uhnul hlavou a zespoda udělal výpad. Nemohl se ale moc hýbat od rány ve stehně a v rameni, kterou mu udělal Vampýr, na kterého skočil Vanez.
Steve však i přesto nestačil uhnout a koupil to do boku. Zařval a otočil se směrem ke kolečku.

*

Najednou zaječel: „GANNENE!!!“ otočil se jeden Vampýr s dlouhými tmavými vlasy a když uviděl, co se děje se Stevem, rozeběhl se směrem k němu a Lartenovi. Larten vrhl po Vampýrovi jeden nůž, ale netrefil se. Vampýr jménem Gannen pořád běžel směrem k nim. Nezastavila ho ani hradba Upírů. Zuřivě kolem sebe sekal mečem a zabíjel všechny bez výjimky. Proběhl hradbou a hodil meč po Upírovi, který se za ním rozběhl. A bohužel se Upírovi meč zapíchl do hlavy. Tenhle okamžik využili Vampýři k útoku. Vandža ale zareagoval rychle a trefil šurikenem lano, kterým byly připevněné klece ve stropě a sestřelil je dolů. Pár Vampýrů se leklo a spadlo do jámy a některé Vampýry strhly klece a lana s sebou do jámy. Stejně se Vampýři bili do posledního. Mezitím ale doběhl Gannen ke Stevovi a Lartenovi. Larten se pokoušel v běhu Vampýra seknout a rozeběhl se také. Steve se mu ale postavil do cesty a Larten přes něj upadl dolů. Larten dopadl na hlavu a nemohl se hýbat, protože si zlomil pravou ruku a nohu.

*

Gannen, mezitím co nakládal Steva na záda se divným pohledem podíval směrem k Vandžovi a v očích mu vyhrkly slzy. Rozeběhl se ke dveřím a cestou se k nim připojil Vampýr Glalda. Lartena si nikdo nevšiml. Pouze jeden Vampýr, který se schovával, se teď rozeběhl k Lartenovi, jež se nemohl hýbat. Vytáhl si malou kudlu a chtěl s ní Lartena propíchnout skrz naskrz!
V tu chvíli mu ale do ruky vlétl šuriken a zachránce Vandža znovu přiběhl na scénu. Vampýr ale ještě stačil kopnout do Lartena těsně předtím, než mu vlétl šuriken i do krku. Larten vyjekl bolestí a kutálel se směrem k jámě. Ječel bolestí a doufal, že si ho někdo všimne. Tak se ale nestalo. Dokutálel se až k okraji jámy a vůbec nezpomaloval. Poslední, co viděl, byly vražedné kůly s napíchanými Vampýry a s jejich krví. Larten si ještě vzpomněl na Parise, Vandžu a na ostatní a co se jim asi stalo. Pak se rozloučil se životem.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 6. 9. 2011!

Searched by potihcpd - 16. 5. 2022!


Steve Leonard – 6. část

Gannena ráno probudily vzrušené hlasy. Přetočil se na druhý bok, otevřel oči a uviděl, jak všude po jeskyni běhají Vampýři a řvou „MURLOUGHU!“ Pár Vampýrů se s ním zkoušelo spojit telepaticky, ale nic. Najednou si jeden Vampýr vzpomněl, že Murlough naposledy říkal něco o nějakém městě, kde se prý brzy bude odehrávat nějaká válka jizev a chtěl to tam připravit. Murlough měl totiž občas záchvaty, při kterých občas zahlédl budoucnost. Jednou z těch záchvatů zešílel. Vampýr, co o něm slyšel naposledy začal popisovat město, o kterém Vampýr mluvil. Gannen napjatě poslouchal a najedenou si uvědomil, co to je za město.
Je to přesně to samé město, ve kterém zabili mladou dívku Debbie!

*

Gannen ještě s pár dalšími Vampýry už asi týden hledali po městě Murlougha. Prohledali už téměř celé město - až na kanály. Gannena vejít do kanálu napadlo když o jeden zakopl. Byl zrovna sám na jedné uličce. Odklopil poklop a skočil dovnitř. Nejdřív si musel přivykat tmě, pak už ale viděl dokonale.
Asi hodinu prohledával stoky. Chodil pořád dokola, když si potom všiml rýh ve zdi. Šel podle nich zhruba 30 minut. Najednou tam byla zatáčka. Zevnitř byl cítit zápach krve. Gannen se rozběhl do místnosti. Vběhl dovnitř a leknutím skoro spadl. Všude po zemi se válely různé lebky a kosti. Občas tam byla dokonce i nějaká šupina!
Taky tam ze stropu visela dvě lana, ale to nejhorší bylo připoutané vzadu v místnosti na zdi.

Byl tam mrtvý, polorozpadlý a zkrvavený Murlough!

*

Před obří horou, která se tyčila skoro k nebi stálo asi 100 Vampýrů.
Právě se domluvili na plánu. Museli vymítit Upíry jednou provždy a zmocnit se kamene krve.
Najednou jeden vampýr zavolal: „Pozor, někdo se sem blíží!“ Vampýři se připravili k boji, ale bylo to zbytečné. Naproti nim šel upír Kurda Smolt a volal, že jim chce pomoct. Nechali ho přijít k sobě a on jim řekl svůj plán: „Díky svým toulkám v Upíří hoře a mapováním zdejších chodeb jsem zjistil místo, kde byste se mohli schovat, než zaútočíte. Bohužel se tam vejde jen asi 30 vampýrů. Ostatní budou muset čekat venku a být připraveni, až upíři budou utíkat ven, aby je mohli zavraždit! Začíná válka Jizev!“

*

Kurda je odvedl dovnitř do hory a řekl jim, ať tu čekají. On že sám přijde, až bude pravý čas.
Potom odešel do hory do síně z Kamenem Krve. Děj jakoby se opakoval... pomyslel si Kurda. Jako kdyby něco takového už někdy dělal... tentokrát, ale nepomáhá Darrenu Shanovi utéct... tentokrát ne! To ten lidička mu změnil život! Harkat Mulds! Ať je po tom, co osud chce... O. Sudd.
O Kurdovi už nikdo neslyšel. Prý se odstěhoval někam na Sibiř a tam dožívá svá léta. Píše knihy, ale ty nejsou tak populární jako ty od Darrena Shana.

*

Vampýři vtrhli do Síně Smrti. Upíři to nečekali a tak je vampýři buď chytili do klece nebo shodili na kůly. V Síni zrovna popravovali jednoho Vampýra. Vampýři toho využili a všechny, kteří stáli kolem jámy shodili dolů. Steve si najednou všiml jednoho Upíra, který dělal něco divného.Rozeběhnul se proti tomu Upírovi, který se snažil telepaticky spojit s ostatními, aby jim pomohli. Ten Upír měl dlouhé šedivé vlasy a vousy. A jedno ucho. Steve v běhu vytáhl kudlu a doufal, že si ho Upír nevšimne. Kdyby jen tehdy tušil, že je to Upíří kníže! Steve doběhl až k němu a rozeřval se. Upír si toho všiml a vytáhl meč. Bohužel pro něj to ale nestihl a Steve mu zabodl kudlu do hlavy! Steve se zlomyslně zachechtal. Starý Upír vytřeštil oči a pak padl k zemi mrtvý.
Steve pak stál v povzdálí. Všechno to sledoval a díval se, jak Upíři bojují. Jeden vyholený Upír kolem sebe vrhal naostřené bumerangy. Vypadal jako hotový stroj na vraždění! V tom tam vtrhla i zbývající hrstka upírů. A mezi nimi i jeho bývalý přítel DARREN SHAN!!! Steve ho viděl po 8 letech. Málem ho to skolilo. Vlastně skolilo. Svalil se tam na zem a omdlel.

*

Za chvilku se probudil. Bitva ještě neskončila.
Pomalu vstával a rozbolela ho hlava od toho jak se praštil do hlavy když spadnul. Rozhlížel se po Darrenovi, jestli ho někde neuvidí. Nenašel ho.
Podařilo se jim shodit mnoho vampýrů, ale ve chvíli, kdy jeden vampýr shodil Lartena na zem, a chtěl ho dorazit, přišla Stevova chvíle. V tu chvíli totiž Vanez (Steve ho poznal, protože to byl ten v tom lese u jeskyně co ho přepadnul) seskočil z klece, aby Lartena zachránil. Steve se zase ohromnou rychlostí rozeběhnul a sebral v běhu jednomu mrtvému Upírovi kudlu. Ve vzduchu se ale musel sehnout aby ho netrefil letící naostřený bumerang. Doběhl až k Upírovi a na chvilku zaváhal. Teď po dlouhé době viděl Lartena zblízka. Pozná ho? Pak přestal váhat, zamířil mu na žaludek a píchl kudlu hluboko do něj. Vanez padl k zemi mrtvý.
Když spadl, Larten se podíval na vraha. Vrah se zlomyslně zašklebil ale moc dlouho mu to netrvalo, protože se Hroozley rozeřval a sekl po něm. Chvilku bojovali, dokud to Steve „nekoupil“ do boku. Otočil se a zaječel „GANNENE!!!“.
Gannen se otočil a rozeběhl se k němu. Larten se rozeběhl proti němu, ale nedoběhl to, protože Steva něco napadlo. Postavil se Upírovi do cesty a Upír spadl na hlavu.

*

Steve se usmál a začal utíkat. Gannen ho vzal na záda a utekli! Steve ještě viděl, jak do Upíra kopl jeden Vampýr a Larten spadl do jámy. Více už Steve neviděl, protože se krajina rozmazala. Steve si najednou uvědomil, že je mnohem slabší než Larten. Co když ho ještě potká? Musí se na to zeptat Gannena. Larten přece říkal, že ho zabije!
Ovšem nebylo mu moc do smíchu. Lartena se bál. Jestlipak se jeho hrozby vyplní?
Tentokrát ani Steve nevěděl, jakou má po dlouhé době pravdu... a nebude to zadlouho...!

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by TV-Nora spol.

By potihcpd - 10. 5. 2022!


Fakta - Bulvár 114

Arra Plachetová - 8. část
„Díky,“ poděkovala Arra Vandžovi když ji zvedal ze země, „ale co tu děláš? Tebe nechytili?“
„Snažili se, ale utekl jsem jim. Proto taky nechytili tebe, odvedl jsem je od tvého pokoje. Schoval jsem se do Knížecí síně, abych dal vědět ostatním Upírům pomocí kamene krve a zároveň zkontrolovat, jestli ho ještě nevzali. Když jsem tam doběhl, viděl jsem před dveřmi ležet Miku. Naštěstí nebyl mrtvý. Pomohl jsem se mu dostat na nohy a otevřel Knížecí síň. Zatím v ní nikdo nebyl. Kámen Krve byl na svém místě. Položil jsem Miku na trůn a zeptal jsem se, co se dělo. Řekl mi, že on a ještě nějací Upíři bránili Knížecí síň. Ostatní zabili a odvlekli do Síně Smrti. Mezi nimi byl i Paris.“
„PARIS? On je mrtvý?!“ ptala se zděšeně Arra.
„Bohužel. Je to tak,“ nešťastně si vzdychl Vandža, „ale abych to dokončil, Miku, protože věděli že je Kníže, nechali a dva vampýry u něj. Nutili ho, aby jim otevřel Knížecí síň, ale samozřejmě neotevřel. V tu chvíli tam ale přiběhl Kurda a jednoho zabil, na druhého ale nestačil. Ten co zbyl ho odvedl do síně. Pak jsem tam přiběhl já. Pak už jsem ti to vyprávěl. Odběhl jsem z Knížecí síně, že zkontroluji, jestli se ještě někdo někde neschovává. Běžel jsem kolem tělocvičen a viděl, jak se po tobě vrhá ten Vampýr. Tak sem po něm hodil šuriken. Kdybych ho trefil do nohy, hned by tě zabil Musel jsem to udělat takhle,“ dokončil Vandža
„Ještě jednou díky,“ znovu poděkovala Arra.
„Není zač. Ale nemůžeme tady takhle kecat donekonečna. V Síni smrti na nás čeká práce. Podíváme se, jestli někdo přežil. Tak-“
„Ještě někdo přežil,“ ozval se hluboký hlas.
„Cože? Kdo to-“ Arra štěstím přestala dýchat.
„LARTENE!“ Arra se vrhla Lartenovi do náruče.
„A co my?“ zpoza Lartena se vynořily další dvě postavy.
„Á, Darren a Harkat. Vás samozřejmě taky ráda vidím.“
„Tak co se to tu dělo?“ zeptal se Larten. Oba mu to všechno popsali. I to, proč tu Vampýři jsou.
„Ouha. Tak to jsem ale nevěděl“ řekl Larten po vyprávění.
„O tom jsem taky neslyšel,“ taky řekl Vandža.
„Ty jsi tam taky nebyl,“ odvětila Arra Vandžovi, „to sis jako myslel, že si sem přišli popovídat, nebo co?“
„Tak blbej zas nejsem. Myslel jsem, že přišli pro Kámen Krve.“
„To teď neřešme. Musíme do Síně Smrti," přerušil Vandžu Larten.
„Souhlas,“ přikývli všichni najednou.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 21. 6. 2011!

Arra Plachtová - 9. část
„Všichni víte, co máte dělat?“
„Asi jo,“ přikývl Darren.
„Vím,“ přitakala Arra.
„Jasně,“ taky přikývl Vandža.
Harkat jen naznačil hlavou, že je připraven.
Všem v síni se strachy třásla kolena. Až na Vandžu, který si leštil šurikeny a Lartena, který jako vždy neopustil od svého zachmuřeného výrazu. Právě se domluvili na bitevním plánu, který vymyslel Larten spolu s Vandžou. Teď stáli v síni Perty Vin-Grahla, neboli tzv. sprchách, aby je neslyšeli Vampýři přes hluk vodopádů, i když byli až v popravčí síni, která byla na druhém konci hory. Ale jeden nikdy neví, jak říkal Larten.
„Dobře, tak pojďme na to,“ řekl Larten a na všechny v Síni přikývl.

*

Arra stále před dveřmi do síně spolu s Harkatem a Darrenem. Rozdělili se na přibližně stejně silné skupinky. Arra měla za pasem kudlu, co našla u mrtvého Vampýra a v ruce krátký meč. Darren byl vyzbrojen zrovna tak. Harkat měl svou obvyklou sekeru, Larten dva nože a Vandža překvapivě šurikeny a jeho smrtící pěsti.
Spolu s Lartenem stál Vandža v nějaké chodbě za popravčí síní. Našel ji Kurda při svých toulkách. Je v ní malá prasklina, asi taková, jako je ve „sprchách“ na odtok vody. Vejde se do ní akorát jeden člověk, aby jí mohl prolézt. Ale ten člověk může být maximálně Darrenovy velikosti. Larten a Vandža ji musí stihnout prorazit nebo roztáhnout během deseti sekund. Nejdřív poslouží Lartenovi, aby mohl vrhnout své nože a Vandžovi na šurikeny.
„Myslím, že už je čas na bitku,“ řekl Darren po tom, co si v duchu odpočítal deset minut.
„Ok. tak jdeme?“ zeptal se Harkat.
„Jdeme,“ přikývli všichni najednou.
Darren otevřel dveře a všichni najednou s jekotem vtrhli dovnitř. Spatřili asi třicet vampýrů, kteří stáli kolem jámy. Všichni najednou se otočili směrem ke dveřím, protože je upoutal jekot této trojice. V tu chvíli se tři Vampýři svalili do jámy, protože se jim do zad zabodly šurikeny. Upíři nahoře v klecích nevěřícně zírali na bitvu pod sebou a snažili se nějak dostat z klece, aniž by spadli dolů na kůly.
10 Vampýrů, kteří byli nejblíže, se vrhlo na trojici. Doběhlo jich ale pouze šest, protože těm čtyřem se zase zapíchly šurikeny do krku.
Arra vytáhla meč, stejně jako Darren. Harkat vběhl do houfu a začal kolem sebe zuřivě mlátit sekerou. Darren mu běžel pomoci a Arra běžela směrem k jámě. Cestou se jí připletl do cesty jeden Vampýr. V běhu ho sekla do ruky a usekla mu jí. Vampýr se chytil za ruku, upustil meč a spadl na zem. Viděla, jak se najednou zdí probořili Vandža s Lartenem. Vandža hodil po nejbližším Vampýrovi šuriken a Larten po dalším Vampýrovi nůž. Oba padli k zemi mrtví.

*

Najednou se ozval křupot a otevřely se dveře klecí, které visely ve vzduchu.
Upíři se dostali na svobodu. Postupně začali skákat dolů, aby pomohli pěti postavám dole. Larten běžel směrem k Aře, ale cestu mu zahradil Vampýr.
„Nikam nepůjdeš!“ zařval Vampýr a sekl po Lartenově ruce. Larten nestihl uhnout a Vampýr ho sekl do levého ramene. Naštěstí meč držel v té pravé.
„To je všechno, co umíš?“ zasmál se Larten a snažil se bodnout Vampýra do hrudníku. Vampýr výpad vykryl mečem. Chvilku po sobě dělali výpady, ale pak Larten zariskoval a chtěl udělat otočku a švihnout Vampýra do hlavy. Ale v tu chvíli, když se začal otáčet ho Vampýr bodl do stehna. Lartenovi vypadl meč z ruky a padl k zemi. Kolem něj zuřila bitva. Nikdo si nevšiml, že leží na zemi. Arra zrovna dala rukojetí meče jednomu Vampýrovi do spánku, Darren zápolil s dalším polovampýrem, Vandža pomáhal šurikeny odstranit zámky z klecí a Harkat zápolil s dvakrát větším Vampýrem. Nikdo neviděl ležícího Upíra...

*

Vampýr se napřahoval s mečem v ruce, když vtom mu najednou ze shora na hlavu spadlo něco těžkého a nahoře zrzavého.
„Vanezi!!! Ty žiješ?“ hulákal Larten a se vším úsilím se zvedl ze země.
„Proč bych nežil? Byl sem nahoře v kleci, když jsem tě viděl ležícího na zemi. Zrovna v tu chvíli Vandža otevřel zámek. Tak jsem namířil a-“ tuhle větu už Vanez nikdy nedokončil...
„A pak jsi skočil smrti rovnou do náruče!“ ozval se ledový smích. Vanezovi vyjela z břicha kudla. Vanez měl nevěřícný výraz a díval se na kudlu v břiše, jako by se dítě dívalo na novou hračku. Z pusy mu tekla krev a kapala na zem. Larten se na to díval a nemohl tomu uvěřit. Rozeřval se na celé kolo a vrhl se po Vampýrovi. Najednou se zastavil a nevěřícně se díval na útočníka. Stál tam malý polovampýr, jménem Steve Leonard.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 28. 6. 2011!

Searched by potihcpd - 9. 5. 2022!


Steve Leonard – 5. část

Gannen právě míhal po cestě a nevěděl, co si má myslet. Proč si ho pan O. Sudd zavolal? Včera pro něj před půlnocí poslal lidičku. Co bude se Stevem? To vše se mu honilo hlavou. Zatím se dostal skoro na určené místo. V dáli uslyšel nějaké hlasy. Prodral se houštinou a uviděl zříceninu domu a u něho pobíhala spousta lidí. Jak jen to slyšel... vypadalo to jako... jako Circo Monstruoso!
Vrátil se na cestu. Odmíhal ještě kilometr a najednou se zastavil. Uviděl před sebou tlustého muže ve žlutých holinkách a v ruce měl hodinky ve tvaru srdce. O. Sudd promluvil: „Ahoj Gannene! Jak se máš?“
„Jde to,“ odpověděl Gannen.
„Potřebuji ti něco říct, ale nejdřív se posadíme,“ ukázal na klády vedle cesty Osmond. Zavolal si nějakého lidičku. Ten tam položil dva polštáře a Gannen a O. Sudd si na ně sedli.
O. Sudd začal: „Jak jsem zjistil, objevili jste Pána Vampýrů, je to tak?“ Gannen přikývl a O. Sudd pokračoval: „Vybral jsem si tebe, protože si myslím, že jsi chytrý a statečný. Tvým úkolem bude chránit toho chlapce, Pána Vampýrů... jak se jmenuje... jo Steva před upíry. Za 4 měsíce začne válka mezi vámi vampýry a upíry. Záminkou bude vražda Murlougha Lartenem Hroozleyem a jeho učedníkem, nyní již upířím knížetem Darrenem Shanem...“

*

Steve se probudil na policejní stanici. Vedoucí policista si toho všiml a zeptal se ho: „Chlapče, jak se jmenuješ?“
„Steve Leonard,“ odpověděl Steve. Policista řekl ať počká, že ho najde v záznamech. Policista odešel. Steve využil této chvilky a rozhodl se, že uteče. Ale zatím nevěděl jak. Okna v místnosti žádná nebyla, dveře byly zamčené a v místnosti byla kamera. A co s ním vlastně chtějí udělat? Dát ho do sirotčince? A v místnosti navíc nebylo skoro nic, co by se dalo využít k útěku. Steve už začal vzdávat přemýšlení o útěku, když v tom si vzpomněl na to, že je polovampýr a že dokáže mnoho dalších věcí, a že má větší sílu.
Malý polovampýr se podíval vedle sebe a uviděl tam napajedlo s vodou, kam kamera už nedosahovala. Došel tam pod záminkou, že se chce napít a když už ho kamera neviděla, vyrval to napajedlo ze zdi, aby s ním mohl vyrazit dveře.
Doufal, že kamera neumí zachytit zvuky. Ale vodu asi ano. Protože se všude po místnosti rozstříkala.
„Sakra!“ řekl si Steve. Tohle teda nedomyslel.Co teď? Najednou se do místnosti vřítil policista aby zjistil, co se stalo. Steve ale byl blízko u dveří a tak po policistovi skočil. Svalil ho na zem a když ještě utíkal pryč, propíchl mu nehtem tepnu a vzal mu obušek a pistoli.
A tak běžel. Na chodbě stáli policisti, kteří si nejdřív Steva zmateně prohlíželi a pak se rozeběhli za ním. Steve nevěděl, jestli je pistol nabitá, nebo ne. Dokonce ani nevěděl, jak se s ní zachází. Ve filmech viděl jenom, jak zmáčkli kohoutek vždy, když chtěli vystřelit. Udělal tedy to samé. A vyšlo to. Trefil jednoho policistu do nohy a ten se svalil na zem. Steve se zasmál, otočil se a začal utíkat. Před ním ale stál policista, který mu zahradil cestu k nějakým dveřím. Teď bylo na čase použít obušek. Steve si ho přehodil z jedné ruky do druhé a když byl skoro u policisty, praštil ho do hlavy. Policista se ale také bránil a když ho Steve bouchal do hlavy, vrazil mu obušek do břicha. Steve to nečekal a svalil se na policistu. Dal mu ránu přímo do žaludku.
Uslyšel za sebou, jak se z různých místností valí další a další policisti, aby zjistili, co se děje.
S vypětím všech sil co nejrychleji vstal, policista, který ještě ležel na zemi ho ale chytnul za nohu. Steve ani chvilku nepřemýšlel, vzal pistoli a trefil policistu přímo do hlavy. Rozběhl se ke dveřím. Ty ale byly zamčené. Nejdřív se je pokusil vyrazit, to ale nešlo. Tak opět použil pistoli, a jako když to dělají správní agenti, zámek rozstřelil. Dveře se otevřely, a za nimi bylo rušné město. Přímo náměstí.
Steve se co nejrychleji rozeběhl ven z města, kde jak doufal, na něj bude čekat Gannen. Čekal tam ale někdo úplně jiný.
Za 20 minut tam doběhl. Šel dovnitř a podíval se, jestli tam někdo není. Najednou ho ze tmy chytila něčí ruka a zacpala mu ústa rukou.
Upír promluvil: „Tak tady jsi ty šmejde,“ zašeptal mu do ucha nějaký Upír s dlouhými černými vlasy, „Sis myslel, že nám utečeš v rukou policistů?!“ Steve se začal bránit, kopat sebou a mlátit, jako to dělal u toho Upíra, co na něj vyskočil z křoví. Ale nebylo mu to nic platné. Upír měl mnohem větší sílu a omráčil ho.

*

„Za každou cenu musíš Steva ochránit! Pokud zemře upíři vás vyvraždí. Pokud nezemře, vyvraždíte je vy. Zabít Steva budou moct Larten, Darren nebo Vandža. Budou mít čtyři šance Steva zabít.“ S každým dalším slovem O. Sudda se Gannen děsil víc a víc. Začínal ho přímo nenávidět a chtěl už to mít za sebou, ale O. Sudd dále pokračoval klidným hlasem, jakoby se nic nedělo: „Nesnažte se někam schovat. Schůzky budou náhodné, takže je jedno kam půjdete. Ke čtyřem setkáním dojde tak jako tak!“
Osmond domluvil. Řekl, že to musí jít říct upírům, aby to bylo fér a po popřání příjemného zbytku dne odešel. Gannen rychle spěchal za Stevem a doufal, že se mu nestalo nic zlého jinak by Upíři vyhráli válku.....

*

Mika právě míhal k hoře a na zádech měl Steva. To budou mít Upíři radost. Chytil jsem polovampýra. A když je ještě tak mladý, mohl by nám říct, kdo a kde je Pán Vampýrů a ještě nějaké další podrobnosti. To všechno se mu honilo hlavou, když zaběhl do hustého lesa pod horou. Už se skoro rozednívalo.
Mika měl pár chvil pocit, že ze na něj ze křoví dívají nějaké obří kulaté zelené oči. Přesně takové, jako má Harkat. Ale proč by ho Harkat sledoval? A navíc je přece v hoře. Ale přesto to vypadá jako kdyby...
Ze zamyšlení ho vytrhlo asi 15 lidičků, kteří se na něj z toho křoví vyřítili. Co to dělají? Naskákali na něj a mlátili ho a kopali, dokud se nemohl hýbat, protože měl zlámané všechny kosti v těle. Miku pohodili v nedalekém lese do nějaké jámy, která, jak to tak vypadalo, byla medvědí.
Celou tuhle tragédii sledoval jeden vlk z povzdálí a rozběhl se směrem k hoře, aby to ukázal Upírům. Cestou ale potkal O.Sudda, který na něj jen mrknul a vlk se svalil k zemi mrtvý.

*

Gannen našel Steva v jeskyni, jak tam spí. Byl rád, že se mu nic nestalo. V tom uslyšel směrem od města jak se sem řítí houf lidí a policistů. Vzal Steva na záda a utekl s ním. Unikli jen tak tak, aby je policisté neviděli. Už se rozednívalo, když přišli do jeskyně, kde bylo asi 100 vampýrů. Byla to jeskyně, kde byla rakev odhalující Pána Vampýrů. Gannen tam vběhl a oznámil všem, že pro ně má velkou novinu. Bohužel jim to nemohl říct teď, protože už bylo skoro ráno. Slíbil, že jim to řekne hned jak se večer probudí. Kdyby jen tušil, že to nebude večer, tak jednoduché. Možná, že už se probudí naposledy...

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by TV-Nora spol.

By Mrs Mann - 3. 5. 2022!


Fakta - Bulvár 113

Arra Plachetová - 6. část
Arra se celá zpocená probudila. Tenhle sen se jí zdál už počtvrté za tuhle noc. Asi před třemi hodinami ukončila trénink s Vanezem a Gavnerem, který už zkoušku jednou absolvoval a teď se s ní mohl podělit o své zkušenosti.
Pořád měla na týlu obrovskou bouli, kterou si udělala v umělém bludišti. Protože věděla, že už neusne, šla za Vanezem, že půjde ještě trénovat. Ale pak si vzpomněla na minulý trénink...

*

„Budeš se trénovat ve vodním bludišti. K Bludišti v Síni smrti teď nemáme přístup,“ říkal Vanez Aře, když stáli před bludištěm, které se rozprostíralo po celé síni.
„A jak mě na tohle chceš natrénovat? Tam si asi těžko budu zapamatovávat znamení po zdech, když tam vidím leda velký - ,“ říkala něco Arra, ale Vanez ji přerušil: „Nech mě domluvit, na tohle se nedá moc natrénovat, ale přece jenom by něco šlo. Většina Upírů tenhle způsob nezná, ale jeden tenhle způsob zkusil.“ Najednou se ve Vanezově tváři objevil výraz naděje.
„A kdo to byl? A co je to za způsob?“ dychtivě se ptala Arra.
„Byl to Larten, kdo na tenhle způsob přišel. A díky němu tenhle úkol udělal i Gavner Zurč.“ Arra se tázavě podívala na Gavnera a ten jí přikývl.
„A co je ten způsob?“ znovu se ptala Arra. Vanez jí ho začal pozvolna vysvětlovat a Aře to pořád přišlo nesmyslnější a nesmyslnější. „Ale vždyť to se nedá udělat!! Je to holé šílenství!!!“ rozkřikla se Arra.
„Šílenství to jistě je, je k tomu potřeba hodně Upířího štěstí, ale když se to podaří, výhra je jistá.“

*

Arra stála proti zdi a mnula si bouli na hlavě. „Kdy už to skončí?“ nemohla myslet na nic jiného.
„Tak běž!!!“ křikl na ni Vanez. Rozeběhla se hlavou proti zdi z kamene, ve které byla vydřena pořádná díra. Arra tvrdě narazila hlavou do zdi. Zeď se otřásla, ale třásla se nějak více než předtím.
„UTEČ OD TÝ ZDI, SAKRA!!!“ ječel Vanez. Upírka vrávoravě odběhla od zdi, která se zřítila. „No, super! Už ti to jde. Většina Upírů, kteří tenhle způsob zkoušeli, dostala otřes mozku už při tréninku, ale ty jsi to zvládla bravurně!“
Povzbudivě se na ni usmál, ale Arra mu úsměv neopětovala, ale zařvala na něj to nejsprostší slovo, co uměla a v duchu ho proklínala za to, že jí o tomhle způsobu vůbec řekl.

*

Při vzpomínce na to ji boule znovu rozbolela. Vyšla ven ze svého pokoje aby zašla za Sebou pro nějakou mast na bouli. Cestou ke skladům nikoho nepotkala, což jí přišlo divné. Když přišla ke skladu ani žádný strážný u něj nestál. To bylo ještě divnější. Zjistila, že sklad je zamčený.
„Ale sklad se přece nikdy nezamykal,“ pomyslela si Arra, „tady něco nehraje...“
Arra prozkoumávala celou Horu, ale nikoho nenašla. „Kde jste všichni!!! Vylezte! Tohle je vážně debilní hra!“
Přišla do knížecí síně. Ani tam nebyli žádní stráže. Přišla až k obřímu dómu. Přiložila ruce na dveře, ale ihned ucukla. Dveře byly rozžhavené do běla. Vůbec nevěděla, co má dělat. Teď už snad zbývalo jen jedno řešení.
Běžela do Síně smrti. Ta jako jediná nebyla zamčená. Otevřela a naskytl se jí strašný pohled...

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 7. 6. 2011!

Arra Plachetová - 7. část
Přímo nad jámou s kůly visely tři klece. A v každé z nich bylo namačkaných asi dvacet Upírů! Ale to nebylo všechno. U zdí byli přivázáni další Upíři. Někteří byli mrtví, někteří živí. Ale to hlavní. Kolem jámy a u zdí stáli samí Vampýři.
„Ale, ale, ale. Kohopak to tu máme. Že by další úlovek?“ otočil se jeden Vampýr.
„Co tu děláte? Máme přece příměří, ne? Pusťte je! Hned!“
„Proč bychom to měli dělat? Příměří sice máme, ale jeden z Upírů ho porušil.“
„Cože?! Co to kecáte? Kdo to byl?“
„Larten Hroozley.“ Ale to už nemluvil Vampýr, nýbrž hlas, který Arra ještě nikdy neslyšela. Zpoza Vampýra vyšel další, ještě podivnější tvor. Měl na sobě žluté holinky, pláštěnku a brýle s tlustými skly. Na krku mu plandaly zlaté hodinky ve tvaru srdce. Měl krátké šedivé vlasy a škodolibý výraz.
„Cože? Kdo jste? A co tu děláte?“ znovu se ptala Arra.
„Osmond Sudd, jméno mé. A Larten opravdu ten zákaz porušil. Zabil sice šíleného Vampýra a taky je to jen řadový Upír, ale ten Vampýr, kterého zabil, byl strážce Rakve Ohně. Vampýři nemají žádné vyšší hodnosti, ale jedna je. A to je právě strážce Rakve. Takže...“ nedokončil Sudd větu.
„ZABTE JI!!!“
Na Arru se vyřítilo asi dvacet Vampýrů najednou. Proti takové přesile Arra neměla šanci.
„Uteč Arro! Dělej!“ zařval na ni dobře známý hlas.
„Vanezi! Co ti je?“
„DĚLEJ! ZDRHEJ!!!“
Naposledy se koukla ke zdi a uviděla u zdi připoutaného Vaneze, Sebu, Lartena a Gavnera. A vedle nich ležela postava, která měla v hlavě zabodnutý meč. Nevšimla si kdo to byl, ale měl šedivé vlasy. To snad ne!
Arra se vyřítila ze síně s Vampýry v patách. Vůbec nepřemýšlela, kam běží. Prostě někam zatáčela.
Jak se sem dostali? A vážně to Larten udělal? Co mám dělat? Nedokázala myslet na nic jiného.
Pak zjistila, že ji nohy nesou přímo do tělocvičen. Vběhla do jedné síně s kladinami a s ringem na karate a bojové sporty. O stěny byly opřené různé zbraně. Vytvořila si nad Vampýry docela slušný náskok.
Podívala se na palcáty u zdi a něco jí napadlo...

*

„Rychle! Najděte ji. Nesmí se ztratit! Běžela někam támhle! Chyťte ji!“ řval Vampýr a ukazoval směrem k tělocvičnám. Vampýři vběhli do tělocvičen. Ale místo ženského jekotu strachu se ozval mužský jekot bolesti. Vampýr se vběhl podívat dovnitř a uviděl, jak se na zemi válejí hromady palcátů a Vampýři. Jen tři to stihli přeskočit, jinak to nikdo nepřežil nebo aspoň nemohl bojovat.
„DO PRDE-“ klel Vampýr, ale větu už nedokončil, protože ho do obličeje praštila dřevěná hůl.
A tak to bylo s dalšíma dvěma Vampýry. Všichni Vampýři se svalili k zemi, až na jednoho, který si všiml, že se k nim na lanech blíží hole a stačil uhnout.
„Těsně vedle!“ zařval Vampýr.
„Myslíš?“ ozval se hlas a zpoza rohu vyběhla Arra a trefila kudlou Vampýra do hrudníku.
Jednoho Vampýra přivedla rána do bezvědomí. Tak ho nebylo problém trefit kudlou. Arra chvilku váhala, jestli je to čestné, ale pak si vzpomněla na mrtvé Upíry a trefila ho do hlavy.
„Takže už jenom tři, co?“ ale to jaksi nebyla pravda. Ze země vstávali pouze dva vampýři, kde je teda ten třetí? Odpověď jí přišla hned po otázce. Zezadu jí prosvištěla kolem hlavy kudla.
„Tady jsem!“ zaječel Vampýr, když se Arra otočila. Napřáhl se mečem a mířil jí na hlavu. Arra jen taktak stačila uhnout dobře mířené ráně.
Arra byla naprosto beze zbraně. Neměla se čím chránit, tak jenom uhýbala. Všechny dýky jí už došly. A to k ní ještě zezadu přicházeli zbylí dva Vampýři. Arra naznačila pohyb vlevo a když Vampýr vrazil meč tam, kde před chvilkou stála, utekla na opačnou stranu. Bohužel si nevšimla, že běží proti zdi a narazila do ní hlavou.
„No konečně jste tady, už jsem myslel, že nepřijdete, koukněte, co nám udělala.“ Arra vstala a otočila se. Do síně vběhlo dalších 8 Vampýrů. A za nimi Osmond Sudd. Ale ta rána Arru přivedla k nápadu. Arra zvedla ruce nad hlavu, na náznak, že se chce vzdát.
„No vidíš, že to jde. Tak sem pojď a když budeš hodná, možná tě nezabijeme. Ale žádný hlouposti, nebo...“ vyhrožoval Vampýr a pohladil čepel svého meče. Upírka pomalu přicházela k Vampýrům se zvednutýma rukama. Byla asi pět metrů od Vampýrů a 6 metrů od zdi, když zařvala:
„JESTLI MĚ CHCETE ZABÍT, BUDETE MĚ NEJDŘÍV MUSET CHYTIT!!!“ Arra se otočila a rozběhla se svou Upíří rychlostí proti zdi. Vampýři se rozběhli za ní, což Arra předpokládala. Už byli těsně u ní, když Arra vrazila hlavou do zdi. A jak doufala, zeď se začala bortit přímo na Vampýry. Arra v poslední chvíli stačila uskočit, ale od rány do zdi padla do bezvědomí.

*

Probudila se asi za pět minut. Všude bylo ticho. Ležela těsně vedle hromady kamení a Vampýrů.
Vstala, ale hned zase upadla od bolesti hlavy. Potom už ale vstala doopravdy a šla prohledávat mrtvé Vampýry. Jeden jí ale chyběl. Kde je?
Najednou ji praštila dřevěná hůl do hlavy. Svalila se na zem a uviděla za sebou krvavou nachovou tvář.
„A mám tě, ty svině!“ Přiložil jí kudlu ke krku a zařezával ji čím dál hloub a hloub. „Teď tě zabiju. Ty,už nikdy žádného Vampýra nezabiješ. A jen abys věděla, kdo tě zabil... Mé jméno je Glalda.“
Napřahoval se s kudlou, když mu najednou kolem hlavy prolétl šuriken.
„Vandžo! Díky!“ řvala Arra, když se Glalda zvedl a začal utíkat.
„Jednou tě zabiji! TO TI PŘÍSAHÁM! VZPOMEŇ SI NA TO, AŽ TI VRAZÍM KUDLU DO BŘICHA!“
S těmito slovy odběhl ze síně.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 14. 6. 2011!

Searched by potihcpd - 2. 5. 2022!
návštěvníků stránky
celkem403 930
tento týden419
dnes180