Svet-Stranek.cz
Naši reportéři nikdy nelžou!
TV - Nora

Larten Hroozley - 5. část (larten 'rooslei - 5. tsast):Naši reportéři nikdy nelžou!

Larten Hroozley - 5. část (larten 'rooslei - 5. tsast)

Larten Hroozley, učitel Darrena Shana. V upíří hoře se mohl stát knížetem. Je to taky "snoubenec" Arry Plachetové. Učedník Seby Nilla a kamarád všech upírů v hoře. Jeho největší přítel je Gavner Zurč. Později se z něj stal také tzv. Lovec Soumraku s Darrenem a Vandžou Pochodem. Ta jizva, co má na pravé tváři, není ani z boje s vampýrem a ani s divokým zvířetem. Je totiž od čarodějnice. Když se totiž pan Hroozley jednou trošku víc napil, tak chtěl čarodějnici políbit a ona ho škrábla.

larten 'rooslei, utsitel tarrena s'ana. v upiri 'ore se mo'l stat knisetem. ie to taki "snoupenets" arri plaketove. utsetnik sepi nilla a kamarat vsek upiru v 'ore. ie'o neivetsi pritel ie kavner surts. posteii se s nei stal take tsv. lovets soumraku s tarrenem a vantsou pokotem. ta iisva, tso ma na prave tvari, neni ani s poie s vampirem a ani s tivokim sviretem. ie totis ot tsaroteinitse. ktis se totis pan 'rooslei ietnou trosku vits napil, tak ktel tsaroteinitsi polipit a ona 'o skrapla.
Larten Hroozley - 5. část

Lartenovi projela břichem bolest, jakou nikdy ještě nezažil. Cítil, jak mu kůl vtrhl do žaludku a prorazil ho. Cítil, jak mu teplá krev promáčí už tak rudý plášť a jak se mu prolévá po celém těle. Už věděl, jaké to je umírat. Bylo to přesně takové. Cítil, jak mu odcházejí smysly. Viděl pouze bílé a černé fleky. Slyšel jenom nějaké huhňání. Něco jako „ATENE!!!“ Občas se mu trošku zostřil zrak a viděl nad sebou černé oblouky, které se skláněly velmi těsně u něho. Jeden z nich se ho dokonce dotýkal na rtech. Potom uslyšel pár svištění a zběsilé výkřiky hrůzy. Nemohl se hýbat. Všechny černé oblouky najednou zmizely, pouze jeden se nad ním skláněl. Potom ale přiběhl další a odvedl toho, co se nad ním skláněl. potom další svist a nějaká tekutina mu začala promáčet rameno. Potom se k němu přiblížil další oblouk a ucítil, jak mu něco dýchá na rameno. To bylo to poslední co cítil.
Najednou s ním jakoby něco trhlo a on „vyšel“ ze svého těla. Začal stoupat vzhůru. Pak se mu vrátil zrak. Tak to bylo vždycky v černobílých pohádkách, na které se díval jako malý. Otočil se a díval se na sebe jakoby ze shora. Viděl sám sebe. Nic jiného. Jakoby ležel na černé ploše.
Poté se otočil znovu a díval se na hvězdy. Stoupal pořád výš a výš. Naposledy se otočil a pak odešel do ráje.

*

Před třiceti minutami.
Darren, Harkat, Vandža a Arra běželi lesem podle Lartenových stop. Vandža měl na zádech Darrena a Arra Harkata. Oba dva míhali. Sledovali ho takhle už asi dva týdny. Teď ale měli tu správnou stopu. Narazili náhodně na stopu jeho krve na nějaké staré babičce, která šla parkem. Doběhli až na pole. Tam si už museli odpočinout. Arra už nestačila tempu Vandži. Sundala si Harkata ze zad a na chvilku si sedla.
„Musíme jít dál Arro. Nesedej si. Pak už se nezvedneš,“ řekl Vandža a začal zvedat Arru. Ta se mu vzpírala.
„Už nemůžu. Nechte mě tady. Běžte dál. Doženu vás podle stopy," řekla a vytrhla se mu. „Ale ne. Ty to zvládneš. Jen musíš...„ říkal Vandža, ale větu nedokončil protože Arra najednou vyjekla : „TICHO!!!“
„Co je! Nech mě domluvit. Chci ti jen poradit sakra!“ zařval Vandža.
„Ale ne. Buď sakra ticho. Slyším výstřely. Támhle odtamtud,“ řekla Arra a přitom ukazovala směrem k lesu.
Vandža se rozběhl směrem k lesu a hned za ním Darren. Arra pořád seděla na zemi a nemohla vstát. Přiběhl k ní Harkat a pomohl jí vstát. Oba dva se potom rozeběhli za Vandžou a Darrenem směrem k lesu za zvuky boje.
Cestou se domluvili, co udělají. Darren si vyleze na strom a Arra taky. Harkat bude s Vandžou ve křoví a vyběhnou na útočníky. Arra si vylezla na strom a podívala se dolů na houštinu. Něco se tam dělo, ale neviděla to pořádně. Najednou už ale ze stromu seskočil Darren a s vražednými slovy se vrhl doprostřed dění na houštině. Tohle je ta správná chvíle! Arra ani chvilku neváhala, vytáhla meč a seskočila ze stromu. To co viděla uprostřed těch stromů, se jí v hlavě bude promítat dokonce jejího života. Na zemi ležel Larten a měl v sobě krvavé průstřely, vedle něj seděl Pán vampýrů s pistolí v ruce a vedle vampýra leželo mrtvé tělo s kulkou v hlavě. Jak může vampýr střílet? Ale v druhé ruce držel ještě něco jiného. Držel v ní dlouhý, ostrý, dřevěný a vražedný KŮL! A než Arra stihla něco udělat, vampýrovi došlo, že tohle už nevyhraje a tak už se otáčel a zvedal ze země. Pak se ale na pár setin zarazil, jakoby přemýšlel, usmál se, otočil se a vrazil Lartenovi kůl do břicha!
Lartenovi se zamlžily oči a hlava mu spadla na zem. V jeho zamlžených očích bylo najednou prázdno. Už tam nebyla ta bojovná jiskra, jako dřív. Už tam bylo pouze prázdno.
Steve odmihl do křoví a zmizel. Vandža po něm ještě stihl hodit šuriken, ale netrefil se.
Arra doběhla k Lartenovi a sedla si k němu. Vandža s Darrenem si klekli k ní. Darren se rozbrečel. Harkat pouze stál opodál a jeho zelené oči se najednou zakalily. A i když to u lidičků není možné, ukápla mu slza z oka. Arra ani chvilku neváhala a Lartena políbila. Líbala ho tam asi minutu. Nemohla přestat. Brečela a líbala ho tam, v místě kde mu ten vampýr prohnal kůl břichem a zavraždil ho. Najednou se z křoví něco vyhrnulo. Bylo to snad ještě hnusnější a vražednější stvoření, než jakýkoli Vampýr.

*

Byl to ten nejpodivnější „člověk“, jaký kdy existoval. Měl žluté holinky, žlutý kabát, žlutou buřinku a na krku hodinky ve tvaru srdce. „Vítám vás v mém království smrti. Byl bych rád, kdybyste se seznámili s mojí menší armádou,“ řekl O. Sudd. Potom dal u levé ruky ukazováček a prostředníček k sobě, vložil si dva prsty do úst a zahvízdal.
Chvilku se nic nedělo. Zničehonic se ale všechny stromy jakoby rozplynuly a nebe se zabarvilo do ruda. Žádné mraky, žádné slunce. Půda byla jakoby suchá. Jako kdyby nastal Konec světa. Ale to nebylo to nejhorší. Z nebe začalo pršet. Ale nebyl to normální déšť. Z nebe kapala krev! To úplně nejhorší se ale rýsovalo v dáli. Byly tam obrysy obřích čtyřnohých tvorů s červenou kůží, s dlouhými vražednými drápy a rohy a každý měl pár křídel. Najednou přešli z běhu do letu. Roztáhly svá křídla, která měla asi 4 metry rozpětí a s dlouhým táhlým výkřikem se vznesli do vzduchu. Jakoby místo nebe byli jen ti DÉMONI.
„SEZNAMTE SE S MOJÍ MENŠÍ ARMÁDOU!!!“ zaječel ten vražedný a krutý kliďas a sám Osud!

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 17. 11. 2020!


larten 'rooslei - 5. tsast

lartenovi proiela prikem polest, iakou nikti ieste nesasil. tsitil, iak mu kul vtr'l to salutku a prorasil 'o. tsitil, iak mu tepla krev promatsi us tak ruti plast a iak se mu proleva po tselem tele. us vetel, iake to ie umirat. pilo to presne takove. tsitil, iak mu otkaseii smisli. vitel pouse pile a tserne vleki. slisel ienom neiake 'u'nani. netso iako „atene!!!“ optsas se mu trosku sostril srak a vitel nat sepou tserne oplouki, ktere se sklaneli velmi tesne u ne'o. ieten s nik se 'o tokontse totikal na rtek. potom uslisel par svisteni a spesile vikriki 'rusi. nemo'l se 'ipat. vsekni tserne oplouki naietnou smiseli, pouse ieten se nat nim sklanel. potom ale pripe'l talsi a otvetl to'o, tso se nat nim sklanel. potom talsi svist a neiaka tekutina mu satsala promatset rameno. potom se k nemu priplisil talsi oplouk a utsitil, iak mu netso tika na rameno. to pilo to posletni tso tsitil.
naietnou s nim iakopi netso tr'lo a on „visel“ se sve'o tela. satsal stoupat vs'uru. pak se mu vratil srak. tak to pilo vstitski v tsernopilik po'atkak, na ktere se tival iako mali. ototsil se a tival se na sepe iakopi se s'ora. vitel sam sepe. nits iine'o. iakopi lesel na tserne plose.
pote se ototsil snovu a tival se na 'vesti. stoupal porat vis a vis. naposleti se ototsil a pak otesel to raie.

*

pret tritseti minutami.
tarren, 'arkat, vantsa a arra peseli lesem potle lartenovik stop. vantsa mel naa satek tarrena a arra 'arkata. opa tva mi'ali. sletovali 'o tak'le us asi tva titni. tet ale meli tu spravnou stopu. narasili na'otne na stopu ie'o krve na neiake stare papitstse, ktera sla parkem. tope'li as na pole. tam si us museli otpotsinout. arra us nestatsila tempu vantsi. suntala si 'arkata se sat a na kvilku si setla.
„musime iit tal arro. nesetei si. pak us se nesvetnes,“ rekl vantsa a satsal svetat arru. ta se mu vspirala.
„us nemusu. nekte me tati. peste tal. tosenu vas potle stopi," rekla a vitr'la se mu. „ale ne. ti to svlatnes. ien musis...„ rikal vantsa, ale vetu netokontsil protose arra naietnou viiekla : „tiko!!!“
„tso ie! nek me tomluvit. ktsi ti ien poratit sakra!“ sarval vantsa.
„ale ne. put sakra tiko. slisim vistreli. tam'le ottamtut,“ rekla arra a pritom ukasovala smerem k lesu.
vantsa se rospe'l smerem k lesu a 'net sa nim tarren. arra porat setela na semi a nemo'la vstat. pripe'l k ni 'arkat a pomo'l ii vstat. opa tva se potom rosepe'li sa vantsou a tarrenem smerem k lesu sa svuki poie.
tsestou se tomluvili, tso utelaii. tarren si vilese na strom a arra taki. 'arkat pute s vantsou ve krovi a vipe'nou na utotsniki. arra si vilesla na strom a potivala se tolu na 'oustinu. netso se tam telo, ale nevitela to poratne. naietnou us ale se stromu seskotsil tarren a s vrasetnimi slovi se vr'l toprostret teni na 'oustine. to'le ie ta spravna kvile! arra ani kvilku neva'ala, vita'la mets a seskotsila se stromu. to tso vitela uprostret tek stromu, se ii v 'lave pute promitat tokontse ieii'o sivota. na semi lesel larten a mel v sope krvave prustreli, vetle nei setel pan vampiru s pistoli v rutse a vetle vampira leselo mrtve telo s kulkou v 'lave. iak muse vampir strilet? ale v tru'e rutse trsel ieste netso iine'o. trsel v ni tlou'i, ostri, treveni a vrasetni kul! a nes arra sti'la netso utelat, vampirovi toslo, se to'le us nevi'raie a tak us se otatsel a svetal se seme. pak se ale na par setin sarasil, iakopi premislel, usmal se, ototsil se a vrasil lartenovi kul to prika!
lartenovi se samlsili otsi a 'lava mu spatla na sem. v ie'o samlsenik otsik pilo naietnou prastno. us tam nepila ta poiovna iiskra, iako triv. us tam pilo pouse prastno.
steve otmi'l to krovi a smisel. vantsa po nem ieste sti'l 'otit suriken, ale netrevil se.
arra tope'la k lartenovi a setla si k nemu. vantsa s tarrenem si klekli k ni. tarren se rospretsel. 'arkat pouse stal opotal a ie'o selene otsi se naietnou sakalili. a i ktis to u lititsku neni mosne, ukapla mu slsa s oka. arra ani kvilku neva'ala a lartena polipila. lipala 'o tam asi minutu. nemo'la prestat. pretsela a lipala 'o tam, v miste kte mu ten vampir pro'nal kul prikem a savrastil 'o. naietnou se s krovi netso vi'rnulo. pilo to snat ieste 'nusneisi a vrasetneisi stvoreni, nes iakikoli vampir.

*

pil to ten neipotivneisi „tslovek“, iaki kti eksistoval. mel slute 'olinki, sluti kapat, slutou purinku a na krku 'otinki ve tvaru srttse. „vitam vas v mem kralovstvi smrti. pil pik rat, ktipiste se sesnamili s moii mensi armatou,“ rekl o. sutt. potom tal u leve ruki ukasovatsek a prostretnitsek k sope, vlosil si tva prsti to ust a sa'vistal.
kvilku se nits netelo. snitse'onits se ale vsekni stromi iakopi rosplinuli a nepe se saparvilo to ruta. satne mraki, satne sluntse. puta pila iakopi suka. iako ktipi nastal konets sveta. ale to nepilo to nei'orsi. s nepe satsalo prset. ale nepil to normalni test. s nepe kapala krev! to uplne nei'orsi se ale risovalo v tali. pili tam oprisi oprik tstirno'ik tvoru s tservenou kusi, s tlou'imi vrasetnimi trapi a ro'i a kasti mel par kritel. naietnou presli s pe'u to letu. rosta'li sva kritla, ktera mela asi 4 metri rospeti a s tlou'im ta'lim vikrikem se vsnesli to vstuku. iakopi misto nepe pili ien ti temoni.
„sesnamte se s moii mensi armatou!!!“ saietsel ten vrasetni a kruti klitas a sam osut!

to pe tsontinuet!
all rik'ts reservet! ©2009 pi tsusatalon spol.

pi Mrs Mann - 26. 12. 12!
návštěvníků stránky
celkem279 353
tento týden190
dnes190