Svet-Stranek.cz
Reportéři vždy a všude!
TV - Nora

Záříjové reportáže (sariiove reportase):Reportéři vždy a všude!

Záříjové reportáže (sariiove reportase)

V těchto třech podrubrikách rubriky "Starší" můžete zpětně nalézt starší články z právě probíhajícího a i dvou předchozích měsíců!

Pro vaše lepší vyhledávání v historii článků:
-> články jsou řazeny chronologicky od nejnovějšího k nejstaršímu
-> navštivte i náš archiv http://cusatalon-archiv.wgz.cz
-> v našem archivu můžete snadno nalézt všechny články od počátku věků

Objevujte i retrospektivně!
TV - Nora spol. ©2017


v tekto trek potruprikak rupriki "starsi" musete spetne nalest starsi tslanki s prave propi'aiitsi'o a i tvou pretkosik mesitsu!

pro vase lepsi vi'letavani v 'istorii tslanku:
-> tslanki isou raseni kronolokitski ot neinoveisi'o k neistarsimu
-> navstivte i nas arkiv http://cusatalon-archiv.wgz.cz
-> v nasem arkivu musete snatno nalest vsekni tslanki ot potsatku veku

opievuite i retrospektivne!
tv - nora spol. ©2017

Jiný Svět - 4. kapitola

„Shancusi! Vylez! Vím, že tam jsi!“
„Jak si na to přišel?“ ozvalo se za kamenem.
„Já se můžu kdykoliv objevit kdekoliv chci!“
„No jo, no jo,“ řekl Shancus a vylezl ven. Před ním stál vysoký muž v plášti a klobouku, kterému nebylo vidět do tváře. „Proč mě sleduješ?“ zeptal se Topol naprosto klidným hlasem. „Vy víte odpověď. Tak proč se mě na to ptáte?“ zeptal se a nemohl zabránit vzteku, který byl slyšet v jeho hlase. „Máš pravdu, vím to. Ani bych ti nemusel číst myšlenky, abych zjistil, že je to čirá zvědavost, že je to tak?“ Shancus jen mlčky přikývnul a klesl očima k zemi. „Můžu jít s vámi?“ zeptal se jenom tak, i když věděl, že nemůže. „Ano, dnes můžeš,“ řekl ledově klidným hlasem Hibernius, otočil se a odešel. Shancus překvapen tou odpovědí se rozeběhl za ním. „Ale vem si radši tohle. Dneska to budeš potřebovat,“ řekl Topol záhadně, když ho Shancus dohnal a vložil mu do ruky malý kožený sáček, který byl celý obvázaný nití, jenom kousek nahoře vykukoval. „K čemu mi to bude?“ zeptal se a podíval se do tmavých míst kde předpokládal, že má Topol oči. „Uvidíš. A už se na nic nevyptávej,“ řekl a šel dál.

*

Šlapali vedle sebe asi hodinu. Kolem nich nebylo nic. Jen pusto. Občas nějaký kámen a občas nějaká díra v zemi se zaschlou krví kolem. Pouze před nimi se rýsovala velká hora, ze které vyšlehávaly plameny vysoké alespoň pět metrů, ale na tu dálku to nebylo poznat. Nebylo poznat, kdy je den a kdy je noc. Rudý měsíc svítil pořád. Stále byl na tom samém místě. Žádné hvězdy nesvítily, žádný mrak se na nebi neobjevil. Pouze občas rudý blesk. Ani vítr nefoukal. Bylo tam téměř nedýchatelně. S každým nádechem, jako by vás škrábalo na plicích.

„Jak dlouho ještě půjdeme?“ zeptal se bezmocně Shancus, který celou cestu sípal. Pan Topol se ale choval, jako by mu nedostatek vzduchu vůbec nevadil. „Už jsme tady,“ řekl Topol a zastavil se. Shancus se rozhlédl kolem sebe. Nepřišlo mu, že by byli na nějakém zajímavém místě. Stáli na normální planině. Občas nějaký balvan.
„A co teď? To už jsme jako tady?“ zeptal se zmateně malý „had“ a rozhlížel se kolem sebe, div si nezlomil vaz. Pan Topol beze slova ukázal kousek před sebe dlouhým kostnatým prstem a pobídl Shancuse přikývnutím. Shancus se podíval před sebe a potichoučku nakračoval směrem k místu, kam ukázal Pan Topol. Pak zjistil, že nestojí na normální pláni, ale na skále, protože došel k okraji a málem se zřítil dolů.

Dole nebylo nic vidět. Jen tma. Na druhé straně se taky tyčila vysoká skála. Vlastně to na čem stál a to na proti nebyly skály, ale ta díra před ním byla obrovská díra v zemi. Z přemýšlení Shancuse vytrhl Pan Topol, který křikl:
„Jestli chceš přežít, pojď za mnou,“ a hned potom se rozeběhl a skočil přímo dolů do propasti.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 27. 9. 2022!


Fakta - Bulvár 125

Včerejší výpravě do Šachty se konečně podařilo poklop otevřít
1. prosince 2012
Vítejte u dalších novinek z Šachty. ANO! Nenáviděný poklop, který nám bránil v dalším postupu, se podařilo pokořit. Zároveň byly pod pódiem objeveny tajuplné nápisy… Čtěte dál!


Pouze ve zkratce si připomeňme minulé objevy. Vchod do Šachty se nachází u levých schodů vedoucích z tělocvičny na pódium. Hned se rozděluje na dvě části. Doprava vede chodba, ze které se dá dostat pod pódium. Tam je studna s čerpadlem a byla tam vztyčena vlajka Republiky Tercie A (RTA). Nalevo vede třicet metrů dlouhá chodba obsahující asi třímetrovou „klouzačku“. Vede z ní odbočka do kotelny, ale samotná chodba je zakončena kovovým poklopem, který se dosud nedařilo překonat.

Po delší odmlce se v pondělí konala do Šachty další výprava. P. Š. přinesl klíč a páčidlo, takže nadšení šachtaři už nedočkavě očekávali otevření poklopu. Do Šachty se vypravila čtyřčlenná posádka složená z P. Š., V. Č., J. Š. a J. M. J. Š. udivilo, jak rychle dokáže J. M. lézt. Ten prý neleze po kolenou, ale po špičkách. Když byli u poklopu, zahájili otevírání. S klíčem to zřejmě nešlo, pokud jím to vůbec zkoušeli, tak se přešlo k páčidlu. U páčidla se vystřídali zřejmě všichni. Za chvíli už ale měl začít seminář z chemie, tak se V. Č. sebral a vrátil se. Mezitím ale k Šachtě dorazily posily: L. Kn., P. V. a J. Fa. Ti od právě vyšedšího V. Č. vyzvídali aktuality a neotevření poklopu je nemálo zklamalo. Ihned se vydali do Šachty, kde se potkali s vracejícím se P. Š., který také spěchal na seminář. V jednu chvíli bylo tedy v Šachtě nebývale rušno – uvnitř bylo až šest lidí! Nová posádka však zamířila do kotelny, neboť P. V. byl v šachtě poprvé a v kotelně dosud nebyl. Nápis u onoho tlačítka není ani „záplava“ ani „zaplavit“, nýbrž „zaplavení kotelny“. Také byly otevřeny dveře napravo od východu z Šachty, nad takovými železnými schůdky. Vedou do malé komůrky, z níž vedou další dveře k pingpongovým stolům. Komůrka je velmi vysoká, nahoře je vidět světlo, zřejmě z dvorku. Je plná různého potrubí a souvisejících konstrukcí. P. V. změřil hloubky vody na nejnižším místě ve škole (nepočítaje studnu u klubovny). Hlavní plocha je hluboká asi dva centimetry, ale čtvercová díra vedle má více než jeden a půl metru (dál už nedosáhlo měřidlo).

Po provedení nováčků kotelnou se posádka vrátila do Šachty. J. M. pokračoval v páčení poklopu. Ten se za ten den podařilo posunout snad až o deset centimetrů. Za poklopem bylo vidět láhev a jiný nepořádek a šachtaři se báli, že by je po otevření poklopu mohl zavalit. Napjaté očekávání ale přerušil ryk našeho bývalého tělocvikáře A. Ž., který bezpodmínečně vyzýval k opuštění šachty, protože za chvíli se měl střídat s tělocvikářkou J. Ch. Páčidlo P. Š. a dvě kladiva nalezená v kotelně se nechaly u poklopu pro potřebu příští výpravy a byl zahájen urychlený návrat. Poté, co A-Septimáni vylezli z Šachty, vypadal A. Ž. docela rozzlobeně a příští výpravy do Šachty zakázal. Ani do té doby je přímo nepodporoval, ale věděl o nich a toleroval je. To tímto dnem skončilo.

Včera proběhla další výprava do Šachty. Problém byl, že všechny přístupy k Šachtě byly zamčeny. To vyřešil J. Š., který si půjčil klíč od tělocvičny od Kačince, jenž zaskakoval za paní vrátnou. Posádka byla o poznání chudší, tvořili ji P. V., J. Fi., J. Š. a J. Fa. Tmavá a tichá tělocvična má své kouzlo. Už ráno při tělocviku se ale zjistilo, že Šachta je zatarasená jakýmsi plastovým poklopem. Ten je ale naštěstí snadno odendavací. Zamířilo se nejprve pod pódium, kde P. V. dosud nebyl. Od minula se tam mnohé nezměnilo, pouze J. Fi. uvažoval, zda neklesla voda ve studně. Šachtařům se ale k jejich údivu nepodařilo najít vztyčenou vlajku. Jestli se to nepovede ani příště, bude se muset vztyčit nová. V zadní části, která se nachází pod místností vedle pódia, ne přímo pod ním, byl dále nalezen hřeben. Mnohem větší senzaci však vyvolal objev nástěnných nápisů. Některé nešly vyluštit, ten největší však byl zcela zřejmý.

Rezavým písmem se na zdi skvělo „MONČA III.E 93“! Tento bezpochyby historický objev se dá vysvětlit více způsoby. Byl snad tento prostor v té době otevřený, že tam mohl kdokoliv přijít a psát po zdi? Nebo snad už před téměř dvaceti lety podnikla tato třída či přinejmenším jedna studentka výpravu do Šachty, aby tam navěky zanechala svůj otisk? Pozastavme se i nad barvou písma, taková do hněda, rezeva, červena. Nemůže nás nenapadnout: napsala snad Monča tento nápis vlastní krví? Neleží kdesi v prachu Šachty pohřbeno její bezvládné tělo? Kdo vůbec byla tato Monča? A co ta třída – III.E? V roce 1993 existovalo naše gymnázium sotva rok, ale jak víme, ve svých počátcích se dělilo o budovu s jistým čtyřletým matematickým gymnáziem. To by možná podávalo vysvětlení na tak neobvyklé písmeno třídy. To vše jsou jen dohady, celá oblast se bude muset ještě lépe prozkoumat. Třeba se nám podaří zjistit o Monče víc.

J. Š. navrhoval, že bychom měli na zdech pod pódiem zanechat o sobě zprávu i my. J. Fa. namítal, že zdi jsou historické památky a neměli bychom do nich zasahovat. Poté se ale výprava vydala k poklopu. Tam už P. V. nešel, ten chtěl jen vidět prostor pod pódiem. U otevírání poklopu se vystřídali všichni: J. Š., J. Fa. a nakonec J. Fi. Každému se podařilo poklop pootevřít, ale úplně ho otevřel až J. Fi. Dosud největší překážka v Šachtě byla zdolána.

To, co bylo za poklopem, ale trojici moc nepotěšilo. Byla tam neprůchodná hromada bordelu: lahve, kusy dřeva, kovové tyče, kousky umělé hmoty a mnoho dalšího. Bordel sahal vysoko kolmo nahoru, kam se zřejmě Šachta stáčela. J.Š. však viděl celou situaci optimisticky: bordel prý půjde uklidit a navíc také viděl za hromadou bordelu pokračování chodby rovně. K optimismu se přidal i J. Fi., který navrhoval, že nepořádek se bude muset uklidit vláčkem pod pódium. Jen J. Fa. v úspěch úklidu nevěřil.

Pak trojice zamířila zpět do kotelny, kam chtěla vrátit odcizená kladiva. Jako vždy, i nyní probíhal průzkum bezpočtu regálů a skříněk. Byla otevřena také díra v zemi, ve které se nachází soustrojí pro fungování blízkého výtahu na náklad (ten byl objeven už dříve). Ač někteří ještě chtěli zůstat v kotelně, trojice se po chvíli sebrala k cestě zpět. Pamatovala přitom na páčidlo P. Š., které tam v pondělí zanechala.

Další postup je nejistý. V první řadě je třeba si obstarat klíče od tělocvičny. Pondělní výpravy už nebudou možné, neboť A. Ž. nejspíš myslel svou hrozbu vážně, o čemž svědčí i zmíněný plastový poklop (kdo jiný by ho inicioval než A. Ž.), takže do Šachty se bude muset chodit jen tehdy, když nebude probíhat tělocvik, to ale bude tělocvična nejspíše zamčená. Také bude muset proběhnout porada o dalším postupu. Jestli se bordel za poklopem nepodaří odklidit, výpravy nejspíše skončily. Ale o jeho odkliditelnosti se budou muset všichni šachtaři nejspíše sami přesvědčit. Doufejme, že to půjde a brzy očekávejme další objevy.

By Firefox!

Provozní doba diskuzí o Vánocích 2012
Zde jsou popsány provozní doby diskuzí a některé další informace. Jedná se o aktuální dobu Vánočních prázdnin (23. 12. 2012 - 2. 1. 2013). Omluvte tyto suché informace, které však musí vyjít na povrch.

23. 12. 2012
Diskuze
-veškeré diskuze v provozu jako o víkendech
Admini
-k dispozici jako o víkendech
24. 12. 2012
Články
-nebude vydán článek série FaBu
Diskuze
-Diskuze, Mínus diskuze v provozu nonstop; Tém. diskuze v provozu nonstop, téma bude změněno až 27. 12. 2012; Plus diskuze v provozu od 5:30 do 16:00; Spam diskuze v provozu od 5:30 do 16:00
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 27. 12. 2012
Admini
-k dispozici pouze chvílemi a to max. do cca 16 hodin; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2012
25. 12. 2012
Články
-nebude vydán článek série DDF
Diskuze
-Diskuze, Tém. diskuze v provozu nonstop; Spam diskuze jako o víkendech; Plus diskuze, Mínus diskuze UZAVŘENY
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 27. 12. 2012
Admini
-k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2012
26. 12. 2012
Diskuze
-Diskuze; Tém. diskuze v provozu nonstop; Spam diskuze jako o víkendech; Plus diskuze, Mínus diskuze UZAVŘENY
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 27. 12. 2012
Admini
-k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 27. 12. 2012
27. 12. 2012 – 30. 12. 2012
Diskuze
-veškeré diskuze v provozu jako v jiné běžné pracovní dny
Admini
-budou se snažit být vám k dispozici jako většinu běžných pracovních dní
31. 12. 2012
Články
-nebude vydán článek série FaBu
Diskuze
-Diskuze, Tém. diskuze, Mínus diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze jako v pá-ne (prodloužena do ranních hodin 1. 1. 2013); Spam diskuze v provozu od 5:30 do 23:59
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 2. 1. 2013
Admini
- k dispozici pouze chvílemi a to max. do cca 16 hodin; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 2. 1. 2013
1. 1. 2013
Články
-nebude vydán článek série DDF
Diskuze
-Diskuze, Tém. Diskuze, Spam diskuze v provozu nonstop; Plus diskuze v provozu od 0:00 do 6:30; Mínus diskuze UZAVŘENA
Anketa
-v případě naplnění bude změněna až 2. 1. 2013
Admini
-k dispozici pouze chvílemi; akutní stížnosti směřujte na email, mobil, jinak až 2. 1. 2013
2. 1. 2012
Diskuze
-veškeré diskuze v provozu jako v jiný běžný pracovní den
Admini
-k dispozici jako v jiný běžný pracovní den

Děkuji za přečtení a za pochopení a přeji příjemné prožití svátků!

Powered by potihcpd - 23. 12. 2012!

Searched by potihcpd - 26. 9. 2022!


Jiný Svět - 3. kapitola

„Stejně nechápu, proč se...tohle stalo. Kdo za tím stojí je...jasné. Ale proč to udělal?“ dumal už asi popáté Harkat a škrábal se na holé šedivé hlavě.
Seděli v úzké soutěsce mezi dvěma skalami. Mezera mezi nimi byla široká zhruba dva metry. Nedalo se tam moc odpočívat, ale bylo to nejvhodnější místo ke schování před Démony.
Občas se objevil i nějaký obrovský plazící se červ, ale ten si jich také nevšiml.

Vandža seděl na malém balvanu a kousal si nehty na noze. Ukousnuté nehty se snažil plivat do malé mezírky ve skále a pokaždé když se mu to povedlo si spokojené zamručel.
Arra skoro vůbec nemluvila, jen občas prohodila nějaké slovo, nebo řekla: „Ano,“ to od ní bylo vše.
Darren toho taky moc nenamluvil. Larten pro něj byl jako otec. Čím déle byli spolu, tím ho měl radši. A teď ho ta leopardí bestie takhle hnusně zabila. Darren k němu začal cítit nenávist, jakou ještě k nikomu. Pořád doufal, že se najednou objeví za nějakou skálou a Darren mu usekne hlavu a hodí démonům jako potravu. To se mu ale prozatím nesplnilo.
Harkat narozdíl od ostatních pořád něco mlel. Přemýšlel nad tím, co se děje v Upíří hoře, co se stalo s lidmi, co se stalo s Circo Mostruoso a s ostatními Upíry a Vampýry.

„Myslíte, že to ještě nějaký Upír přežil?“ zeptal se všech Darren, ale jakoby věděl, od koho přijde odpověď, protože se ihned podíval na Vandžu. Ten mu také odpověděl jako první.
„Ne, nemohli. My máme štěstí, že jsme pohromadě. Upíři takhle nežijí,“ odpověděl bez váhání. „A co když ještě nějaké skupinky jsou? Co když to přežili?“ zeptal se znovu Darren.
„Není to pravděpodobné. Ale mohlo se to stát. A NE! Nepůjdeme je hledat!“ dokončil větu Vandža, protože Darren už znovu otevíral ústa k otázce, jestli je nepůjdou hledat.
„Jak daleko jsme od...Upíří hory?“ zeptal se s nádechem Harkat. „Už jen pár mil. Asi tak deset. Zítra večer bychom tam měli být, pokud nám nebude nic bránit v cestě,“ řekl znovu Vandža a podíval se k nebi. „No jo. Na to jsem úplně zapomněl,“ vypálil najednou Darren.
„Na co?“ zeptala se Arra ve snaze zapojit se do konverzace. „Teď jsme ve skalách. Sem si jen tak nepřijdou. Ale poslední čtyři míle k hoře je otevřené prostranství. Tam nás Démoni můžou snadno najít a chytit. A doteď nevíme, jak proti nim bojovat.“
„Budeme tam muset odmíhat. Co jiného se dá holt dělat. Musíme si věřit. Měli bychom-“ Vandžovi se najednou objevil v očích zvláštní výraz, když se podíval směrem na oblohu.
„Co se děje?“ zeptali se všichni najednou.
Vandža jen nehlasně ukázal směrem k nebi.

Všichni se tím směrem podívali a nemohli se ani hnout.

*

Z nebe se k nim na zem snášel jeden démon. Nevypadal že by chtěl zaútočit. Prostě se jen snášel na zem k nim.
„Někdo na něm sedí!“ zařval Darren a ukázal na postavu, která vážně seděla na démonovi.
Vandža ani chvilku neváhal a vytáhl z opasku šuriken. Napřáhl se, ale majitel démona na šuriken pouze ukázal prstem, šuriken se rozžhavil a Vandža ho upustil na zem a začal se držet za ruku a foukat na ní, jako malé dítě.
Takhle to bylo i s mečem Arry a Darrena a se sekerou Harkata. Nikdo se neměl jak bránit. Všichni jen stáli a dívali se na démona, který byl stále blíž a blíž. Asi za pět vteřin démon dosedl na zem a všem spadla čelist.
Na démonovi seděl Osmond Sudd a točil si hodinkami ve tvaru srdce. „Zdravím vás,“ pozdravil všechny najednou a doprovodil pozdrav úklonou ke každému z nich, „dovolte, abych vám to vysvětlil,“ řekl O.Sudd a ukázal směrem k démonovi.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 20. 9. 2022!


Fakta - Bulvár 124

Historie Lukáška a jeho neřešitelného pravidla
1. prosince 2012
Stříhání se během let své existence stalo neoddělitelnou a zřejmě nejdůležitější částí naší specifické třídní kultury. Za tu dobu se (ač v nevelké míře) rozšířilo nejen do jiných tříd, ale i za hranice školy. Bez něj bychom to už nebyli my. I proto je třeba si tuto slavnou, ale jak už krize ukázaly, mnohdy křehkou tradici, opatrovat.
Stříhání má složitá pravidla, která zpočátku stanovovala tradice, později stříhací konference a dnes ITO (Mezinárodní organizace stříhání). Nejsložitějším pravidlem, které se téměř už tři roky nedaří vyřešit je Lukáškovské pravidlo - každá jednání dosud ztroskotala. V uplynulých dnech se stříhači opět začali tímto pravidlem zabývat. Podívejme se však na celou záležitost od počátku.


Lukášek (v počátcích označován občas pouze Lukáš, brzy ale převážilo zdrobnělé označení) vznikl jako osmý znak rozšířeného Stříhání koncem března / tupna nebo začátkem dubna 2009 / kvetna 1 v Tercii. Problém, který se vleče už dlouhá léta byl zaset už v okamžiku Lukáškova vzniku. S ohledem na Lukáškův smrdutý dech a vražedné lupy se dohodlo, že Lukášek zabije všechny lidi (totiž Noru a Kačince) a jelikož i sám byl zařazen do této skupiny, měl zabíjet i sám sebe. Tento nápad přišel všem velmi zajímavý a byl přijat bez promyšlení sáhodlouhých důsledků.

Se základními znaky měl Lukášek prohrávat, nejasný byl ale jeho vztah ke hmyzu. Dnes už by asi stěží kdo uvěřil, jaký bouřlivý vývoj mohl v této záležitosti probíhat. Lukášek porazil Chrobáka, neboť ten měl být vždy nejslabším znakem. S Pavoukem a Komárem měl ale remizovat. Situace se změnila v průběhu dubna / kvetna s nástupem upgradů. Lukášek v té době obdržel svůj upgrade Pravítko, které jako svůj jediný porážený standardní znak mělo zaplácnout Komára. Kvůli tomu byl upraven vztah Lukáška s Komárem na výhru Komára – aby měla soustava Lukáška s Pravítkem větší účinek a zároveň jako posílení slaboučkého Komára.

Do konce Tercie se k Lukáškovi pozornost moc neupínala. Jako plnohodnotný znak porážel všechny ostatní znaky, které nově přišly, výjimku tvořilo jen Péro, které, ač bylo neplnohodnotné (prohrávalo s upgrady), mělo porazit vše živé, tedy i Lukáška. Po vymyšlení Lesa (dva a více Stromů), který ztrácel Noru a Kačince bez Trakaře, Lukášek stejnému osudu unikl, neboť při své hlouposti se prý nemohl ani ztratit.

Při sestavování tabulky všech znaků a soustav na začátku Kvarty byly vztahy Lukáška ke hmyzu zpochybněny a určilo se, že se jeho vztah k Pavoukovi a Chrobákovi prohodí (tedy porazí Pavouka a remizuje s Chrobákem). To se některým nelíbilo a vyřešila to až první stříhací konference konaná 15. září 2009 / 22. tupna 1, která se přiklonila ke vztahům z Tercie. Definitivně stanovila, že Lukášek porazí Chrobáka, remizuje s Pavoukem a prohraje s Komárem. Během podzimu přišla s Lukáškem nesouvisející krize o předávání neutrality, kterou ukončila až druhá stříhací konference 15. prosince 2009 / 18. letna 2. Ta si konečně povšimla, že když padnou ve hře pouze Lukášci, tak Stříhání nemá vítěze, což by se tehdy nebylo mělo stát. Určila tedy, že v tomto případě bude výjimka a Lukášci spolu remizují.

Je až udivující, jak dlouho trvalo stříhačům přijít na to, jak obrovský je problém Lukášků. Třetí stříhací konference 18. ledna 2010 / 22. unora 2 se k problému opět vrátila, avšak pouze k jeho malé části. Jelikož výjimka stanovena druhou stříhací konferencí se vztahovala pouze na případ samotných Lukášků, kdosi se pozastavil nad případem Lukášci proti Telefonu. To by totiž měl vyhrát Telefon, což bylo v té době nepřijatelné, neboť bez Nory postoupit nemohl. Konference pouze zjistila, že variant řešení problému je více a odročila je na později.

23. února 2010 / 28. presna 2 se konala čtvrtá stříhací konference. Náplní jednání této i předchozí konference byla podoba stříhací ústavy. S jejím pátým bodem, který říkal, že Stříhání musí mít vždy vítěze souvisel i problém s více Lukášky. Po konferenci bylo jasné, že Stříhání nebude mít vždy vítěze, minimálně ne v případě vnějších vlivů (rozkaz nadřízeného, zdravotní problémy), ale definitivní podobě bránilo Lukáškovské pravidlo (tehdy se zřejmě začal používat tento pojem; řeší vztahy více Lukášků). O tom se jednalo, padaly návrhy na různá řešení všech situací, ale nebyly schváleny, tak je zde raději uvádět nebudu.

Po delší odmlce v jednáních se k Lukáškům vrátila až pátá stříhací konference 7. října 2010 / 14. listopatu 2 ve Kvintě. Její hlavní náplní bylo projednání (a následné zrušení) posledních úprav ve Stříhání – nového znaku baroka a pravidla o proměně Pavouka na Papír za přítomnosti Trakaře. Kromě toho si ale našla čas na Lukáškovské pravidlo, které „definitivně“ schválila. Podle něj měla mezi samotnými Lukášky či Lukášky s Pravítkem nastávat všeobecná prohra, v případě Telefonu bez Nory měl vypadávat Telefon, s Pavoukem měli Lukášci prohrát a proti poráženému znaku či proti poráženému a porážejícímu mělo kolo dopadnout remízou. Toto znění se odsouhlasilo a na šesté stříhací konferenci konané v následujícím týdnu byl schválen i pátý bod ústavy. Konference schválila vznik ITO, a tím ukončila období klasických stříhacích konferencí. Zároveň ale odstartovala další velkou krizi související s novými znaky peß a mazur.

Dalším důležitým zásahem do problému bylo zavedení prioritního pravidla. Není jasné, zda se tak stalo někdy během podzimu, ale kvůli probíhající krizi zřejmě až po lyžáku, kde byla ukončena (tedy od konce března 2011 / tupna 3 dál). Prioritní pravidlo stanovilo Lukáškovskému pravidlu dost nízkou prioritu, nepočítaje tabulku nejnižší: mělo být uplatněno až po všech ostatních mimovztahových pravidlech a po něm následovala jen tabulka. Toto pravidlo bylo členy ITO jednomyslně schváleno.

Kdysi koncem Kvinty nebo během (spíše počátkem) Sexty se problém Lukášků opět otevřel, neboť několika stříhačům se zřejmě více než rok vyřešené pravidlo přestalo líbit. Podle nových návrhů měl porážený znak vyhrát nad Lukášky, neboť ti by se zabili dříve. Tento koncept si získal těsnou většinu, která jej prosadila, ale ta zase nebyla jednotná v jiných situacích, takže k definitivnímu schválení celého pravidla opět nedošlo.

Od té doby byl problém přehlížen. Nikdo jej nechtěl znovu otevřít, protože poslední jednání se nesla ve velmi nepříjemné atmosféře, byla plná intrik, vypočítavosti a zloby. Obě strany byly krajně neústupné, navíc někteří členové ITO byli tak otráveni neustálým řešením problému, že hrozila jejich neúčast na jednáních. Věc však nebyla vyřešena a po celý rok tvořila otevřenou krvácející ránu ve Stříhání. Navíc bylo všem jasné, že to takto zůstat nemůže a dříve nebo později se jednání budou muset opět obnovit. Jak ale napsal V.Č.: „[…] kdo ho (zasedání) navrhne, píchne do docela ošklivého vosího hnízda...“

By Firefox!

Je Lukáškovské pravidlo opravdu neřešitelné?
1. prosince 2012
Průběh nedávných jednání o Lukáškovském pravidle. Navazuje na předchozí článek.


Během nácviku našeho předtančení na XIX. Společenský večer AG si pět lidí střihlo a hned vědělo, že má problém. Nevím, zda si někdo pamatuje, kdo co dal, ale padli dva Lukášci s poráženým znakem a další dva znaky, které to ještě komplikovaly. Všem bylo jasné, že problém bude muset být vyřešen, neboť si musí dostříhat (podle ústavy). Sice si dali předsevzetí, že si do té doby stříhat nebudou, toto však brzy padlo - buď ho přestali dodržovat nebo na něj zapomněli. Na jednání se pak kvůli nadšení a průzkumu Šachty zapomnělo.

Na afterparty po zmíněném večeru si několik lidí stříhalo a přihlížející M. K. z IV.B (nejmladší bratr našeho J. Kl.) vyjádřil přání se Stříhání naučit. Toho se ujali P. Š. a J. Fa., ukázali mu všechny znaky a vysvětlily základní vztahy a pravidla. Později mu byl zaslán i souhrn celého Stříhání (jakási zmenšená podoba stále neúplné učebnice). Den na to (21. listopadu 2012 / 29. prosintse 4) se rozpoutala v Diskuzi o celé záležitosti debata, která se brzy přelila v hlasité volání po obnovení jednání. Ta byla obnovena v pátek 23. listopadu 2012 / 2. ten litovik oslav 4.

Již při onom nácviku padl návrh, že Pravítko Lukášky usmíří a bude vzájemné porážení mezi nimi rušit. Toto by znamenalo popření jednoho z nejstarších schválených bodů pravidla, totiž všeobecnou prohru Lukášků s Pravítkem. Ale návrh se setkal se spíše pozitivními ohlasy, přinejhorším, že by ho dotyčný podpořil, ač se mu úplně nelíbí. Výjimkou byl M. Mi., který trval na vzájemném vyřazení Lukášků a výhře Pravítka. Začal se řešit i druhý sporný případ: Lukášci proti poráženému znaku (jako zástupce této skupiny se vybrala Nora) a jednání o něm pokračovala o víkendu na stránkách http://strihani.freepage.cz a později i v naší nové diskuzi http://cusatalon.freepage.cz/strihani. J. Š. a J. Ko. zastávali názor, že by měla vyhrát Nora. Volali po ustanovení „priority“ pro vztah mezi Lukášky (dosud mělo prioritu pouze pravidlo jako celek). Proti tomu se postavili V. Ch. a J. Fa. V. Ch. by situaci řešil nejraději remízou, přestože sám byl vždy odpůrcem příliš velkého počtu remíz ve Stříhání. Ale byl ochoten přijmout výhru Nory za podmínek, že by se to nevztahovalo na Chrobáka, který by jakožto nejslabší znak měl prohrát a naopak by to platilo i pro Telefon, který chtěl J. Fa. řešit zvlášť. J. Fa. byl zase zastáncem všeobecné prohry, přestože kdysi byl proti tomuto výsledku obecně – i v případě samotných Lukášků. Spokojil by se ale i s remízou. Oba své teorie obhajovali tím, že Nory nikoho neporazí, ba naopak Lukášci porazí ji, takže přece nemůže vyhrát. Obě strany předkládali pádné argumenty, ale potřebovali znát názor ostatních. Do diskuze se zapojil i V. Č., který se shodl s J. Fa.

Další den J. Fa. navrhl kompromis, že by protější strana uznala všeobecnou prohru Lukášků proti Noře (poráženému znaku) a že by jeho strana uznala výhru Nory v dosud neotevřeném případě ještě navíc s Kamenem (znak porážející Lukášky a porážený Lukáškem poráženým znakem). Protistraně se ale koncept příliš nelíbil a debata pokračovala chvílemi i vyhroceně.

V pondělí 26. listopadu 2012 / 5. ten litovik oslav 4 se vyjádřili i zbylí členové ITO. M. Mi. byl dle očekávání pro výhru Nory, P. Š. buď pro remízu nebo pro výhru Nory. J. Fa. pak upravil svůj návrh, že v případě dvou Lukášků a Nory by nastala remíza místo všeobecné prohry. S tím souhlasili P. Š. i V. Ch. V. Č. se jen stěží smířil s absencí všeobecné prohry, naproti tomu J. Ko. a J. Š. také jen s velkým sebezapřením byli ochotni přistoupit na kompromis. Ještě se jednalo o tom, zda se má přidat nějaký „spámek“ tj. výjimka z ustanovených pravidel. Návrhů bylo bezpočet, ale J. Fa. a V. Č. trvali na všeobecné prohře, neboť ta nebyla obsažena v hlavním konceptu. Naopak J. Š. a P. Š. byli zcela proti ní, neboť podle nich měla být jen v případě samotných Lukášků. Nakonec se od „spámku“ upustilo a přistoupilo se k hlasování. Toho se měl účastnit i M. Mi., který na jednáních povětšinou chyběl (koneckonců jeho postoj byl všem znám), ale těsně před ním opět odešel a k bodům se vyjádřil dodatečně.

Všeobecná prohra v případě samotných Lukášků se už neřešila. Pravítko mělo Lukášky usmiřovat a ti by pak s ním i navzájem vytvořili spolkovou neutralitu. Tento bod byl schválen v poměru 6:0 (resp. 6:1). Pak následovalo kompromisní dvojbodí: situace 2Lk x „No“ (Lukášci proti poráženému znaku) měla dopadnout remízou, naopak táž situace navíc s „Ka“ (znak porážející Lukášky, ale porážený znakem „No“) měla dopadnout výhrou „No“. Obojí bylo přijato stejným poměrem 6:0 (resp. 6:1 pro první část a 7:0 pro druhou část). Slavnostní podpis pravidla byl naplánován na další den.

K tomu ale nedošlo. J. Ko. se začal zabývat situací Lukášků proti třem znakům a spolu s dalšími bádajícími stříhači po chvíli objevil nanejvýš sporný případ: Lukášci proti Noře, Kačincovi a Komárovi. Tyto tři znaky tvoří (nazvěme to prozatím takto) jakousi neutrální trojici (podobně jako základní trojice Kámen, Nůžky, Papír). To by ještě nebyl problém, kdyby všechny s Lukášky prohrály (pak postupovali všichni – třikrát porážený znak, tudíž Lukášci se všemi remizují) nebo je porazily (pak by to byla remíza bez Lukášků). Ale zde Nora a Kačinec s Lukášky prohrají, zatímco Komár je porazí.

Brzy se přišlo na to, že druhou část kompromisního návrhu (2Lk x „No“ x „Ka“) si každý vysvětloval trochu jinak. J. Ko. výhru Nory zdůvodnil tím, že prohra s Lukášky má v tomto případě menší váhu. Když si všechny prohry a výhry očísloval, dávaje vztahům s Lukášky poloviční váhu, vyšlo mu, že by měl vyhrát Komár! Pro jiné byla výhra Komára nepřijatelná, neboť byl porážen Kačincem. Navíc tento počítací systém se nedal uplatnit vždy (totiž že vyhraje ten, kdo má největší rozdíl výher a proher). To by se pak dalo obejít tím, že by se tento systém vztahoval pouze na Lukáškovské pravidlo. Tento návrh se zpočátku setkal s větší či menší podporou většiny členů ITO. Kromě M. Mi. byl ostře proti zejména J. Š. Ten chápal kompromisní návrh tak, že Lukášci v takovém případě zmizí a Nora už snadno porazí Kámen. Když uplatnil toto zmizení na diskutovaný případ, vyšla mu remíza bez Lukášků. Jakýmsi kompromisem byla opět jenom remíza.

Na nový rok přišel J. Ko. ještě s dalším nápadem: vztahy Lukášků se v probíraných případech změní na neutrality. Tím by se vysvětlila remíza v případě 2Lk x No x Kc x Km. Ale J. Š. podotkl, že v takovém případě by souboj 2Lk x „No“ musela vyhrát Nora (Lukášci s ní remizují a navzájem se vyřadí), což by bylo v rozporu s již schváleným pravidlem.

Současné přístupy k problému se pořád různí. Podle někoho by se již schválené pravidlo mělo zase změnit. Další možností by bylo aplikovat návrh J. Ko. na jiné případy, než 2Lk x „No“. P. Š., V. Ch. a J. Fa. tuto možnost upřesnili podmínkou, že by proměna vztahů nastávala jen v případě přítomnosti Lukášky poráženého znaku a znaku jím poráženého, jenž porazí Lukášky. J. Ko. zase navrhl, že nastane remíza i mezi samotnými Lukášky. Další dva dny se v jednáních moc nepokračovalo kvůli nepřítomnosti některých členů ITO.

Podotknu ještě, že v celém návrhu by se zřejmě neměly měnit na neutralitu veškeré vztahy Lukášků, ale jen jejich vítězství nad poráženými znaky. Jinak by souboj 2Lk x Nz x Ch dopadl remízou bez Chrobáka (Lukášci mají s oběma znaky remízu a Chrobák je poražen Nůžkami), což by ale jednoznačně mělo být vítězství Nůžek. O celém návrhu (o podmínce i účinku) se zřejmě snad bude co nejdříve jednat. O novinkách Vás budeme průběžně informovat.

By Firefox!

Searched by potihcpd - 19. 9. 2022!


Jiný Svět - 2. kapitola

Na nebi svítil rudý měsíc. Vypadal jako zbarvený od krve. Všude kolem něj se rozlévala rudá záře. Osvětloval temná zákoutí tohoto neúrodného kraje.
V polorozpadlém městečku zůstalo pár normálních lidí, kteří přežili útoky těch pekelných zvířat. Párkrát s těmi démony přišli i takoví „lidé“, kteří měli nachovou kůži a obrovskou sílu. Nedalo se před nimi schovat. Zvláštní ale bylo, že ty zrůdy přicházeli jenom v noci.

Pár lidí z města už spáchalo sebevraždu. S každým útokem umírali další a další lidé. Někteří občané města se vytratili beze stopy. Někdo je prý ale viděl, jak odcházejí z města a když se zeptal, co se děje, odpověděli mu: „Odcházíme na lepší místo.“
Byly to zlé časy. Asi 4 miliardy lidí byly vyvražděny. Další dvě miliardy se někde schovávaly. Každý, kdo se démonům postavil do cesty, zemřel. Za ten týden, co na ně démoni útočili zemřelo pouze jedno z těch zvířat. A to tak, že na něj spadl nějaký sloup.

Ale co bylo nejhorší, ti démoni dokázali přemýšlet jako lidi. Došlo jim, že střelné zbraně by jim mohly hodně ublížit. Proto zablokovali nebo zničili všechny policejní stanice. Pár lidí střelné zbraně mělo, ale o většinu se lidi porvali a vyvraždili se navzájem. Náboje taky pořád ubývaly. Jenom pár lidí se zbraněmi umělo zacházet. Někteří lidé se vyvraždili navzájem kvůli potravě, zbraním, místě na schování nebo prostě jenom tak ze záchvatu šílenství.
Nikdo neví, jak s nimi bojovat. Někdo proti nim bojuje i normálním starověkým mečem. Někdo používá dokonce i luk a šípy, ale tvrdou kůži démonů nikdo neprorazí. Město bylo malé a stálo na kraji státu. Bylo téměř na hranicích. Do každého města byla povolána policie. Do jejich města ale nikdo nedorazil. Museli se o sebe postarat sami. Je to jenom na nich, ubránit jejich město.

*

John Mitchell stál za sloupem a strachy nemohl ani dýchat. V ruce držel pistoli s jedním nábojem. Jeho dům se zbraněmi stál přímo přes ulici. V cestě mu ale stála jedna překážka.
Přímo uprostřed jeho domu a ním stál ten obří démon a žral tam nějakou mrtvolu.

John si šel zrovna najít nějaké jídlo a když se vracel domů, uviděl přímo před sebou toho démona. Rychle skočil za první věc, kterou uviděl. Všiml si, že se ta zrůda podívala směrem k němu, ale zatím zřejmě nepojala žádné podezření.

Stál za sloupem a snažil se potlačit kýchnutí. Zacpal si nos a modlil se k Bohu, aby se mu nic nestalo. Pistolí by se do něj za tu chvíli netrefil. A navíc měl jenom jeden pokus, protože měl sebou jen dva zásobníky, které už vypotřeboval na jelena, aby si sehnal potravu. Jelena upustil, když skákal za sloup. Takže mu už zbýval jen jeden náboj. Všude kolem se rozléhalo mlaskání a hltání, jak démon hltal tu mrtvolu. Nevěděl, co má dělat. Dveře, kam by se mohl schovat, nablízku žádné nebyly. Kdyby se snažil utíkat, démon by po něm skočil raz dva a i kdyby uhnul před jeho skokem, neutekl by před ním. Horečně přemýšlel. Po tváři mu stékal slaný a horký pot. Jeho oči kmitaly všude kolem a hledaly něco, co by jejich majiteli pomohlo.

Najednou mlaskání přestalo. Všude se najednou ozvalo mrtvolné ticho. John přemýšlel, co se asi stalo. Všude byla tma jako v pytli. Jediné světlo, které osvětlovalo okolí a dávalo lidem alespoň trošku naděje, byl měsíc.
Mitchell se odvážil trošičku pohnout hlavou, aby zjistil, jestli je tam pořád stín démona.
Podíval se dolů na zem tam, kde byl ještě před chvilkou stín té zrůdy. Teď tam ale nebylo nic.
John si ulehčením oddychl a otřel si rukou pot z čela. Než ale stihl dát ruku dolů, ucítil na temeni horký, těžký a smrdutý dech, páchnoucí od krve. John vytřeštil oči a neodvážil se otočit. Když už ale sebral odvahu, něco ho chytlo zezadu za krk a praštilo s ním o sloup. Pak nic, jen tma a hrozivé, mrtvé ticho.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 13. 9. 2022!


Fakta - Bulvár 123

Objevení Šachty
Včera byl objeven největší objev v dějinách 7.A. Více o tomto revolučním momentu v článku...
12. 10. 1492 / 20. 11. -517 - toto datum nebo alespoň rok zná každý. Byl objeven Nový svět neboli Amerika. Tato událost ovlivnila celý svět a je často uváděna jako přelom mezi středověkem a novověkem. A něco podobného se včera podařilo klukům ze 7.A.

Včerejší den (4. 11. 2012 / 13. 12. 4) byl již od začátku velice netypický pro 7.A. Většina třídy byla ve škole v neděli a trénovala předtančení na Společenský večer. Při jedné z mála pauz ten den se vydala skupina lidí špehovat a porovnat předtančení 7.B. Při zpáteční cestě byla nalezena nejdříve Hladomorna (malá místnost za dveřmi spojující Aulu a chodbu vedoucí do Velké tělocvičny) a poté našel J. Š. díru ve stěnu a z legrace začal řvát: "Našel jsem tajnou chodbu!" Ovšem zanedlouho pátrací skupina (J. Š., P. Š., J. Fi.) zjistila, že dříve byla chodba schována polystyrénem, který byl ovšem vyražen a tak se J. Fi. vydal na první výpravu. Proplazil se zhruba 3 metry dlouhým tunelem (o rozměrech cca metr x metr) a při návratu oznámil, že se tam cesta větví a že je tam opravdu dlouhá chodba. Druhý se šel podívat J. Š. a ten jeho slova potvrdil s tím, že jde o křižovatku typu T a obě cesty zatáčí z dohledu, tudíž není možno vidět jejich konec. Třetí šel do šachty P. Š. (možná byly před tím nějaké další pokusy, ale nebyly důležité, protože nedošly dál než z křižovatky) a vydal se pravou cestou. Došel za zatáčku a vrátil se. Oznámil, že tam jsou kameny a díry ve zdi. Poslední pokus ten den zaznamenal J. Ko., který netančil, takže měl hodně času a šel asi 12 metrů, načež se vrátil s tím, že se chodba zužuje a že je to dost možná konec šachty. Ovšem nebyl si úplně jistý, protože měl pouze mobil J. Š. a to nebyla nejideálnější svítilna. Ještě na večer dne nálezu bylo domluveno, že si pátrací skupina vezme na zítřek do školy staré oblečení, čelovky a J. Š. vezme laserový měřič dálky a vlajku RTA, která bude zabodnuta na konec šachty.

Zbytek dne a poté ještě dopoledne následujícího dne se pouze spekulovalo. Nejčastější otázky byly, kam cesta vede a k čemu je či byla šachta určena. Názorů byla spousta. Například, že je to únikový východ či tajná cesta na arcibiskupství. Vzhledem k výpovědi J. Ko., že tam jsou staré pavučiny, ale neviděl tam jediného pavouka, byla další teorie, že to bylo využíváno jako spoj tělocvičny s kotelnou pro dovoz tepla.

Dnes (5. 11. 2012 / 13. 12. 4) po páté vyučovací hodině šla pátrací skupina (J. Š., J. Fa., J. Fi., P. Š., P. V., L. Kn., T. N., V. Č. a K. F. - ta ovšem pouze chtěla díru vidět) přes aulu, aby nepozorovaně došla k díře bez konfrontace s vyučujícím tělesné výchovy, která právě ve velké tělocvičně probíhala. Bohužel byly ovšem dveře u díry otevřené dokořán a nešlo je zavřít bez povšimnutí pana prof. Žv. J. Š. ho zkusil obalamutit tím, že zavře dveře kvůli nacvičování předtančení na společenský večer. Jestli by plán vyšel nebo ne se už nedovíme (s velkou pravděpodobností ale ne), protože kulku do hlavy mu dali pozdě přijdivší L. Kn. a P. V., kteří šli neuváženě přes tělocvičnu a když řekl J. Š. L. Kn. schválně před Žv. ať jde rychle na předtančení, čímž chtěl Žv. zmást, L. Kn. se začal hloupě ptát jaké předtančení, vždyť jdeme přece do díry. Žv začal kazit plány (ale on myslel že dělá dobře - nic mu nevytýkáme) a dokonce chtěl zamknout jedinou cestu mezi aulou a tělocvičnou, ale nakonec, Žv. ustoupil, ovšem za cenu zjištění, že máme něco v plánu.

Pak se tedy přišlo na samotný průzkum. První šel L. Kn., který se vydal levou cestou. Druhý šel J. Š., ten se vydal doprava. Dále šel J. Fa., který šel za J. Š., protože J. Š. vyhrál nad L. Kn. stříhání na dálku (Komár x Nora). Poslední průzkumník, J. Fi., se vydal bez baterky za L. Kn. Ostatní pomáhali jinak. Třeba P. V. byl mapař, V. Č. byl spojka mezi průzkumnickými týmy a T. N. byl diplomat s Žv., když se přišel zeptat, co to děláme. První objev byl v pravé chodbě. Průzkumníci zjistili, že je v pravé chodbě konec po pár cca 13 metrech, ovšem to nebylo vše. Našli již zmíněné dvě díry po levé straně, za kterými je možné vidět cihelnou zeď, po dalších zhruba dvou metrech byl nalezen východ (pravděpodobně ve stupínku), ten byl ovšem zakryt přidělaným dřevem. Tento východ je menší a pravděpodobně by se jím nepodařilo protáhnout. Na konci chodby byl nalezen tenisový míč a nalevo od konce byl asi půlmetrový výběžek ze kterého vedla nahoru šachta, který byla změřena laserem na 15 metrů.

Vlevo byly úspěchy větší. Po patnácti metrech je zde 3,2 metry dlouhá skluzavka a za ní zatáčka doleva. Za ní pokračuje chodby, která je ovšem plná naštípaných malých polínek. Po dalších jedenácti metrech je východ zakrytý plechovým plátem, který ovšem L. Kn. vyrazil. Za dveřmi byla objevena L. Kn. a J. Fi. kotelna, což byl úspěch, o kterém se mnoha občanům ani nezdálo. J. Fi. se ještě vydal dál chodbou, ale podle jeho slov je po pár metrech zasypaná a nelze pokračovat, ale ještě se v tomto výzkumu bude pokračovat.

Důkladně kotelnu prozkoumali až J. Š. a J. Fa. Objevili zde asi šest dalších dveří, většina z nich zamčených (ovšem J. Š. nalezl klíče, které jsou pravděpodobně od těchto dveří). Byly zde veliké zásoby různých surovin (např.: žárovky, papíry, kusy potrubí, ...) a různé zajímavé předměty (např.: posilovací stroj, krumpáč, bandaska, která vypadá úplně stejně jako ta, kterou měla rodina J. Fa. v Košicích, ...). Bohužel už neměli dostatek času kvůli změně profesora v tělocvičně, a tak museli poslední průzkumníci (J. Š. a J. Fa.) šachtu, respektive kotelnu, opustit. J. Š. vzal ještě na památku tohoto dne jednu žárovku.

Po průzkumu byla ještě debata, jak v průzkumu pokračovat. J. Fa. chtěl více pokračovat v průzkumu šachty, zatímco J. Š. spíše prosazoval průzkum zbytku kotelny. Ovšem vzhledem k počtu průzkumníků je celkem jasné, že vše bude řádně prozkoumáno již při příštím průzkumu.

Na závěr ještě byla uzavřena dohoda, že dokud ještě není šachta plně prozkoumána, bude se do ní vstupovat jen se všemi účastníky dnešního průzkumu (existují samozřejmě výjimky, jako neúčast ve škole)

O dalších objevech vás budeme informovat!

By čegi - 5. 11. 2012!

Prastaré legendy o tajuplném pramenu pravdivé
6. listopadu 2012
Již velmi dávno si profesoři a studenti snad tehdy ještě nám předcházejícího matematického gymnázia kladli otázku, proč jsou zdi v zadní části tělocvičny u pódia tak neobyčejně vlhké a proč se z nich loupe omítka. Během mnoha desetiletí vznikly o tomto tajemném místě početné pověsti. Některé pravily, že zdi byly svědkem nějaké strašlivé události a každou noc pláčou. Jiné tvrdily, že zdi pravidelně polévají zlomyslné uklízečky. Neméně absurdně zněla legenda o zázračném pramenu, který vyvěrá pod pódiem a vsakuje se do zdí. Jako ostatní, byla i tato považována za pouhou báchorku pro primány. Dnešní den však odhalil holou pravdu, která vyráží dech a naplňuje nevýslovným úžasem...


Do perných dnů, kdy vrcholí přípravy na Společenský večer a nácvik předtančení, zasáhla včera zlomová událost, která se navždy zapíše do dějin, ba nejen do třídních. Objevení Šachty vyvolalo obrovské nadšení mezi A-septimány, kteří okamžitě rozjeli náročný průzkumný projekt. Nedaleko od vchodu se chodba větví na dvě části. Pravá se končila neprůchodnou patnáctimetrovou štěrbinou nahoru, nacházel se v ní ale jeden neotevřený poklop. Levá pak byla znatelně delší a náročnější a končila se opět poklopem. Dalo se z ní ale odbočit do kotelny, do které byly vedeny hned dvě výpravy.

Do začátku dnešního průzkumu se vytyčilo několik cílů. Primárně se měly prozkoumat oba poklopy. U levého bylo třeba zjistit, zda jsou v něm nějaké šroubky, tedy jestli by šel v případě nutnosti rozmontovat. U pravého se to vědělo. Sekundárně se mělo prověřit propojení ústí jakési větrací šachty na dvorku se štěrbinou na konci pravé chodby a také napojení kotelny na velkou šatnu. Rozdělily se také úlohy, kdo kam půjde. Např. P. Š. a J. Fa. se chystali prozkoumat pravý poklop, J. Š. kotelnu.

Před začátkem nácviku předtančení (pátou vyučovací hodinu) se zjistilo, že jeden (z asi čtyř) výklenků zdi na pódiu je dutý - mohla jím tedy vést štěrbina. Toto umístění navíc vcelku odpovídalo ústí větraní na dvorku nad tělocvičnou. J. Ko., který netančil a neúčastnil se včerejšího výzkumu, se rozhodl obhlédnout si již prozkoumané části Šachty. Při cestě nalevo ho trochu zaskočila tzv. klouzačka - asi třímetrová část levé chodby, ve která Šachta klesá přibližně o metr a půl - zdolal ji však bez potíží. Do kotelny nešel a přišel až k poklopu. Nešel otevřít, ale na zemi bylo patrné, že byl otevírán, pravděpodobně z druhé strany.

Na druhé straně také došel až k poklopu, který měl být rozšroubován. J. Ko. však do něj stačilo jen strčit a poklop spadl. Před J. Ko. se otevřel rozlehlý prostor. Podle slibu, který dal svým spolužákům, do něj ale nevstoupil a čekal na ostatní, až skončí nácvik. Ti byli ze zprávy nadšení a nemohli se dočkat začátku průzkumu. Zrušily se plány výprav po skupinkách a rozhodlo se, že všichni půjdou doprava.

V tuto chvíli již bylo jasné, že je to vchod do prostoru pod pódiem. Plni napjatého očekávání se A-septimáni vypravili do Šachty hned po skončení nácviku. Postupně dovnitř vlezlo všech pět členů dnešní výpravy - J. Š., J. Fa., P. Š., J. Ko. a J. Fi.; T.N. opět poskytoval výpravě podporu od vchodu, hlídal a odháněl zvědavce. Pravá chodba je krátká, takže hned byla celá výprava u dřevěného poklopu (ty šroubky připevňovaly pouze malé destičky k poklopu), který byl bez obtíží otevřen.

Ve svitu baterek se před šachtaři odtemnil vskutku širý prostor. A-septimáni dychtivě vypadli z chodby a ocitli se uvnitř pódia! Denně na pódiu cvičí či odpočívá množství studentů a studentek, pódium je zcela běžnou a jasnou částí jejich života, ale přitom netuší, co se skrývá jen metr pod nimi. Prostor pod pódiem lze bez nadsázky nazvat místností a přestože se tam člověk nemůže zcela narovnat, už se nemusí plazit po čtyřech a může se postavit.

Podlaha byla pokryta šedivým prachem, jako v celé Šachtě. Nešlo si nevšimnout všudypřítomných trámů, které podpíraly pódium. Oproti vchodu byla cihlová zeď se čtyřmi tepelně izolovanými otvory, které jsou ze strany od tělocvičny zakryty. Užaslí průzkumníci se rozprchli po místnosti, když v tom se najednou ozvalo: "Studna!" Opravdu, uprostřed místnosti, přesně pod středem pódia se nacházela v průměru více než metrová studna. Vedlo do ní několik hadiček a nosných tyček a pod hladinou se nacházelo čerpadlo. Všem bylo ihned jasné, co to znamená - záhada je rozluštěna, legenda o pramenu v tělocvičně nelhala.

Průzkum místnosti však pokračoval dál. Dál za studnou pouze stupínek naznačoval, že už se výprava nenalézá pod pódiem, ale pod sousední místností. Nebylo nalezeno žádné pokračování místnosti v tomto směru. Šachtaři zabouchali na velké plechové dveře, zamčené zvenčí na kladku, které se nacházejí v rohu tělocvičny u dveří k pravému schodišti. K jejich převeliké radosti se jim po chvíli dostalo odpovědi (v tělocvičně se totiž v tu chvíli nacvičovala další taneční scénka. Objevily se také hrábě (?!), kterými se změřila hloubka studny - necelý metr. Nakonec byla nedaleko studny vítězoslavně vztyčena vlajka staré dobré Republiky Tercie A (28. 11. 2008 / 1. 1. 1 - 28. 5. 2009 / 2. 7. 1).

Průzkum pokračoval na druhé straně místnosti. Zjistilo se, že pravá chodba není průchod v betonu nebo v čemkoliv jiném. Je to tunel zvlášť postavený v prostoru. Potom se objevil průchod do místnůstky pod začátkem levého schodiště. Tedy od začátku Šachty dělila šachtaře pouze hmota schodů. I v této místnosti se dalo vylézt nahoru na tunel, právě v místě, kde byl narušený a už od neděle / streti v něm byly vidět dvě cihlové díry.

J. Ko. s J. Fa. se pak vrátili na povrch pro mobil, kterým se výprava chtěla vyfotit. To se sice nejasně, ale přec podařilo. A-septimáni si poté užívali poslední dnešní chvíle v pódiu. Ke své radosti zde našli zásuvku, ze která bylo napájeno čerpadlo ve studni. Přes docela reálný plán na zavedení osvětlení se došlo až k nápadu, že se pod pódiem uspořádá LAN-párty. Potom už ale šachtaři pódium opustili a vydali se na průzkum levé části.

U vchodu se odpojil J. Fi., kterému jel autobus. Zbylí čtyři šachtaři se proplazili celou vzdálenost (od konce pravé do konce levé chodby se odhaduje cca 30 metrů) až k pravému poklopu. Ten byl narozdíl od svého levého protějšku kovový (náležitě zrezlý) a co je podivné, byl umístěn ve zdi šikmo, spodek byl víc vzadu, takže poklop byl částečně vlastně nahoře. Ke zklamání všech přítomných opravdu nešel otevřít. Po jeho levé straně je štěrbina, jsou tam však panty, vpravo, kde se zřejmě otevírá, je malá štěrbinka, do které se nevejde prst. Naštěstí však nahoře byly objeveny jakési matičky, takže ještě není vše ztraceno. Některá z příštích výprav se vybaví francouzskými klíči a určitě se jí podaří poklop zdolat. Podle odhadů vede už pod sousední budovu Křesťanského domu mládeže (KDM).

Poslední část výpravy vedla opět do nedaleké kotelny. J. Ko. se už také vrátil, takže dovnitř vstoupili jen P. Š., J. Š. a J. Fa. Kotelnu prozkoumali ještě důkladněji než včera. Po levé straně od východu z Šachty byl samotný kotel. Zespod bylo vidět silnou oranžovou záři a v jeho blízkosti bylo nepříjemné horko. Vedle kotle byl panel plný bezpočtu mocných tlačítek. Některá souvisejí s houkačkou, jiným zas lze odstavit vodu. Nejzajímavější bylo asi tlačítko s nápisem "Zaplavit kotelnu". Dál od Šachty byla nepřehledná změť potrubí, za kterou se nacházel asi o metr vyvýšený ochoz, na nějž vedou schůdky. Pod ochozem však šachtaři našli ke svému překvapení - postel! Za ní byl další poklop, který vedl do místnůstky s žebříkem. Ten ústil do hromady židlí v níže popsané místnosti. Z této místnůstky se však dalo jít ještě dál. Tam byly schody asi metr dolů, které se končily v nemalé vodní ploše (ani ne velké, každopádně mnohem větší, než studna pod pódiem). Toto je zřejmě nejnižší bod školy, nebo alespoň nejnižší bod, který jsme dosud objevili.

Za ochozem začínal komplex místností naplněných harampádím od výmyslu světa - kusy potrubí, krabice, pytle s materiálem, regály, hromady papírů... Zvláštní místo zaujímala místnost plná přes sebe bez jakéhokoliv řádu naskládaným židlí a lavic (sem také vedl onen žebřík zdola). Ve vedlejší místnosti se nacházel - jak tomu nápis napovídá - Hlavní uzávěr vody. Z klubka potrubí vyčníval kousek ozdobený monumentální červenou pákou. Je známo, že když neteče voda, škola končí a jde se domů...

Nedaleko byly také předpokládané dveře do šatny. Z ochozu vedlo strmé schodiště nahoru - hlavní vstup do kotelny. Vojska Jankínie a Dobrus Winnus sem již před mnoha lety v Primě zavítala, když jednou nalezla kotelnu odemčenou. Na zídce u schodiště ležel svazek klíčů, ale nepodařilo se jimi odemknout dveře do šatny. Blízko vstupu do Šachty se nacházely ještě další dvoje dveře, jejichž otevřitelnost nalezenými klíči nebyla ověřena. Jeden z klíčů měl dle nápisu na sobě vést někam do KDM. Ať už by se dalo dostat do KDM přes kotelnu či Šachtou, byl by to nový způsob předbíhání fronty do jídelny zadržované v prvním patře (i když současná paní hlídačka to nedělává, narozdíl od té minulé).

Uprostřed intenzivního průzkumu se ozvalo od hlavního vchodu otevírání dveří. Všichni tři šachtaři se zhasnuvše baterky okamžitě vrhli do Šachty. Přestože šlo zřejmě o planý poplach, celá výprava se bleskurychle vrátila ke vchodu, kde na ně čekal T. N. a J. Ko. Dnešní průzkum byl u konce.

Není jisté, kdy se podnikne další výprava do Šachty, snad se tak stane do konce týdne. Musí se otevřít poklop na konci levé chodby, dále se asi bude věnovat také hlubšímu průzkumu prostoru pod pódiem a kotelny. Jestli však hodlají výpravy pokračovat, nebylo by od věci pomýšlet na systematický úklid prostor Šachty, aby byly snáze průchodné. V některých místech jsou totiž hromady sutiny, po kterých se nepříjemně leze. Také by se mohlo udělat něco se všudypřítomným prachem. A pokud to bude možné, tak se bude moci zařizovat místnost pod pódiem. Ale v suterénu školy se nachází mnoho otvorů do různých šachet, takže určitě je co prozkoumávat.

Je ale třeba si dát pozor na možná odhalení. O výpravách VII. A do Šachty se už včera dověděly studentky z paralelky a také jeden B-sextán. A jelikož někdo zamkl dveře spojující aulu s levým schodištěm, v jehož zdi se nachází vstup do Šachty, tak byli šachtaři nuceni celí špinaví proběhnout tělocvičnou plnou B-septimánů, kteří zde nacvičovali. A i pan školník se na členy výpravy díval nějak podivně...

Dnešní den nebyl o nic méně významný než předchozí dva, co se týče objevování Šachty. Nadšení šachtařů při vstupu do pódia bylo nezměrné. Věřme a doufejme, že výpravy budou brzy pokračovat, nejen ve škole, ale i pod KDM, a jednoho dne se z celé Šachty stane plnohodnotná kolonie naší třídy!

By Firefox!

Searched by potihcpd - 12. 9. 2022!


Jiný Svět - 1. kapitola

Seba ležel schovaný v síni Chledona Lurta (jídelně) pod stolem. V ruce držel dlouhý meč a za pasem další menší nože, kudly a dva menší meče. Tvář měl celou zpocenou a uslzené oči. Co se to sakra dělo? Všichni, jakoby se pomátli. Asi dvě čtvrtiny hory jsou vyvražděné. Další čtvrtina utekla z hory, i když byl venku slunečný den. Pár se jich vrátilo a tvrdilo, že to venku je strašné. Než ale stihl říct něco dopodrobna, oni ho zabili. Pobíhali všude. Nikdy by si nepomyslel, že jich je tolik. A že mají takovou sílu.

Nikdy neviděl zbraně, kterými bojují. Nikdo neměl šanci proti takové přesile. Používali něco jako dlouhé hole, které se držely uprostřed a na každém konci byla koule s ostrými bodci. Něco jako oboustranný palcát. Takovou těžkou zbraň by člověk ani náhodou neudržel.

*

Proč to vlastně dělali? Doteď spolu žili v míru a pokoji. Navzájem si pomáhali. Až teď se najednou takhle zbláznili. Jeden chvíli zamyšlené stál na místě a pak něco zasyčel na celou horu. Bylo to slyšet v každém koutě. Syčení trvalo asi 5 minut. Všichni to se zaujetím pozorovali. Když dosyčel, všichni se najednou rozeběhli pro zbraně do síně smrti. Všichni Upíři se nahrnuli k Síni smrti, aby to viděli. Když se otevřely dveře a oni se vyvalili ven, Upíři se rozprchli zděšením do všech stran.

Doteď to nemohl pochopit. Na něj zaútočili taky, i když byl nejstarší Upír v hoře. Pár jich zabili, ale Upíří měli mnohem větší ztráty. Všude po chodbách leželi mrtví Upíři. Někdo měl rozbitou lebku, někdo ostny v hlavě. V ostnech byl možná vpuštěný jed.
Občas se mu před očima mihly nohy někoho z nich. Byli všude po celé hoře. Hledali ty Upíry, co přežili.

*

Došel k názoru, že tohle není zrovna nejlepší skrýš. Ale po hoře se toulat a hledat skrýš nemohl, protože oni byli všude. Po celé hoře. Skrýš si musel rozmyslet hned. Potom se pomalu proplížit kolem nich, aby si ho nevšimli. A pokud půjde do nejhoršího, bude muset vytáhnout zbraň. Ale na to snad nedojde. Ale co když...

Za zátylek ho chytily bílé, silné ruce a vytáhli ho zpod stolu. Vyrvaly mu chuchvalec vlasů a začaly ho soukat ven. Vytáhli ho zpod stolu a postavili před sebe. Kolem něj jich bylo asi 5. Každý měl v ruce ten jejich oboustranný palcát. V očích měli nenávistný výraz. každý měl ruce od krve a oblečení naprosto rudé. Jejich mrtvolný výraz jim ale zůstal.
„KAŠKÁÁÁÁŠŠŠŠ“ zasyčel jeden z nich, ten co stál uprostřed. Potom se napřáhl, bouchl a pak jen černo-černá tma.

*

Darren se probudil, protože na něj stékal pramínek krve ze skály, pod kterou ležel. Vandža už seděl opřený zády o skálu. Bosou a zrudlou nohou dloubal do ohně, který zapálili. Zjistili, že trní, které se válí mezi skalami dobře hoří. Oheň rozdělali pomocí dvou ulomených kusů skály. Občas jim nad hlavou prolétli Démoni.

Už tam tábořili asi tři dny. Vandža s Darrenem pořád nemluvil. Harkat se je snažil všelijak spřátelit. Jakýmkoli způsobem. Dokonce jednou navrhl, aby se hrálo na babu, načež mu Vandža odpověděl: „Víš co mi můžeš?“ a pokračoval dál ve své práci, což bylo nečinné rytí různých obrázků ostrým kamínkem do skal.
Arra pořád truchlila nad ztrátou Lartena a proklínala všechny Vampýry na světě. Každou půl hodinu se rozplakala žalem. Harkat s Darrenem ji utěšovali. Vandža ji jenom jednou poplácal po rameni, ale jinak nic. Jediný, kdo se snažil udržovat konverzaci byl Harkat. Pořád si s někým povídal. Hlavně se snažil pořád spřátelit Darrena s Vandžou.

*

Darrena už to ticho jednou tak mučilo, že nesmyslně navrhl (i když věděl, že to nevyjde), aby zašli do Upíří hory.
Na to mu Vandža ale překvapivě odpověděl: „Dobře. Stejně tohle táboření nemá cenu. Nic tím nezískáme. Akorát se hádáme a truchlíme nad Lartenem. Chtěl bych se vám všem omluvit za to, jak nesmyslně jsem se choval. Kníže by se takhle neměl chovat. Měla si pravdu Arro, teď musíme držet spolu. Pokud budeme rozhádaní, mohlo by nás to ovlivnit v boji. Omlouvám se vám všem, hlavně tobě Darrene, je mi to líto. Ale chci, abychom šli do Upíří hory,“ dokončil Vandža svou řeč.
„Dobře. Taky se ti omlouvám. Chovali jsme se jako hlupáci. Je mi to líto,“ taky řekl Darren, došel až k Vandžovi a napřáhl ruku.
Vandža se usmál a taky Darrena chytl za ruku a potřásl mu jí.

„Tak bychom mohli vyrazit, ne?“ navrhl Harkat a nandal si kápi a bílou masku přes nos.
Arra pořád seděla na zemi a obličej měla ve dlaních. Jenom smutně přikývla a vstala.
Darren došel k ní a dal jí ruku kolem ramen. Arra se na něj usmála a pak společně vyrazili na dlouhou, strastiplnou a smrtící cestu k Upíří hoře, ze které už dávno nebylo to místo odpočinku.

To be continued!
All rights reserved! ©2009 by Cusatalon spol.

By Mrs Mann - 6. 9. 2022!


Fakta - Bulvár 122

Léto 2012
Tak je za námi opět další školní rok. Já jen mohu přijít s již tradičním článkem o tom, jak to tu vlastně běží...

Úvodem

Utíká to každým rokem více a více rychle. Ani jsem se nenadál a už zase píši. Asi se přidávají každou chvíli nové události a důležitosti, které předčí spravování těchto stránek. Proto jsem tak rád, že si nacházíte čas a občas (někteří i pravidelně) sem zabrousíte, něco napíšete či si přečtete apod. Je bláhové si myslet, že to takto bude pořád, ale mohu v to doufat.

Tak myslím, že jsem si počáteční nostalgicko-smutné řečičky odbyl a mohu přejít k dalšímu sdělení, které by vás možná (prosím) mohlo zajímat.

Prázdninový provoz

Jako každým rokem dochází k určitým omezením v provozu těchto stránek z důvodů nižší návštěvnosti a nepřítomnosti pracovníků, a to k následujícím:
Články
- Sériové články Fakta - Bulvár a Deník Desmonda Forda budou na období prázdnin přerušeny, ale znovu se s nimi setkáte opět v září.
- Je možné, že některý z administrátorů něco napíše, ale spoléhat se na to, je přirozeně bláhové.
Akuality
- Souvisí převážně s předcházejícím a následujícím bodem oznámení.
- Opět závisí převážně na aktivitě adminů.
Aktuální anketa
- Změna ankety při jejím naplnění není garantována.
- Pokud chcete nechat něco projít průzkumem veřejného mínění, napište přítomnému adminu.
Diskuze
- Většina diskuzí bude o prázdninách beze změny, s několika výjimkami:
> Tématická diskuze - Změna tématu každý týden není garantována.
> Plus diskuze - Otevírací doba diskuze je po celé prázdniny NONSTOP!
- Prosíme o zbytečné neporušování pravidel, zpětné dohledávání je velmi pracné.
Starší
- Články vydané v červenci či srpnu 2012 budou uloženy do složky Červen 2012.
- Celý archiv je k dispozici na stránkách http://cusatalon-archiv.wgz.cz a bude pravděpodobně aktualizován v období prázdnin.


Děkujeme za pochopení a omlouváme se za způsobené nepříjemnosti.

Změny

Se změnami je to těžké. Je pro ně třeba odhodlání a čas. Tento web se již několikrát hledal a teď se jaksi usadil na určité stabilní úrovni. Je otázkou, jak je toto umístění vyhovující, avšak zde se jedná pouze o osobní názor každého z vás (pokud máte nějaký nápad nebo připomínku, kontaktujte nás). Bojím se však, že jestli chci provést nějaké změny, můj čas se chýlí ke konci, a tak jsem se rozhodl, že se do toho zkusím pustit. Možná neuspěji, ale pokud ano, uvidíte nejspíš již konečnou a trvalou podobu těchto stránek, tak se těšte!

Přání na konec

Chtěl bych popřát všem návštěvníkům hezké prázdniny, hodně odpočinku a počasí, které máte nejradši. Blahopřeji všem oslavencům, kteří v tomto období oslaví narozeniny (tím vlastně i sám sobě), svátky či jiná výročí. Přál bych si, abyste sem stále občas zabrousili a doufám, že jsem vás neunudil k smrti.

Děkuji za přečtení a budu se s vámi těšit zase někdy po prázdninách!

P. S. Nemohu si odpustit reklamu:
Nezapomeňte se přihlásit na letní akci Sněžka 2012 na stránkách http://repiky.freepage.cz. Je také důležité včas před odjezdem potvrdit svou účast, sledovat emaily a vědět, co a jak. Těším se na vás za celý tým organizátorů!

Wroted by potihcpd - 29. 6. 2012!

Searched by potihcpd - 5. 9. 2022!
návštěvníků stránky
celkem403 961
tento týden450
dnes211