Tématická diskuze (tematitska tiskuse):Čtěte nás, víme vše!

no! neřekla bych teda.... ale špánina jě něco jinýho než latina.. víš kolik to má pádů? já to teda nevim ale asi hodně

j, tezky, ae zajimavy. dyt spanina ti de

nevim.

já se na ní netěšim... další těžkej předmět navíc....

já se na latinu těšim...já se vždycky těšila na nový předměty a pak toho lituju...

? o cem mluvis?

Já v tom co dělat po škole docela jasno mam a ve škole se to nenaučim... max o přestávce u schodiště i když ani tam ne pořádně.

?? cmas za znamky z jazyku?

upé nejvíc

*k 1. octavci
ok, tak ete s biologii, kemii, filosofii... ae spousta lidi uz vi, cce v bucoucnosti delat, taze uz tridit npotrebuje

ok, ae podobne df bsly delat i s jinymi slovesy nez s "byt"
n, pockej, ja ste taky muzu zeptat k cemu krome zminene hrstky oboru (teologie, historie, biologie [zde sem shrnul medicinu, botaniku i zoologii]) vyuzijes latinu? a myslim, zstrojarina jdaleko obsahlejsi nez teologie. deskriptivu vyuzijes skoro v kazdem teknickem oboru sa ty dneska hybou svetem daleko vic nez obory prirodni (snad vyjma mediciny a matiky, ae ta naprik prirodnimu razeni jmnohem vic teknicka) a tim vic nez humanitni.
deskriptiva taky souvisi s matikou a fyzikou. latina ti propoji jen jazyky s dejepisem

tak dsud sem pocital s rozdelenim na "strojare" a "teology". tak treba n zrovna polovina, muze tbyt pokopitelne i vic i min, mel sem rict proste strojarska cast
j, pac tjvseobecne vzdelani, latina n... na hellikovce vnimaji latinu a deskriptivu jako premety s stejnou vahou, taze bud sou vseobecne vzdelani obe (taze blatinarum kybelo vseob. vzdelani ohledne geometrie) v ani 1 (taze bnznalost latiny ncinila z strojaru "vseobecne nvzdelane")

Promin definice kruhem zcela nejde, ale kdyby a= b plus c, pak by jednoduse b=a - c, c=a - b,takze by jsi stanovil uz 3 pojmy.
Uznavam zcela jsem to nepochopil, ale stale plati ma otazka: Na co krome strojarstvi a doprovodnych oboru vyuzijes deskr. geom.? prakticky na nic. Kdyz udelas vejsku a prijdes nekam na pohovor co jim radsi reknes znamdeskriptivni geometrii nebo Umim mluvit latinsky? Umim mluvit latinsky je mnohem uzitecnejsi. Za predpokladu ze nedelas nejakou strojarskou praci.
Latina je podle me docela uzitecna , jak jsem rekl nam to pomuze s ucenim v ostatnich oborech treba prave v deskriptivni geometrii.
K tem oborum ktere jsi zde uvedl je naprosto zrejme ze obory kde se podle tebe vyuzije latina jsou mnohem obsahlejsi a maji jeste mnohem vice podoboru.
Trideni proto ze ti latina umozni propojit ruzne predmety dohromady. Strojarska TRETINA se taky vubec nemusi ucit Biologii, dejepis atd., hold pro ni to patri ke vseobecnemu vzdelani.

nni, pac tnplati cinan jycky za kazde situace clovek, ae clovek nni nutne cinan! (i dyz skoro )
taze nplati a=b; b=a, ae a⊂b; b⊃a
pcl, ja vim, znsme rozdeleni na strojare a teology sem doufal, ztpokopis. teologove zastupovali sekny obory, v keryk jdulezitejsi latina nez deskriptiva, strojari zastupovali naopak ty, kerym sv budoucnu vic hodi deskriptivni geometrie nez latina.
n, jzcela zrejme, zvic bylo tek, kere nzajimali
n, prave, esi ces v budoucnu delat neco, v cem latinu npouzijes, tak ti tjk nicemu! ja nrikam, zlatina jspatna, ae v nekeryk pripadek jnaprosto npouzitelna, tak mi npride dobre ji zase az tak vnucovat. spouste lidi i od nas z tridy nidy npomuze, zbudou umet prelozit anticky text v zbudou umet makrovat latinskymi prislovimi a basnickami misto ceskyk.
n, praveze my nmame moznost sucim jen deskriptivu, tjspatne.
n, latinu vyuzijes v teologii, botanice, zoologii, filosofii, medicine, historii... tjsekno (esi npocitame treba fyziku kuli oznaceni veliciny pismenkem z latinskeo slova) deskriptivu vyuzijes v strojarine, statice, dynamice, arkitekture, ae taky treba v vojenske strategii (aspon vic nez latinu) a spouste dalsik teknickyk oboru, kere me zrovna nnapadly
trideni? tak proc sta "strojarska" pulka musi ucit latinudyz ji npouzije?

♪♫ dekuji za podporu

ze jo, strasne sem se zapotil nez sem to napsal. psal sem to dny, mozná týdny.....

tyjó noticky vy jste skvelí. Neco tak chytryho bych nikdy nenapsal.

Latina je mrtvý, nicméně stále užívaný indoevropský jazyk. Vznik latiny je možné lokalizovat do okolí Říma přibližně v době před 7. stoletím př. n. l. Později se užívání latiny rozšířilo do většiny dnešní Itálie. S územní expanzí římské říše se latinský jazyk šířil do všech římských provincií. Postupem času se hovorová latina na těchto územích vyvinula v dnešní románské jazyky, tj. francouzštinu, italštinu, španělštinu, portugalštinu, rumunštinu a některé další. Latina však silně ovlivnila (přes francouzštinu) například také angličtinu. Spisovná, literární latina se ve vzdělaném světě nadále užívala a po rozpadu západořímské říše se stala jazykem církve a vzdělanců. Díky úředně správnímu, církevnímu a literárně uměleckému užívání si latina podržela své postavení až do prosazení národních jazyků v Evropě v průběhu renesance. Posléze se latina stala mrtvým jazykem. Dále se však užívá v křesťanské liturgii a správě, v odborné terminologii.
Latina, jazyk používaný po více než tisíc let, se vyvíjel a dnes se třídí do několika skupin podle vývoje a sféry použití. Tyto skupiny však nejsou často mezi sebou přesně vymezitelné.
* klasická latina – latina starověké římské říše, jazyk velkých „klasických“ antických autorů, především z doby přelomu letopočtu (především Caesar a Cicero, Ovidius, Horatius, Livius). Většinou bývá považována za obtížnější. Byla vzorem při obou velkých reformách latinského jazyka (karolinské a humanistické).
* vulgární latina
* středověká latina (zkratka střlat.) – latina od konce římské říše až (přibližně) do humanismu, nebo úžeji od doby karolinské reformace (cca. 800) do humanismu. Počátky tohoto jazyka se kladou do posledních let západořímské říše, kdy se latina stala lidovým jazykem v mnoha krajích mimo rodnou Itálii a začala se značně zjednodušovat (omezení skloňování koncovkami, omezení konjunktivů, nahrazování akuzativních vazeb vedlejšími větami apod.). Prosazování nové vulgární či začínající středověké latiny je možné pozorovat v některých dílech Augustinových, v nichž tento biskup naráží na „lidový způsob mluvy“, nebo v díle poutnice do Svaté země Egerie (Itinerarium Egeriae); zde je lidovým jazykem psaný celý spis. Středověká latina doznala reformy v době Karla Velikého (tzv. karolinská reforma). Tato latina byla v mnohých aspektech ovlivněna národními jazyky a liší se tedy částečně od kraje ke kraji, hlavně v lexiku.
* humanistická latina – latina vzešlá z reformy za humanismu. V době humanismu stále větší prosazování národních jazyků vytlačovalo pomalu latinu z každodenního života; na druhé straně obdiv ke klasickým autorům způsobil opouštění „lidové“ mluvy a studium a úmyslný návrat ke klasické latině. Ten se projevoval především v syntaxi a stylistice; slovní zásoba musela naopak odpovídat své době. Právě v době humanismu a renesance vzniká základ dnešní italštiny, která byla původně toskánským nářečím lidové latiny a byla poprvé písemně použita v díle Zpěvník, jehož autorem byl slavný italský humanista Francesco Petrarca.
* církevní latina – latina používaná v církevních kruzích. Latina, původně jazyk „všech věd“, se snad nejdéle jako oficiální jazyk udržel v církvi. „Církevnost“ spočívá nikoli v mluvnici (ta kopíruje vždy svou dobu), jako spíše v lexiku a idiomech. Zaměňování církevní latiny se středověkou je tedy z lingvistického hlediska nepřesné. Přesto byl vliv křesťanství ve středověku na latinu značný a pronikal i daleko mimo sféru ryze náboženskou. Křesťanství zavedlo do latiny mnoho nových slov (přejatých většinou z řečtiny či hebrejštiny, někdy přímo novotvary) již ve starověku – baptisma/baptismum, sabbatum, trinitas, aj. Díky vlivu evropských jazyků a reálií také mnoho slov dostalo nový význam či nové pádové vazby (confiteri alicui – chválit někoho; misereri alicui namísto misereri alicuius).

nezapojím, mám lepsí veci na práci nez číst ty vaše 5x kratší příspěvky než pri depate o esperante. ale jak te tak znám OaR tak souhlasím s FireFoxem at uz mluvíte o čemkoli

Okolo meho prikladu je spatne ale myslel jsem ze te to hned napadne a ze si domyslis jiny, ja ti zde uvadim jeste jeden ten je dobre cokoladovy napoj je sladka hnedo cerna tekutina, ktera obsahuje cokoladu, sladka hnedo cerna tekutina, ktera obsahuje cokoladu je cokoladovy napoj. Proste priklad a rovna se b, b se rovna a. V tom pripade mame uz tri prvky ktere nam zvysuji moznost popisu dalsich veci. Netvrdim ze to je puvodni jazyk(to je nesmysl) tvrdim jen ze je to prirozeny lidsky jazyk.
Samozrejme byli lide ktere ty spisy zajimali a ktere ne ale je jasne videt ze tech ktere zajimali by melo byt statisticky vic jelikoz se dochovali. Pro bezny zivot je bezvyznamne ptat se latinsky nekoho na cestu tak proc se mame ucit prave to latinsky?
Lepsi je at se ucime anticke texty. Dale ty texty nemusi byt nutne poezie. Ktomu vsemu jsme se doufam shodli na tom ze ze zacatku se budme ucit jen rikanky, prislovi atd.. Texty budeme nejspis prekladat az budeme starsi a to znamena ze nas to bude bavit vic nez ted.
Uvedom si ze svet se nerozdeluje jen na strojare a teology. Latina je vice vyuzitelna ve vsech zbyvyjicich odvetvich. Na co krome strojarstvi a doprovodnych oboru vyuzijes deskr. geom.? Prakticky na nic a to znamena ze statisticky je dulezitejsi latina. Jenze v dalsich oborech latinu nebudu potrebovat? Ne latina v nasem pripade je vseobecne vzdelani stejne jako deskriptivni geometrie, takze se muzeme ucit obe.
SKOLA NESLOUZI K ZISKANI ZNALOSTI ALE K JEJICH TRIDENI.

tak v pripade, znbudes pravidelne jezdit dnemecka sbudes s nemcinou setkavat hlavne v pripade nemeckyk turistu.
ja u sebe nnosim zapalovac. a jiste byk mu odpovedel, sice nmam rad kuraky, ae zase nvidim duvod proc odmitnout pomoc turistovi kuli tomu zkouri...
tak esi nekoo obsah textu zajima, tak nni nudny, ae vecinu 14-letyk deti ty texty nzajimaj. predpokladam, zvecina nudna bude. dkovavali je ti, keri je povazovali za dobre, i behem tek 2000 let urcite existovali lide, kere ty texty nzajimali.
nrikam, zjvyznamnejsi, ae pro bezny zivot ti bude uzitecnejsi skopnost mluvit s turistou nez cist anticke spisy. (nhlede na t, zty spisy sou uz stejne prelozene...)
tak bavi - djiste miry. spis cpoviva v tom, dyz ji pisu. a tehdy sem spis obhajoval milosnou poezii pred holkami, kere ji odsuzovali, poezie nidy nbyla mym hlavnim zajmem a nidy nbude.
hee, rozhovor s turistou na ulici nni zabavny, cis spatne vylozil. ja sem rek, zdeleni rozhovoru na hodinak tvori 1 z njzabavnejsik povolenyk (pac npovolene - kecani nsouvisivi s vyukou - jzabavnejsi) slozek hodiny cizio jazyka.
tak dybykom meli o hodinu navic tak sme zase v nvyhode.
predpokladejme, zv obou tridak jpulka tek, cteji bbyt teology a pulka tek, cteji byt strojari. u nik steologove vyberou latinu a nbude jim vadit, zpridou o deskriptivu a strojari svyberou geometrii a zase jim nbede vadit absence latiny. na nas musi mit teologove latinu a sou radi, znmaj deskriptivu, ae (!) strojari musi mit taky latinu! taze sou strasne znvyhodneni a tu deskriptivu smusi ducit jinak, coz znamena, ztim ztrati vic casu, daji zbytecnou namahu na latinu a navic budou umet pro ne npotrebny jazyk.
proc n? agjgumnazium s vseobecnym zamerenim, tudiz budoucik strojaru tam ma byt statisticky stejne jako budoucik teologu.
n, pockej, z vet : "pes jtvor" a "tvor jpes" npoznas, csjc, pac 1 jpodmnozinou 2. a tv te df nmas

na moji stranu.