28. března 2009 v 19:31
or, esperanto ma njjednossi zpusob odvozovani z sek. a ctou zmenou jpravda, ce dctes vsude. pred 150 lety tbyla anglie, ta po ww2 padla a ajinu drzi usa. jazyk zavisi na velmoci, az nbude stat v kerym smluvi anglicky na vrkolu, anglictina sstahne. a i dyz cinu v poctu prectihne indie, cinske vyrobky vidis vsude, indicke moc n. cina bude porad silnejsi nez indie, ekonomicky i vojensky a tzbude mit nekolik desitek milionu min obyvatel zas az tolik nrozhodne.
vecina vynalezu, hm, ctim souvisi. vedci z anglicky mluvicik zemi maji vyhodu oproti ostatnim. zatimco nadani lide odsud smusi umorne ucit anglicky aby sv zivote prosadili, nadani britove a amici smuzou zatim plne venovat svemu oboru, coz sjiste projevi na vysledcik. pride vam cpravedlive?
a anglictina nni lehky jazyk. lehke sou zacatky, ae naucit sanglicky na dobre urovni spodari malokomu. a na zjednoduseni fonetiky snspolehej, tnpride, zadny jazyk snrad prizpusobuje, hlavne dyz jvedouci. spis sprizpusobi ostatni jazyky ajine. tjzas duvod pro ceske vlastence, aby spriklonili spis k esperantu, pac jinak cestinu postihne anglofonni deformace.
eau, nni tblbost ani 1. vecina lidi zije prilis pritomnosti, ndkaze sprectavit, zneco cjdneska samozrejme (vedouci postaveni ajiny a usa) muze byt za par desitek let jiz minulosti. konkretne zde pred 30 lety byla rozhodujici rustina a cssr zaviselo od sssr n od usa. sekno smeni, kazda velka rise padla. dominance spanelska trvala sotva 100 let, pak nastoupila francie, kerou postupne vytlacovala britanie. ta spak utkavala s ruskem a nemeckem. za te doby zrozlicne menilo postaveni mnoha jazyku. britove ww2 projeli, postaveni britanie bylo podkopano, ae anglictina sudrzela diky nove dominanci usa. uz tpres 60 let. usa nyni prohravaji valku v afghanistanu, rapidne klesa podpora svetoveo verejneo mineni (i v preneseni, nvm jak vy, ae na spoluzacik sme ss byvalou tidou bavili o valce izrael-hamas a nido nni pro izrael) na blizkem vykode budou americani vytlaceni a navrk ziska iran. tj ted 1, ok, nver tomu, ae budes jeste v dobryk letek, dyz usa nbude prvoradou velmoci a nasledne pocitis zs ajinou, kerou te v dectvi kazdy nutil ucit, kera v te dobe hybala celym svetem a bez kere snido nobesel, suz nvystacis.
potihcpd, cerpam z vice stranek, esi mi sem das naky odkaz klidne skouknu. ae precti sodborne knihy o postaveni ajiny, uvidis zmam pravdu.
400 let?!? prd... v roce 1609 anglictina rozhodne nbyla svetovym jazykem! tuz sem rikal realistovi, rekneme, zdvestfalskeo miru (1648) byla spanina. spanelsko ztratilo velmocenske postaveni mirem v cakak roku 1748, na konci valky o rakouske dedictvi. v ty dobe jiz dlouho dominovala francouzstina. ajina szacala dpopredi dstavat koncem 17. stoleti, ae porad bses spis dmluvil francouzsky v nemecky. porazka francie v sedmilete valce a tim vic v napoleonskyk valkak vynesly britanii vys. od kongresu dkrymske valky bylo hlavnim souperem britanie rusko a az v teto dobe bsdalo mluvit o tom, zajina byla prvim svetovym jazykek. tzn jt200 let a ctim, zpo sjednoceni nemecka (18. 1. 1871) byla ajina vazne ohrozena nemcinou. a v ty dobe uz vznika i esperanto (jako srovnani - esperanto nni o moc mlacio nez dominance ajiny). britanie byla dww2 prvorada velmoc. pak usa a rusko. dyby studenou valku vyhrali soveti, mluvio bsdnes rusky. dyt stvemnte, sance nbyly az tak nvyrovnane, sice komunismus byl nfunkcni a sssr studenou valkou trelo 5x vic nez usa, tak nbylo az tak npravdepodobne, ztzvitezi. sem samozrejme rad, zssssr rozpad. ted mame tedy ajinu, pac svet jveden usa. az nbude, nbude tu ani anglictina.
n, v eo bnvznikli odkylky, pac bsnim mluvila jen na mezinarodni urovni, tudiz bnbyl prostor k vzniku odkylek. nareci svyvyji postupne, esperanto sza tek 120 let nzmenilo (vyjma pridani novyk slov smozrejme). a espernto bpak uz npadlo. sice uznavam, zdyz by padla evropa, kere bbylo jazykem tak mozna, ae ok lehkeo jazyka, kery skazdy v pohode nauci ssvet odpouta hur nez od jazyka, kery jznatelne tezsi a krom tho zvyhodnuje nejaky narod. eo jneutralni, tedy nbude moc duvodu proc sho zbavit. a esi pocitame 100 az 200 let pro svetovost jazyka, tak diskuze o pad esperanta bprobirala natolik vzdalenou dobu, zzde nma cenu o tom mluvit, zatimco ztrata pozice ajiny sjiz blizi a az budeme stari, anglicky suz na svetove urovni mluvit nbude.
hee, 50 let vypada na 1. pohled asi malo, zvlast dyz ja mluvim o 30
ae jtotazka 3 generaci. muj deda a babicka numi anglicky ani 1 a ti afghansti take urcite numeli. z myk rodicu umi tata, mama n. tdkazuje, z rozhudnejsi jrozdil generaci. esi my v ramci evropske intagrace zvolime esperanto, jv pohode mozne, zbehem 2 generaci stv klidne povede prosadit. ja vim, zzakazat vyuku ajiny jblbost, tnni ani cil esperantistu. kolik z tek 10 mil ceku umi anglicky? urcite nido pod 15 a ani par let potom n, pac tjpouze uceni a pro aktivni komunikaci zcela nzrale. vecina lidi nad 60 suz anglicky ucit nce. a zte jiz dcl uzke skaly 20 - 60 let jcca 60% lidi, keri pracuji tak, zajinu npotrebuji v proste nmaji na cji naucit. scpocitej, i dybykom sv vypoctek troku sekli, dojdem k 20%, 1 petine ceku. tzn 2 000 000. hee, tfak nni moc, zrovna 2 000 000 jesperantistu na svete. a esi toto povazujete za dobu vrkolu ajiny, tak 20% jhodne slaby...
ja nvm de bude za 100 let, ae vm, zsnbude mluvit anglicky, zase 100 jmoc kratka doba na vysridani 2 jazyku, tedy bude smluvit tim cpride po ajine. a s tim dmluvenim tnni az takovy problem. jedine v pristi generaci, kera bude prectavovat prekod. jak uz sem rek, nasi vnukove jiz ajinu potrebavat nbudou, jako my dneska npotrebujes eo. tedy skytaj tnase deti
j, komunismius skonci, jenze problem jv tom, zcinanum stlibi, taze revoluce nni az tak v dhlednu. a cinane sou dost uzavreny narod. hee, sou jeden z mala narodum sveta, kery evrope npodlehl, indie ano. a jak sem jiz rek realistovi, indie cinu prectihne v poctu, ae nikoliv v ekonomice a armade. trh jzaplaven ciskymi vyrobky a opravdu, na bezne cinske ulici sanglicky ndmluvis, ani nahodou. cina npodlehne, latinku nidy nprijme. zde sobavam, zi dyby bylo dominantni lehco eo, cina bude stale cinska. proto hrozbu cinstiny npodcente
latina nni neutralni. latina jromanska, zasobou, gramatikou i fonetikou. latina jtradicni jazyk evropy, jeji cesne misto bude vzdy, i v potencialni dobe esperanta. a eo ma dost vyrazu. i dyz obcas divnyk. treba internet srekne interreto. hmmm, na 1 stranu juplne de*ilni, zstakoveto mezinarodni slovo rene jinak, na druhou ae jtobrovske pozitivum, pac inter - mezi, reto - sit. tdkazuje snadne odvozene a nustupnost esperanta. zatimco v cesku spouzije internet misto mezisit a ten do umi jen cesky, svyznam slova inernet nodvodi, v eo j. v eo nni proble skerekoliv slovo odvodit.
ja byk nprestal. ste strasne tvrdohlavi, nvm cim jt
nrek sem zeo ajinu trumfne. kazdopadne ajina bude trumfnuta a jna nas, abykom urcili cim. tedy proc nvybrat.
a nzni az tak strasne. www.youtube.com/watch?v=5swk95Fg1fM&feature=related posudte sami.
eo nvymiti ostatni jazyky. a na maratonu klidne muzem pokracovat
or: emeralodo!!!???!!!
ESPERANTO... pcl
tyjo, sfak puk, k cemu delat dalsi novy jazyk? eo ma "opravdu lehkou moznost odvozeni slovicek" "opravdu primitivnim zpusobem." jako nic lepsio uz nvymyslis. a s tou revoluci tprehanis. az tak klicova nbude. a v ty dobe tbude spis eu a rusko, usa uz asi n.
) by se fakticky dalo nejak zjednodusit a v jednoduchosti je sila! takze esperanto by nejspis stejne nebyl mezinarodnim jazykem, protoze nema podporu zadneho naroda. Snad jenff.
