27. března 2009 v 23:29
ete k anglictine:
ajina jnpokybne njrozsirenejsi svetovy jazyk (i dyz cinsky a spanelsky mluvi vic lidi, sou mene svetove nez ajina) svetovost jazyka zavisi od nekolika faktoru, ae jednim z dulezityk jmoc statu, kery jim mluvi. kere staty mluvi anglicky? n, jjik vic, ae tim tahounem anglictiny v svete asi nbude jizni afrika, z?
pozici ajiny drzi npokybne usa, jine staty (britanie, kanada [zde pozor v njvyspelejsim quebecu prevlada franina]) i dyz sou take vyznamne, ndkazali bpostaveni ajiny hajit. nce smi ted probirat velmocenske postaveni usa, tbyk moc odbocil, jen reknu, zspredpoklada, zusa dcca 30 let padnou. tedy v 1/2 21. stoleti uz ajina dominantni nbude. njlepsi predpoklady bmela cinstina. cina jiz delsi dobu vzoruje latince a esi v tomto trendu tek 300 vydrzi, tak pak svecina sveta, kera jzvykla na latinku a evropske jazyky njen zbude muset ucit cinsky, coz nni zrovna njjednodussi jazyk, ae i pismo, kere scele nido nmuze nucit a aby smohli aespon percist noviny musi snaucit cca 20 000 znaku (oproti 26znakove zakladni latince...pcl
) evropa jtted na vzestupne ceste. usa pomohly rozdelene evrope na nohy a za 30 let az pozice naseo americkeo spojence padne sbude muset evropa postavit definitivne na vlasni nohy, jvidet znyni dela jen nsmele krucky, avsak uz prece nni takovym poskokem usa jak byvala driv. n, kazdopadne evropa bude mit v te dobe velmi dobrou pozici, rekneme srovnatelnou s cinou. jenze miliarda (za 30 let uz jiste vic) lidi v cine mluvi cinsky, pul miiardy evropanu (v te dobe uz rekneme temer miliardy s ohledem, zseu dale rozsiri) mluvi vice nez 20 jazyky, tedy cinstina srozhodne prosadi lepe. v tomto smeru jzbytecne sspolehat na tzsikni budou umet anglicky a tak tuz navzdy zustane. jiz ted slide uci cinsky. ajina skytla po ww1, predtim byla dominantni nemcina ci jindy francouzstina. doba smeni, behem ww2 museli sikni evropane umet o5 nemecky, jinak byli v keli. deli nas od nik jen 2 - 3 generace, jen 60 let. za onek 30 let, v dobe, kerou zde rozebiram, v dobe, dy ajina padne uz bude dalsi generace pripravena nahradit tento jazyk jinym. a dalsi jiz jim bude mluvit. tedy, nasi vnuci budou mluvit jazykem x tak, jako my ajinou, budou sho bezne ucit v skolak, budou jim psany "cool" napisu na netu. nase deti, jejik otcove, budou ti, do v dobe padu ajiny budou prectavovat generaci prekodu z ajiny na jazyk x. ae generace, kera zvoli jazyk x sme my!! jjiste zajina padne, o tom nci diskutovat cnad pokopite a vzdate stho hloupeo nazoru, zsted bude po stovky let mluvit anglicky, pa tuz budou sikni umet. tjvazne kec. tedy zvazme, cim, sbude mluvit dyz ne ajinou. a do z nas zde ce cinstinu?
ted duvody proc esperanto
grandajn piedojn - dyz novladate dobre slovni zasobu zapadoevropskyk jazyky, stezi pridete na tctznamena. ae dyz znate nekolik malo zakladnik pravidel esperancke gramatiky, vite, zsjedna o 1 adjektivum a 1 substantivum, oboje v akuzativu pluralu (pro hloupejsi: o prodavne a poctatne jmeno, oboje ve 4. pade mnozneo cisla) ete s tim, zkoren adjektiva, tedy "grand" vam jiste napovi, ztjneco v smyslu velky. piedo jnoha v smyslu kodidlo. mi vidas grandajn piedojn - vidim velke nohy, nvm, proc sem szvolil zrovna tento priklad.
predpokladejme, zznate dkonale anglickou i esperanckou gramatiku, ae numite vubec zadny slovo. ted dstanete slovo "work" nvite ctj. tnmuze vedet ani anglican. work -prace, pracovat, pracovni jtsubstantivum, adjektivum i verbum zatoven. dyz dstanete v esperantu slovo "labori" vite, z na "i" konci slovesa a pokud znate koncovky -is, -as, -os, dkazete toto sloveso vycasovat v sek casek v kazde osobe (ok, za predpokladu zzname osobni zajmena, ae tbyste museli i v ajine), dale zamenou "i" za "o" ziskate od verba pracovat substantivum prace, zamenou za "a" adjektivum pracovni. veskere dalsi tvary, rozlicnyk slivni druhu sou utvarene az matematicky presny systemem pripon a predpon. v eo nni jedina vyjimka, taze dyz s v nem zaucite 1 slovo, okamzite svam tznasobi asi 20x v 30x, dle ruzmnyk smysluplnyk kombinaci pripon a predpon. v jinyk jazycik takto jednoduse nasobit slovni zasba nde. od kazdyo slova sutvorite jen nekolik njblizsik slov a i tza cenu nauceni sspousty npravidelnosti a vyjimek (ajina ma 370 pouzivanyk npravidelnyk sloves, s npouzivanymi az temer 500, eo ani 1)
dalsi kapitolou jvyslovnost. zrovna ndavno sme meli na ajine dcl srandu z tho, jak nam vanisova predvadela spoustu tek anglickyk "blicik" samohlasek. cet sem, zjik ma kolem 20. konkretne ajina jna fonetiku njhorsi jazyk vubec!!! jiz minule sem tvysvetloval na prikladu odkoukaneo z stranekwww.elingvo.eu/cz/uvodni-strana v nekerem clanku. jak bste precetli v ajine -oo- ? vecinu asi napadnu jako prvni dlouhe u. ok (treba pool) ae jak srekne krev. n, ehm... blood
odpovi zahanbene nedo a pripousti, stmuze cist i jako a. na jak srekno podlaha... ok, ok, rekne nedo, ajina jde*ilni, 2 stejna pismenka cist 3 zpusoby (bte floor, cteno s dlouhym o) tedy -oo- scte jako a, o, u... uzasne, z? mame 3 hodiny ajiny tydne, dybyste su kazdyo novyo slova zamysleli, jak bscetlo cesky, dsli bste k preqapive prijemnemu zjisteni, zcestina i slonenstina sou az a zmekcovani a mnou noblibenou sprezku "ch" dkonale foneticke a sou jedny z njfonnetictejsik jazyky vubec (zde potihcpde vidis, zesi stnaky jazyk zaslouzi, rad hopoqali, jenze slovanske jazyky z hlediska jednofukosti gramatiku nanstesti opravdu nde v mnoha vecek qalit
v nekolika kapitolak ajiny byl rozhovor, v kterem musela sue v nedo jiny hlaskovat svoje jmeno, ok, tja musim taky, pac ja mam nobvykle jmeno, ae jinak vy nmusite. diky ceske fonetice kazdy jiny cek pozna jen po prvnim vysloveni jmena bez hlaskovani, jak svase jmeni pise. tomu jtak ostatne v mnoha jazycik, na moje preqapeni ji spanina dcl hodne foneticka, tak proc sza jazyk mezinarodni komunikace vybrat ten, v kerem ani nvs, jak spise slovo, kere zrovna slysis.
esperanto ma 5 samohlasek - aeiou, nma zadne blici spamy. nma tam vubec nic nfonetickeo. i dyz esperantu de malo veci vytknout, tak nekolik prece jen de, n fonetika mezi ne npatri. bez nadsazky a zcela popravde mozno rict, zesperanto dsahlo DOKONALE FONETIKY.
dalsim z argumentu proti esperantu byva jeo umelost. cjspatne na umelyk vecek? prida vam snad umela hmota a plasty jako spatny napad? z ndavne diskuze o rope vim, zn. ohledne umeleo jazyka jtpodobne. prirozene jazyky svyvyjeli dlouha staleti, jiste, diky tomu maj delsi tradici nez eo (i dyz 120 let taky uz nni nak malo) ae sou tezke. eo j10x lehci, tedy bud sho naucite 10x rykleji v s 10x mensimi naklady v 10x dukladneji, kazdopadne v 1 z tekto veci j10x lepsi nez prirozene narodni jazyky. ty sou plny spousty vyjimek, esperanto jjik baveno. a i dyz sam uznavam zsou i hezci jazyky nez eo, ani eo nin hnusny jazyk a prece jen dyz ho budete umet, uslysute i tu libozvucnost.
jspousta jinyk planovyk jazyku, ae ty snkytli, moh byk sem dat nake odkazy, ae nvm, esi bje nedo kopiroval, dyztak mi reknete a ja je dspamdiskuze dam. z nik vyplyva zeo smezi jinymi planovymi jazyky prosadilo pravem, jdobre 1duke, idei efektivnio planoveo jazyky szsek tekto priblizje njvic
ted svratim k zacatku: esi svybereme pro nase potomky jako jazyk x esperanto, bude tnjlepsi reseni jake muze byt. cinstina jmnohem komplikovanejsi nez eo a krom tho, budem moct zustat u milovane latinky. dyby seo stalo evropsky jazykem, npokybne bsprosadilo v souvislosti s postavenim eu i na svetove urovni. ma slovni zasobu zapadoevropskou, fonetiku a cast gramatiky slovanskou a zbytek gramatiky i jakousi obecnou strukuru asijskou, cimz bude idealni njen pro evropany ae i pro ty, cnmluvi evropskym jazykem, tedy zejmena pro asiaty.
tjtak vse, sem priraven v teto diskuzi pokracovat. dyztak tpotihcpde ber jakop clanek
v tmuzes mezi clanky i skopirovat
ps: sekno bylo psano ukazovackem a prostrednickem prave ruky
pcl
Navic lidstvo se musi rozhodnout mezi tezkym jazykem(ten jim umozni dokonale vyjadrovani a pochopeni vazn., velke lteraty a jine) a lehkym jazykem (ten ma taky sve vyhody:lehke vajadrovani 90 procentni pravdebodobnost ze jim bude mluvit cely svet, a hl. jeji prakticnost velky prostror pro zbytek pameti, nemyslite ze je zvlastni ze vetsina vynal. pochazi od angl. mluvicich obyvatel? to dokazuje prakticnost a rozvoj fantazie lehkeho jazyka.
